Rabbits

Jeden statický záběr do místnosti, tři herci s maskou králíka na hlavě situování v miniseriálu, který se tváří jako klasická veselá soup opera, tichá, znepokojující hudba, absurdní (nebo ne?) dialogy, ze kterých si můžete poskládat co chcete, jisté je jen to, že něco je zatraceně špatně, že se děje něco temného (až se to stane, poznáte to), že se něco stalo ten samý den v přístavu (byla u toho Jane), když pršelo, dále to že prší stále, že ten den byla Suzzie někde (ale kde a co tam dělala neřekne) a Jack má tajemství a z nějakého důvodu strach z telefonů a návštěv. Lynch je prostě neuvěřitelně schopný hypnotizér. Nikoho jiného, kdo by natočil tři dospělé lidi hrající si na králíky, plácající nesmysly a skrývající děsivé tajemství, TAK, že z toho jde hrůza neznám. Klobouk dolů. (26.08.2006)

Králici jsou asi nejvíc z Lynchovy tvorby mimo kategorii žánrů a také mimo kategorii hodnocení na počet hvězdiček. Buď jsme schopni nebo ochotni je přijmout nebo ne. Je to podobné jako když se nám opakovaně zdá noční můra. Buď se snažíme ji vymazat z běžného vědomí nebo ji berem jako svoji součást a necháme ji promlouvat. Králici na mě působí unikátní lynchovsko - badalamentiovskou atmosférou a beru je tak jak jsou. To jsem vyjádřila pěti hvězdičkami... Také u Lynche zapojuju druhou polovinu mozku, která neni tolik zatížená racionalitou a kauzalitou :-D (07.04.2013)

Ma to atmosferu ako vzdy, ale mam pocit ze nie je celkom pravda co sa pise v obsahu ze dialogy sa zdaju nezmyselne ono to aj cele je nesmyselne, ale sak o tom asi surrealizmus do istej miery je ono to tvori len atmosferu, vlastne je to naopak ako pri vsetkom ostatnom atmosfera je len nieco co stastim vzniklo z nejakeho pribehu pripadne sa to podpori hudbou. Rabits vlastne nechcu povedat pribeh myslienku ale atmosferu. (31.12.2007)

Ako experiment slušné. Je to znova niečo iné. Koniec je pekne strašidelný. Rovnako ako prednášanie čudných básni, ale či už to všetko malo nejaký zmysel, alebo nie, tak to je pre mňa záhadou. Pár vecí dobrých, ale väčšinou to bolo statické pozeranie na rodinku zmätených králikov. A pri 50 min. stopáži sa dá ťažko na to pozerať inak ako zmätene. (29.09.2010)

Pustite si to 3x po sebe a garantujem vám že vaše psychické zdravie nezostane bez ujmi. Dokonalá atmosféra, pocit úzkosti sálajúci z každého rohu miestnosti a každého slova deprimovaného králika. Surová ukážka všednosti nás (mňa určite) núti uvažovať o podstate a zmysle života v zajatí každodenného stereotypu. Život ktorý sme chceli sa čoskoro zmení na bezduché odriekanie rovnakých fráz a viet, naše vnútro hnije s neustále opakujúcimi sa dňami. Napriek tomu čakáme.... Prežívame.... A dúfame (16.09.2011)