Režie:
Elbert van StrienKamera:
Guido van GennepHrají:
Peter Mullan, Thekla Reuten, Rebecca Front, Bill Paterson, Emun Elliott, Sam Hazeldine, Jochum ten Haaf, Elijah Wolf, Marnie Baxter, John Scougall (více)Obsahy(1)
Marionette je príbehom terapeutky, ktorá stratí kontakt s realitou po tom, ako desaťročný chlapec začne tvrdiť, že môže kontrolovať jej budúcnosť. (sochoking)
Recenze (11)
Zajímavý počin pohrávající si s myšlenkou teorie Schrödingerovy kočky v krabici. Thekla Reuten (V Brugách) v roli terapeutky přijíždí do Skotska převzít do péče dětského pacienta s těžkou posttraumatickou poruchou. Film Marionette tématem a stylem vyprávění část sledujících odradí, ale pokud máte rádi přemýšlivé filmy typu The Man from Earth (2007), čeká Vás na konci příjemné překvapení. ()
Tajemný snímek je z větší části pomalejší a k dodívání mě nutila spíše zvědavost než radostný požitek. Marianne přijde o manžela, a tak opustí Spojené státy a odjede do Skotska začít nový život. Je psychiatričkou a věnuje se dětským pacientům. Hned první dva jsou problémoví a stávají se pro ni oříškem. Především chlapec Manny, který tvrdí, že může prostřednictvím kreseb ovlivňovat budoucnost všech a všeho. Popravdě, Marianne není na psychiatričku příliš chytrá, navíc je neopatrně zvědavá. Pak ale nastane nečekaný zlom a divák pochopí, že se ocitnul ve zvláštní hře.... Rozhodně příběh není o Bohu, jak se snaží tvrdit jeden z komentářů, to je naprosté nepochopení filmu. Také Dotek medúzy je přeci jen o něčem úplně jiném. Nejprve by mi stačilo skončit u výstřelu, ale ve finále musím konstatovat, že definitivní zakončení dalo příběhu správný smysl. Solidní kamera, ponuré skotské reálie, atmosférická hudba. O filmu je lepší nevědět vůbec nic. 3,5* ()
On to nebyl špatnej námět ale to zpracování nedělá film pro diváka zrovna atraktivním. Tohle se dalo natočit určitě líp. Určitě bych zvolil i jinou herečku do hlavní role. Ke konci jsem si říkal, že je film zbytečně natahovanej ale to byl omyl. Jen potřeboval trošku víc času na to aby vysvětlil předchozí dění. Ve výsledku ale vše zapadalo a dávalo to smysl. Takže když to shrnu tak i přeze všechny negativa, kterých není zrovna málo nakonec snímku především za povedenou pointu ty 3 hvězdy dám. ()
Pochmúrna atmosféra prímorskeho mesta niekde v Škótsku, ktorú elegantným spôsobom dokonale zachycuje kamera a podfarbuje temne tajomná muzika a príbeh, ktorý luxusne zamotá palicu. Pravá mystéria! 65% ()
Prostredie psychiatrie či inej mentálnej kliniky, čo je obľúbená destinácia úradujúceho slovenského predsedu vlády, je vždy dobrým prostredím pre horor, koľko kvalitných sa ich už tam natočilo. Lenže toto je skôr pokec, možnosť atmosféry je takmer nevyužitá a v druhej polovici sa prechádza pomaly do psychózy. Sochoking tu videl mystérium, ja miestami hystériu. Brčkavý chlapec prešťal hlavnú herečku vo všetkom. Možno by som si ale film viac užil, keby celú pointu nevyzradil vo svojom komentári súdruh Konev. ()
