Reportáž psaná na oprátce

Knížka je samozřejmě debilní a film neméně, nicméně hráli v tom dobří herci (komisař Böhm je zcela vážně jedna z Hrušínského životních rolí) a opravdu to nebylo zpracované tak příšerně. Pochopitelně některé záběry jsou na dnešní dobu směšné (rozcvička), celek (i s úryvky z knihy) není špatný. Jedno z nejméně špatných děl svého žánru. (18.05.2009)

Formalne, rezijne a herecky opravdu kvalitni. Ideogicky ocividne scestne. Toliko o filmu. Jinak je samozrejme tezke nejakym zpusobem nahlizet strizlive na samotny film vzhledem k jeho nametu a autorovi, jejichz podstata je v obou pripadech slabe receno velmi kontroverzni. Pro srovnani velmi doporucuji dokument Heleny Trestikove "Lidé, mám vás rád!". (02.08.2008)

Představitel hlavní role sice vtipně ladí k těm záběrům na hejna racků nad Vltavou, ale jinak se podle mě pro úlohu Fučíka moc nehodí. Respektive při pohledu na něj a některé moderně vyhlížející filmařské postupy by člověk mohl soudit, že v roce 1961 už se teda někdo odhodlal k dosud mytickému hrdinovi Fučíkovi přistoupit nějak střízlivě a realističtěji. Ovšem zbytek filmu ukazuje, že do toho měl ještě hodně daleko. Dialogy a monology jsou více méně citacemi z knižní předlohy, a už ta navzdory svému názvu působí velmi přestylizovaně. Z charakterů je zajímavější jen Böhm, což bude dáno tím, že ho hraje Hrušínský. Když to shrnu, je to rozporuplný a hlavně docela nudný film. (21.05.2012)

Šedesátá léta se nejhůř hodnotí, asi nebylo snadné točit něco nej. V 61. jasně u mě vede Holubice, u většiny Baron Prášil. A pak už je to jen ideologická či jiná bu… A to se snažím být slušná. Ale k reportáži mám jakýsi nedefinovatelný vztah, který mi velí nehodit do odpadu a * udělit. Fakt, Willis je pro mne větší masírování mozků. Navíc reportáž byla jen jedna a jeho je… (04.06.2008)

´Julius Fučík patřil po roce 1948 k nejvýznamnějším ikonám komunistické ideologie. Představoval pro ni ideální typ tzv. nového člověka. Zejména jeho obraz nabízený mládeži plnil funkci závazného vzoru, jenž přímo vyzýval k následování. Oficiální kult vycházel především z textu Reportáže, psané na oprátce.´ A proto byla tato kniha ve školách vnucována jako povinná četba. Byl neustále oslavován jako ohromný hrdina na svém místě. Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji. Tento snímek přibližuje co v pankrácké věznici prožíval, jak trpěl. Z dnešního pohledu se jedná o čistě agitační snímek, který sice ukazuje syrovou tragédii doby, ale s politicky angažovanými úpravami. Po technické stránce jsou filmové postupy na tomto snímku zcela poplatné době vzniku. Atmosféra děje je však podivně ponurá. Chybí patřičná dramatičnost a hrůza tyranie nacizmu. Tvůrci se zaměřili pouze na Fučíka jako trpící osobnost a na kvalitu filmu nějak opomněli. Těžko říci jak ve své době, ale dnes celý film velmi trpí svou nudností. Je zkrátka ničím nezajímavý, takže jeho uložení v archívu, kde jen na něj padá prach, zřejmě nikomu nevadí. (22.10.2016)