Režie:
Jiří VěrčákKamera:
Josef ŠpeldaHudba:
Josef SpitzerHrají:
Oldřich Vízner, Ondřej Havelka, Lucie Zedníčková, Lubomír Lipský st., Milan Lasica, Jana Synková, Petr Vacek, Ota Jirák, Jitka Molavcová, Valérie Zawadská (více)Obsahy(1)
Saturnin je sluha, který se stane pánem svého pána. Mladý muž dobrého společenského postavení a vychování, trochu konzervativní, získá, ne vlastní vinou, sluhu Saturnina. Ten se de facto stane pánem svého zaměstnavatele a způsobí v jeho dosud poklidném životě řadu překvapivých zvratů a situací. Ty by se bez Saturnina daly těžko zvládnout. Už proto ne, že by bez něj pravděpodobně nikdy nenastaly. Saturnin je v Čechách pojmem již několik generací. V roce 1942 napsal spisovatel a novinář Zdeněk Jirotka (1911 až 2003) knížku s tímto názvem a od té doby byla vydána dvanáctkrát. Čtenáři ji milují pro její suchý humor, ne nepodobný "anglickému", množství parodií a nadsázky a zejména pro absurdní situace, do kterých uvádí svérázný sluha Saturnin celé své okolí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (425)
Olda ve své životní roli a dost možná, že ostatní taky, kromě starých brachů páně Lipského a Lasici. No máucta. ()
V dětství jsme přečetl s kamarády na lyžích (nebyl sníh) knihu. Bavili jsme se královsky. Od té doby v průběhu desítek let jsem to mnohokrát zopakoval a bavím se dodnes. A najdu tam nové a nové věci. Film je ale něco jiného než kniha. A ne vše se dá zfilmovat tak, aby to bylo stejně dokonalé, jako předloha. Přitom dokonce znám filmy, které jsou lepší než kniha, podle které byly vytvořeny. Jsou filmy, které jsou stejně dobré jako předloha...tohle není ani tak film, jako filmová ilustrace. Třeba jako Mistr a Markétka od Bortka. Je zde prakticky vše, co v knize je a co lze zfilmovat. A pak je dost věcí, které zfilmovat nelze. Ve filmu mi dost vadilo pár věcí a uznávám, že to byly oříšky, ba přímo ořechy. Kdysi jsme se s jedním kamarádem bavili tím, že jsme v oblíbených knihách obsazovali hlavní představitele. U Saturnina to byl obrovský problém a museli jsme rezignovat na časovou realističnost našeho finálního výběru a stejně to nebylo ono. Kdo mně tedy v tomto obsazení plně vyhovoval? Doktor Vlach, teta Kateřina a Milouš. Dokonale. Koho jsme snesl byl Oldřich Lipský, i když ho mám spíš zafixovaného jako trochu potrhlého popletu, což dědeček rozhodně nebyl. Překousl bych i Ondřeje Havelku, i když je mi celkově nesympatický a rozpaky jsem cítil u Oldřicha Víznera, i když ten to "zlomil" hereckým výkonem. Ale co mně vysloveně vadilo, byla Lucie Zedníčková. Její nepříjemný až zlý výraz, vyzáblá postava a nějak tak spíš ztělesnění arogance se na slečnu Dokonalou nehodilo ani náhodou. Přitom kdybych měl vybrat, měl bych potíže i dneska, natož v roce 1994. Jako milovník aut setsakra dobře vím, jak vypadá bílý rapid. Bohužel, snaha po ještě větší akční vtipnosti sem přinesla onu poněkud automobilní zrůdičku, i když k Lucii Zedníčkové se tohle auto nějak tak hodilo. Ke skutečné slečně Barboře ani náhodou. Nelíbily se mi ani kostýmy a prostředí. Nechápu, proč se tam musela objevit Molavcová. Některé scénky byly popisné (padající lešení...) a byly až zbytečné, řada nešla přepsat (večerní vyprávění, tvořící neoddělitelnou součást knihy a její atmosféry), ale budiž - lehce pod tři hvězdy. Jirotka si to podle mně psal tak trochu pro útěchu za neveselých válečných let a povedlo se mu ti náramně. A pro mně je tenhle film (seriál) důležitý a zajímavý práv taky proto, že perfektně ukazuje, že jedna věc je film a druhá věc jsou knihy, tedy literatura a nelze to strkat do stejného pytle, přičemž film má své hranice a limity, naše fantazie nad knihou je neomezená. ()
Přesné zpracování, skvělé herecké výkony. Hlášky, které neomrzí a které ráda používám. "Ano, chtěla jsem růži a toto je růže, ale naprosto nevhodná" Podávat v mém věku rakvičku, to je naprosto ohavné" apod.. Tento příběh nikdy neomrzí. ()
Námět a zápletka: 8/10 ... Vizuální stránka: 8/10 ... Soundtrack: 7/10 ... Didaktický potenciál: 7/10 ... Celkový dojem: 8/10. ()
Tak pohodový a zároveň atraktivní film se hned tak nevidí. Smekám. ()
Saturnin je něžné pohlazení literární klasiky, které není až tak zajímavé samotným příběhem, ale tím, jak dokonalé obsazení může vzplodit dokonalou adaptaci. ()
Některé situlace byly opravdu povedené, ale bylo jich poskrovnu. I přes solidní výkony solidních herců jsem se nudil. Suchý humor, skvělé grimasy Saturnina (Oldřich Vízner), úsměvné situlace, pomalost a suchost celého filmu - možná by humor jinak nevynikl, takto to aspoň bylo stejnorodé - ale stejně to pro mě bylo nic moc. ()
