Howlův kráčející hrad

Jedno se Miyazakimu musí nechat - jeho filmy představují obvykle originální svět a originální příběh, není to obvyklé ždímání klasických pohádkových motivů, které každý zná nazpaměť. Jeho Zámek v oblacích je gejzír obrazové fantazie, jde o svérázný druh pohádkové fantazy se zřetelně protiválečným poselstvím. Výborná kresba, inspirovaná zjevně klasickou japonskou mangou, pečlivá animace a hlavně barvitý děj, kde ožívá svět magie, démonů a čarodějů.První půlka je spolehlivě na pět hvězdiček, v poslední třetině je ale scénář zbytečně překombinovaný, dobrodružný příběh se mění v romanci, která si na konci s příchodem zachráněného prince, šťastnými úsměvy a pusinkami nebezpečně pohrává s kýčem. Nejvíc mi v paměti utkví čarodějův zámek jako zvláštní kombinace chaloupky na kuří nožce a průmyslového komplexu, který jakoby vypadl z tvůrčí dílny Terryho Gilliama. Celkový dojem: 80 %. (01.05.2009)

Na vlnách bezbrehej imaginácie (a nezrovnateľných orchestrálok Joa Hisaišiho) sa plaví ďalší z nádherných príbehov, ktoré nám darovalo štúdio Ghibli a neuveriteľný Hajao Mijazaki. Áno, je to, ako povedal Matty, tak trochu ohliadnutie sa za dosavadnou tvorbou velikána, ale to nevadí, práve naopak. Vďaka tomu môžeme vidieť mnoho originálnych prvkov, s ktorými sme sa uňho už stretli v úplne novom svetle - napríklad už len spojenie čarodejníkov (napr. Cesta do fantázie) a vojny (Naušika). Dlhšia stopáž je výzva, ale dáva priestor na mnohotematickosť, prehršel motívov a uhlov pohľadu, na ktoré sme u Mijazakiho zvyknutí, nech už je to vojna, s ktorou sa spája nielen otvorený boj, ale aj propaganda či vnútorné mocenské vplyvy, alebo rozprávkové prekliatie v niekoľkých podobách. A za tým všetkým, obaleným nečiernobielymi postavami a vyznením, sa skrýva príbeh o láske (klasika) a... starobe. A to najlepší, aký som kedy videl. Už po x-tý krát skladám poklonu. Miestami to bolo síce (čo sa absolútneho hodnotenia týka) trochu o fúz, ale tá jednoduchosť, s akou nás Hajao vťahuje do svojich dokonale budovaných fikčných svetov úplne bez akéhokoľvek vysvetľovania a úvodu do deja je úžasné, a záver je pre mňa ako filmového diváka jednoducho slasť. 90% (17.04.2014)

Půvab Miyazakiho děl spočívá hlavně v pohádkovosti a hře s fantazií. A protže jde o filmy pro děti, jde o dětskou fantazii. Kdosi tu srovnává s Bartou a Švankmajerem, to je úplě zcestné. Srovnávat lze s filmy pro děti, tedy třeba s Pojarem nebo Týrlovou, a tady myslím, v obrovské konkurenci kvality a bezbřehé fantazie, Miyzaki nezaostává. A Jako jsou naši velikáni zakladatelé a vynálezci různých směrů a technik, je i Miyzaki novátor a revolucionář, i když se to nemusí každému líbit:-) (07.09.2011)

Jak jsme u Miyazakiho zvyklí, velmi neobvyklý příběh s překrásnými animacemi a bezbřehou fantazií. Howl je velice zajímavá postava, kterou objevujete krok za krokem, chvíli se o něj bojíte, pak vás zase štve a přitom mu ani chvíli nepřestanete fandit. Sophie je zase děvče, které najde svůj smysl života, lásku a objeví v sobě neobyčejnou vnitřní sílu. Možná mám pro Miyazakiho příběhy slabost, takže méně jak 5* nemohu dát. (28.10.2005)

Hayao Miyazaki je vnútorne neuveriteľne bohatý človek a je skvelé, že si to môžeme uvedomiť len prostredníctvom dvojhodinového animovaného filmu. Krásne imaginárne postavy, zohavené navonok, čisté vo vnútri, podmanivá paleta prírodných scenérií, okúzľujúcich dialógov, nadprirodzených bytostí a najmä ma dostalo množstvo duchovných obrazov, symbolov, myšlienok, vnemov a pocitov... Po zhliadnutí som mala pocit, akoby som namiesto dvojhodinového filmu videla štvorhodinový a hlavným dôvodom je, že divák prežíva s hlavnými hrdinami naplno všetky tie rozprávkové dobrodružstvá a úskalia, aj keď toto filmové dielko je viac než len rozprávkou. Neviem vysvetliť, prečo ázijská kinematografia oplýva takým čarom, ale ono sa to vysvetliť nedá, to treba vidieť, celé to prelievanie abstraktných podnetov vstrebať a koniec koncov precítiť. (19.04.2011)