Howlův kráčející hrad

Tak trochu nechapem, preco hladaju niektory ludia v tomto filme chyby. Preco sa radsej nenechat unasat tymito krasnymi obrazmi, hudbou a hromadou malickych detailov ktore su tak nadherne ze nezostane cas na sledovanie niecoho ineho. Preco musi vsetko davat dokonalu logiku. Niekedy nie vsetko musi davat dokonaly zmysel. ale zanechava to hlboke pocity. Je to nieco ine ako starsie, viac dejovo zalozene Miyazakiho filmy, avsak v urcitych smeroch mi prave tento priniesol najsilnejsi zazitok. Dychberuce a uzasne. 10/10 (17.02.2007)

Jak jsme u Miyazakiho zvyklí, velmi neobvyklý příběh s překrásnými animacemi a bezbřehou fantazií. Howl je velice zajímavá postava, kterou objevujete krok za krokem, chvíli se o něj bojíte, pak vás zase štve a přitom mu ani chvíli nepřestanete fandit. Sophie je zase děvče, které najde svůj smysl života, lásku a objeví v sobě neobyčejnou vnitřní sílu. Možná mám pro Miyazakiho příběhy slabost, takže méně jak 5* nemohu dát. (28.10.2005)

Co som doteraz videl od Myiazakiho, sa mi velmi pacilo. Iste, aj toto nadherne vyzera a je tam niekolko krasnych magickych scen. Ale co z toho, ked ma vobec nebavil pribeh? Pozeral som to na 5x a modlil sa, nech to skonci. Navyse neustale komentovanie akcii typu "vidim dvere", "idem po schodoch" alebo "aha, krb" ma totalne vyrusovali. Vobec mi to nesadlo. 6/10 (27.05.2020)

Nebezpečné časy. Jsou tu dokonce i čarodějnice z Pustin…. Kouzla a válka. Láska a prokletí. A nade vše je dobré srdce. Asi moje první vážnější setkání s ANIME. A – je to paráda! Tak hezkej příběh, rozvětvenej, ale (hlavně!!!) srozumitelnej, jsem dlouho neviděl. Jak pro dospěláky, tak pro děcka! Perfektní hudba, animace a hrdinové. Jestli jsou i ostatní Miyazakiho filmy takové, tak SEM S NIMI !!! (12.06.2008)

Vždy, keď začnem mať dojem, že filmová fantasy zdochla s Návratom kráľa a odvtedy sebou len zúfalo plieska na plytčine, príde niekto ako Hayao Miyazaki a napáli do mňa pecku o rozmeroch Zámku v oblakoch. Kompaktnú epickú silu Mononoke síce príbehovo roztrieštený Zámok nedosahuje, ale Cestu do Fantázie posiela do zabudnutia jedinečnou steampunkovou atmosférou a drvivou kadenciou nápadov a zvratov. Len škoda, že je stopáž trochu únavná a ku koncu príbeh nedáva celkom zmysel (resp. vyžaduje mnohonásobné pozretie, aby človek prenikol do symboliky príbehu, čo je samozrejme čisto subjektívna výhrada a niekto to môže označiť za hlavné pozitívum filmu). Napriek akýmkoľvek výhradám veľká paráda. Keď sa človek príliš nechá unášať hollywoodskou tsunami, ľahko zabudne, že niekde inde ešte žijú tvorcovia, ktorí odvážne natáčajú filmy nepodliehajúce akémukoľvek trendu a oplývajúce bujnou fantáziou a obrazotvornosťou. (03.07.2009)