Dým bramborové natě

Přes výborný herecký výkon Rudolfa Hrušínského a dalších herců (kupodivu i takový Jandák je tu vcelku snesitelný, jakkoli hraje protivného floutka) je "Dým bramborové natě" pouze smutným stínem filmů, které Vláčil točil před rokem 1970. Svou kůži ovšem soudruhům nedal lacino... Jeho obraz vesnice je tak neutěšený, že se člověk skoro ptá, jakým zázrakem tohle prošlo přes schvalovací komise. Předloha se přitom právě v optimismu s kterým tehdejší vesnici líčí povážlivě blíží barvotiskovosti agitek z padesátých let... Atmosféra je po většinu času tak hutná, že by se dala krájet a z dosti hloupoučké a primitivní předlohy Vláčil vykřesal skutečně nevídaný kus hořké poesie s drobnými špetkami slunečního jasu... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Radek99, Mertax (06.03.2011)

Na dobu veselého budování socialismu dost ponurý film. Ale o to věrnější a pravdivější. Doktor Meluzín, nezván a nevítán, si klestí cestu životem na vesnici, která mu měla připomínat šťastné dětství. Jenže vše se změnilo a od dětství ho dělí nejen spousta let, ale také nová doba, tolik odlišná od té dřívější. V tomto filmu je to hodně patrné, proto byl zřejmě také zakázán. (21.12.2013)

Nezapomenutelný doktor Meluzín v podání Rudolfa Hrušínského se na sklonku života vrací k tomu, čím kdysi byl, nebo možná ještě je. Prochází krajinou svého dětství, aniž by někomu ublížil. Naopak, hrozí-li pokušení navázat nový citový vztah s vdanou - i když opuštěnou - ženou, odebere se raději do ústraní. Zde je vidět zásadní rozdíl mezi filmy Vláčilovými a běžnou filmovou produkcí. Zatímco běžně by byl rozehrán part postupného sblížování muže a ženy, zde je představa konečného souznění odbyta jediným prudkým střihem - zábleskem či signálem, který velí opustit tuto cestu zkázy. Doktoru Meluzínovi se daří přemoci pokušení a proměnit je v konečné dobro (Petrův návrat a adopce Markétiny holčičky), kterému předcházel další zákmit náhlého poznání v podobě odjíždějící/umírající Markéty za oknem moknoucí sanity. To jsou ty struny, kterých se umí dotknout pouze skutečný umělec. (19.09.2011)

- "Takze Vy nam nechcete pomoct? Abych Vas mohl vysetrit, na to nemam potrebne vybaveni. Taky nejsem gynekolog". - Nadherny, ale hodne smutny film, v ktorom exceluje Rudolf Hrusinsky /Hrdina ma Strach, Vrah Skryva Tvar, Vyssi Princip/. Ten sa predstavil v roli lekara, ktory odchadza na vidiek najst pohodu, klud a dusevnu vyrovnanost. Namiesto toho nachadza nedoveru a nepochopenie miestnych. Nakoniec vsak odbornymi vedomostami sa mu predsa len cosi podari. Filmu dominuju herecke koncerty Hrusinskeho, ale oplati sa spomenut aj viac vybornych hercov : Somr, Obermaierova /Kladivo na Carodejnice/, Tichankova. Nadhera, dalsi krasny dokaz toho, ze aj za najtuhsej normalizacie vznikali kvalitne a pamataniahodne filmy. 95 % (21.01.2014)

Krásná, zajímavá postava MUDr. Meluzína je po nadějném začátku bohužel rozmělněna. Čekal jsem, jak se bude vyrovnávat s novým i starým životem, místo toho mám možnost pouze sledovat, jak správňácky řeší příhody průměrného, rádoby psychologického scénáře, „teple lidského“ až k znechucení. Autor předlohy Bohumil Říha asi zrovna psycholog nebyl. Má to být ze života, ale postavy a situace jsou vesměs neživé, schématické, vytržené z reality. (Vrcholem je zpátečnická, primitivně zlá herdek statkářka jako správně zaostalý protipokrokový (dálnice) živel.) Nechybějí zajímavé motivy, úvody jednotlivých „záležitostí“ na mě působily silně, ale pak to vždy vyznělo hluše. Říhovu předlohu ovšem neznám a ať jsou její kvality jakékoli, tady jsou vinni autoři adaptace. Od Vláčila bych čekal víc. Přesto mu patří uznání za vizuálně a náladově pěkné dílo, kterému jistou hloubku přece jen nelze upřít. Celé to ovšem stojí na excelentním Hrušínském, jehož doktor Meluzín je skutečně impozantní postavou. (Vnucuje se mi označení „český Rudovous“, ačkoli to samozřejmě velmi kulhá.) I ostatní hrají velmi dobře. Suma sumárum známkuji třemi hvězdičkami. Ovšem, jak tady podotýká Radek99, v těžce normalizačním roce 1976 jde o nadprůměrný film. Radkovu komentáři také děkuji za některé vynikající postřehy toho, co je na filmu pěkného. Bohužel, ten střed, na kterém by to mělo viset – totiž Meluzínovo nitro – tam prostě chybí. (03.03.2011)