Po tom, ako som si mal teraz možnosť prečítať nejaké tie komentáre som zhodnotil, že som rád, že som do filmu išiel s čo najmenšou dávkou informácií, ako som len mohol. Pretože musím priznať, že čím sa to ďalej odhaľovalo, tým viac som bol zvedavý. "Marionette" má síce nejaké problémy, no finálnym zvratom to reálne pôsobí ako keby si tvorcovia nad svojim vlastným dielom umyli ruky a nezáleží na tom, že by som našiel v úvodných častiach niekoľko veci, kde film nedával úplne zmysel. Alebo v niektorých aspektoch nevyužil svoj potenciál. Ako napríklad v prípade Corinny. Jej prípad mohol byť tiež zaujímavý, no dokopy sa ju rozhodne film nakoniec vyhodiť bokom a hotovo. Takisto Kieranov osud... budete tam mať podľa mňa kopec otáznikov. No s výsledkom si film u mňa predsa len nejaké body získal, lebo neprišlo mi to sfušované alebo hľadanie nejakej cesty ako von z vlastných problémov. Nebudem hovoriť spoilery a osobne neodporúčam čítať niektoré komenty, lebo prezrádzajú viac než je nutné. Viem, že nie všetci majú k filmu úctu, no minimálne netreba prezrádzať všetko čo sa udeje. Lebo čo jedného môže otráviť, môže druhého ohromiť. A nebudem klamať, pochopím všetkých, ktorých film nenadchol. Pretože ich dôvody by boli dosť pochopiteľné. Rovnako ako aj keby napísal, že to neboli schopní dopozerať. Herci nie sú veľmi sympatickí, ale pôsobia veľmi skutočne. Najmä Thekla Reuten podáva vynikajúci výkon. A Elijah Wolf je miestami až strašidelný. Okrem toho hudba často mnohé scénky skvele podtrhuje. A rovnako aj to večne daždivé počasie vonku. Ja som s výsledkom spokojný. No ak by ste chceli vidieť kvalitnejší film, ktorý spracoval podobnú tému, tak odporúčam radšej vidieť "The Medusa Touch". Ten film oveľa viac vyťažil zo svojej atmosféry a aj svojho nápadu. Hodnotenie: B ()
Tento psychologický thriller se ubírá nečekanými cestami. Zvraty udrží pozornost, ale chrisma herců není tak velké, aby film utáhli. Film se opírá o vzrušující tajemství a chvílemi o hororové rekvizity, ale do nudných klišé nikdy neupadne. ()
Z teologického hlediska velmi zajímavý pohled na věc. Bůh člověka zkouší, Satan ho zase pokouší a člověk coby třetí subjekt se v tom plácá. Závěr filmu je trochu zmatený, ale zkuste konsekventně zfilmovat teologickou nebo okultní studii; nejde to. Dovolil bych si nabídnout jiný výklad tohoto filmového díla. Přivedl mě k tomu motiv prasete, které chlapec ve filmu často kreslil na obrázcích. Vepř patrně byl emblematickým zvířetem semitského božstva Chorona, jehož jméno je hojně doložené jako součást amorejských osobních jmen v Mari, ve Starém zákonu pak v pomístním jménu Bét-Chorón. Etymologie odvozuje toto jméno od chaur – dno (studně, propasti). Je možné, že jméno Choron původně znamenalo „Hluboký, ten, který obývá podsvětí“. V západosemitském prostředí pozdní doby bronzové byl Choron patronem a vůdcem zlých či temných démonů. Jako takový měl nad nimi ale i moc, a proto bylo možné se k němu v krajních případech obracet s prosbami či modlitbami. V ugaritských textech vystupuje Choron několikrát, především v souvislosti se zaříkáváním a proklínáním, přestože v ugaritských seznamech bohů a na liturgických tabulkách chybí. (Jediná monografická studie o Choronovi, která je mi známá, byla publikována časopisecky v Journal of Near Eastern Studies, Vol. 8, No. 1, leden 1949, strany 27–34: John Gray: The Canaanite God Horon.) O řadu staletí později se toto jméno objevuje v denících dr. Johna Dee psané jako Choronzon. Je záhadou, jak dr. John Dee na toto jméno vůbec přišel, když příslušné mrtvé jazyky v jeho době ještě