Zítra se bude tančit všude

Tento film prohloubil některé mé averze do extrémů a tak mohu jasně říct - nenávidim lidové tance, lidové zpěvy a thymolinové úsměvy. Když se totiž na vás z každé strany valí ta nejnechutnější propaganda podpořená "hity", mezi kterými neustále vyčnívá (nerad to přiznávám, docela chytlavá) píseň Zítra se bude tančit všude (jaká náhoda, že se slovem "všude" se rýmuje "vlajky rudé"), do toho se stále tlemí Miloš Nesvadba a dvě hodiny se povídá o krásách práce a toho "našeho" socialismu, je taková reakce celkem přirozená. (02.10.2006)

Nebýt těch tupých úsměvů a blbečka v hlavní roli, který mi ale opravdu hodně lezl na nervy, tak se jedná o celkem pěkně natočený dokument své doby, podobně jako píše Marigold. Jistě, z dnešního hlediska, kdy vidíme a slyšíme odkazy na hrůzná 50.léta, o kterých víme své, je film celkem strašidelnou agitkou, ale nechce se mi dávat odpad jen za to, že nemám rád komunisty...Doporučuji doplnit záznamem divadelního představení "Zítra se bude..." od Hřebejka! (15.07.2012)

Svým způsobem zajímavý až bizarně svůdný film, který si i přes nesporné filmařské chyby, nezaslouží až tak negativní hodnocení. Nemyslím si, že by se jednalo o nebezpečný a morálně odsouzení hodný film, je jen hodně naivní. Můžu jen souhlasit s Marigoldem, jedná se o hodně odvážný pokus skloubit folklór a muzikálový žánr ve stylu socialistického realismu - je to šílené, ale zároveň přitažlivé. Řekl bych, že stále lepší než nudné normalizační fláky :) (11.12.2010)

Nejen Američani mají svůj úsměv, ale i my ho měli a to socialistický a důstojně svazácký, ale jinak v něm není rozdílu. Film, který spíš připomíná přestylizovanou a ultradlouhou reklamu na zubní pastu a bílé zuby. Komunistické je to až hanba, ale postava věčného opilce Jeníčka je nezapomenutelná. Holt teenage film pro svazáky. Akorát místo Mádla slušně zaskočil Nesvadba. (03.10.2006)

Road movie o cestě k nové kultuře, novému folklóru, novému člověku. Na svou dobu poměrně odvážný pokus o vytvoření socrealistického muzikálu čistě na bázi folklórních tanečně-pěveckých vystoupení. Scénáristé i režisér ve filmu dost možná mimoděk nabídli přesnou mapu mytologie 50. let, do níž se vejdou všechna klíčová témata a kterou formují všechny typické ideologické mechanismy. Faktem je, že prvotní znechucení z filmu u mě vystřídalo cosi jako respekt pro jeho portrét doby... Není to z mého pohledu žádný stranický výblitek sestrojený najatými nevolníky, ale velmi autentické zachycení patosu mladé generace, která v nadcházejících letech viděla ideál Nového světa. Dnes, na poněkolikáté, hledím na stopy minulosti v Zítra se bude tančit všude se zaujetím, protože tenhle film o podstatě komunistické ideologie vypovídá mnohem více než všechny ty novo-svazácké odsudky současných diváků. Diváků, kteří si sotva kdy uvědomí, že mechanismům manipulace, jaké v Zítra se bude tančit všude hystericky odsuzují, sami den co den ochotně podléhají. (17.12.2006)