Sluha Saturnin je klasický román české literatury a po natočení tohoto snímku i kinematografie. Sluha trochu připomínajícího např. sluhu Alfreda z Batmana (před ničím se nezastaví, nic pro něj není nemožné..) se stal typickým snímkem pro naši předešlou generaci. Oldřich Vízner se svým nic neříkajícím výrazem si pro mě zaslouží velmi vysoké hodnocení. ()
Miluji dvacátá a třicátá léta minulého století. Originální příběh od pana Jirotky je krásně naplněn milým humorem a každá postava v něm má své místo. Přesně vykreslené charaktery doktora Vlacha, tety Kateřiny, jejího dospívajícího syna Milouše, vychytralého dědečka, sympatické slečny Barbory a nakonec mladého muže a jeho podivínského sluhy Saturnina dopomáhají filmu k dokonalosti. A herecké obsazení odpovídá knížce do posledního puntíku. Když je mi smutno, pustím si tento film a cítím se mnohem lépe. ()
Kapesník? Radši plnovous! ()
[Literární předloha: Zdeněk Jirotka - Saturnin] Oproti seriálu zbytečně okleštěné, ale lze sledovat stále dokola. ()
Až na někdy zbytečné střihy, které vyšmiknou dokončení myšlenky, je Satrunin velmi dobrým filmem s velmi ironickým vtipem a hlavně výborným výkonem většiny herců. ()
Skvělé zpracování skvělého románu. Kdybych byla hnidopich, řekla bych, že se mi moc nezamlouvá Zedníčková, jako slečna Barbora, ale to nevadí, teta Kateřina s doktorem Vlachem... a vůbec, všichni ostatní to "zachrání". Nemám tedy co řešit, 5 hvězdiček! ()
Knížka je neskutečně vtipná a chápu proto nápad, převést ten speciální intelektuální, no prostě jedinečný humor na filmové plátno. Ale nemůžu si pomoci, z jinak celkem povedeného provedení se ten humor kamsi vytratil. Téměř všechny vtipy a hlášky tu působily hrozně trapně a předvidatelně. A ironické bylo, že Milouš se mi tu zdál charismatický a takový milý - přesný opak hlavního hrdiny. Ten vypadal jako největší dement a dementně působil jakýkoli jeho počin. Párkrát jsem se ale přece jenom zasmála, tak aspon 3*. ()
K tomuhle nejde nic dodat. Snad jen to, že je to životní role Oldřicha Víznera. Bravo. ()
Vynikající komedie s typickým českým chytrým humorem, u kterého se člověk velmi příjemně pobaví. I když Saturnin není ta filmová postava, která by neslezla z plátna, v podstatě si ten film stejně ukradla pro sebe a není zde snad humorná scéna, kde by právě Saturnin chyběl. A tak velký dík patří zejména jeho představiteli Oldřichu Víznerovi, i když zejména Lubomír Lipský či Petr Vacek předvádí také skvělé výkony. No asi nejlepší scéna je ta s tím skládacím lehátkem, viděl jsem to stokrát a pokaždé se zasměju. 90% ()
jeden z mála filmů, které si pouštím hodně často a stále se u něj dobře bavím. ()
Asi bych tolik nechválila, nebýt skvělého hereckého obsazení. Jako chronický čtenář knižní předlohy musím uznat, že volba herců je pro tento film klíčová. Casting trefil hřebík na hlavičku v postavách Jiřího Oulického (Ondřej Havelka), Saturnina (Oldřich Vízner),doktora Vlacha (Milan Lasica), slečny Barbory (Lucie Zedníčková) i dědečka (Lubomír Lipský), jen snad teta Kateřina (Jana Synková) mohla být méně afektovaná a Milouš hloupějšího vzezření (chytrý pohled Petra Vacka působí trochu nepřesvědčivě). Film je celkově příjemnou komedií, dýchá kouzlem starých časů a to podbarvuje i skvělá retro hudba, přijde mi však, že některé scény jsou zbytečně zdlouhavé, nebo úplně zbytečné, nebo vytržené z kontextu, to však zřejmě nemůže divákovi, který nezná předlohu, vadit. Asi nejsympatičtější postavou filmu je pro mě doktor Vlach - herec Lasica roli rozvinul tak, až je člověku líto, že mu je věnováno tak málo prostoru. ()
Říkal jsem si, fajn Švejk se povedl natočit. Ale tady? Satira pojata trochu jinak.... Bál jsem se, že to nebude ono. Je to trochu divné srovnání, ale bál jsem se přesně toho, co udělali ze skvělého satirického románu Jak jsem vyhrál válku. Já vím, jediné, co ty dva romány spojuje je satira. Ale po roce 1990 nic dobrého nenatočili, tedy viděno očima, kdy tohle skvostné dílo se narodilo. No nechci to protahovat. Na každého vynikajícího herce čeká osudová role, může být malá i velká, ale taková, kde zazáří. Stejně jako Švejk přežil Vojnara, Rašilova, bohužel nerealizovaného Menšíka, ale o to brilantnějšího Hrušinského - snad už díky podobě Ladova předobrazu, tady Saturnin čekal na Víznera a teta Kateřina na Syslovou. Vše mohlo být jakkoliv, jak by řekl autor. Pravdivý je jen ten obláček dýmu..... Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby obsadili někoho jiného nebo scénář, kdyby se uchopil jinak.... Ví Bůh. Ví Bůh, ne výbuch.... ()
Film super, ale knížka byla prostě lepší! ()
Reklama