nebyly rozluštěné. Kenneth Grant identifikuje Choronzona s Chozarem, „prasečím bohem“, který byl podle Blavatské bohem mágů Atlantidy. Byl chápán jako stínové božstvo, přebývající za hranicemi našeho universa. Jeho znakem a zároveň emblémem atlantské magie byl převrácený trojzubec boha Neptuna, pod kterýmžto jménem byl Chozar znám profánním. Slovo chozar v překladu znamená vepř. (Srv. s hebrejským chazir – vepř, prase.) Z okultního hlediska je Choronzon strážcem vchodu do jiných dimenzí bytí. Tuto jeho kompetenci znal již dr. Dee, který o Choronzonovi říká: „Slouží k tomu, aby hlídal velké dveře k neznámým vesmírům. Znej ho a měj se na pozoru.“ Choronzon je pokládán za „otce všech forem“. Odtud plyne mimo jiné úžasná proměnlivost jeho podob, kterou dobře vystihl V. Neuburg, když tohoto démona charakterizoval slovy: „Strach tmy a temnota noci a hluchota zmije a nechutnost stojaté vody a černý oheň nenávisti a vemeno kočky slizu; ne jedna věc, nýbrž mnoho.“ Tento Choronzonův rys ukazuje na jeho souvislost s prapůvodním chaosem, z něhož v průběhu diferenciačního procesu povstaly všechny formy. Pro Choronzona je příznačný též jeho desintegrační vliv. Je to démon rozštěpení a rozptylu. To, co opustí soudržnost Já, subjektu, co překračuje jeho hranice, se v našem prožívání stává něčím jiným, než bylo dosud. Myšlenky naší mysli jsou jistým způsobem organizované, proniknuté proudem vědomí, který je spojuje do smysluplného celku. Kdyby bylo možné myšlenky navenek objektivizovat, vznikla by pro pozorovatele nepřehledná změť chaotických objektů. Jakmile jsou vnitřní obsahy objektivizované (do jisté míry samotnou řečí, napsáním nebo nakreslením), stávají se exkrementy Choronzona, jinak řečeno sračkami, které nám padají na hlavu. No a o tom je ten film. Rovněž Choronzonův desintegrační vliv na lidskou psychiku je ve filmu ukázán velmi názorně. Ještě odkazuji na heslo ve Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Choronzon () (méně) (více)
První polovina velmi dobrá, ale pak se to změní v chaotický nesmysl. ()
Určitě zajímavej počin hrající si s myšlenkou nebo řekněme teorií Schrodingerovy kočky v krabici. Ke konci se neubránil zbytečnýmu patosu a dost doslovnýmu vysvětlení, který pro mě bylo na jednu stranu potřeba (protože jsem se chvílema už ztrácel), ale zároveň nedávající moc prostoru na vlastní výklad. Líbilo se mi prostředí Skotska i herecký výkony. Některý dějový linky ale byly až trestuhodně nedokončení a tím pádem postrádající smysl. Věřim, že se asi muselo hodně stříhat, protože i tak to má skoro dvě hodiny. Normálně bych dal za 3, ale vzhledem k tomu, že jsem od toho nic nečekal, jsem vlastně příjemně překvapenej. ()
Na začátku sledujeme, jak se na střeše sanatoria ve Skotsku upálí bývalý psychiatr, místo kterého nastoupila mladá psychiatrička z NY. Její pacient, mladý kluk, ve svých kresbách předpovídá budoucnost, která mu vychází: smrt jejího přítele, dokonce její vlastní. Než ho zastřelí a potom sama, tak zjistí, že to byl vlastně Bůh, který ji podrobil zkoušce. Také zločiny by Boha nikdy nenapadly. Žije tedy svůj život a zároveň se znovu objevuje ten kluk.....ponurá krajina, celý den v teplé bundě a roláku, ztráta času na koukání. Prostě slátanina všeho možného a nesympatičtí herci. ()
Reklama