Cesta pustým lesem

Tento film si určitě budu muset pustit víckrát, abych ho úplně pochopil. I tak ale můžu s jistotu říct, že je to moc dobrý film. Je skvěle natočený, má moc dobrou hudbu, i herecké výkony byly dobré. Tématikou mi trochu připomínal "Krajinu ve stínu", tento film je ale mnohem míň brutální. I tak ale rozhodně stojí za shlédnutí. 8/10 (08.08.2022)

Přišel, aby Našel (jako jiní...). I s úmyslem pomáhat. Uvěznil však sám sebe v hlubočině Gabrety, na ukrytých samotách, ve chtíči člověka uškodit jinému člověku, v  užvaněném jekotu pomluv, v uhrančivém pohledu ženy. Obleva a jarní vody přinesly zvuk zvonu jenž alarmuje.  "Cesta pustým lesem" se však povětšině nevyjádřuje explicitně, a jeho poetika dává volnou ruku a svobodu v úvahách tvůrcům i divákovi (ne však konzumentovi...). Podmanivá hudba Vojtěcha a Ireny Havlových. (10.08.2024)

Můj hold kameramanoví, některé poetické záběry působí opravdu jako impresionistické obrazy… Jenomže ani takový zázrak nedokáže nic zachránit. Celou dobu jsem se příšerně nudila a nejhorší na tom bylo, že to nebyla ta úplně klasická nuda, co člověka donutí jednoduše se zvednout a odejít z kina. Tohle bylo utrpení - co chvíli jsem si říkala, že se už už něco zásadního prostě musí stát, tak snad přece jenom ještě chvilku počkám, a ono nic! A trvá to celý film. Asi jako když vám někdo dvě hodiny mává před nosem čokoládovým bonbónem, a nakonec nejenže nic nedostanete, ale ještě vám seberou svačinku a medvídka. Kulantně řečeno, škoda, že panu režisérovi nikdo soudnější nevymluvil jeho plán, „aby film působil, jako když se koukáte na hladinu rybníka.“ Já radši rybník opravdový, když už... (21.03.2009)

Zásadní film porevoluční éry československé kinematografie jdoucí ve stopách Tycova Vojtěcha, řečeného sirotka... 90. léta nenabídla mnoho silnějšího a lepšího. Smutným faktem normalizací zmražené kinematografie kdysi tak progresivní tzv. České nové vlny je ta většinová apatie, nezájem a nepochopení takovýchto ,,jiných" snímků, jak ze strany diváctva, tak i ze strany na výpověď a originalitu rezignujících tvůrců samých, především ale ze strany soudobé kritické obce, jejíž odmítnutí a nepochopení experimentu a symbolického vyjadřování dobře odhaluje, jak málo tu zbylo z oné ,,nové vlny"... Tady končí cesta (naší kinematografie) pustým Českem zpátky do Evropy... (04.01.2011)

Strašně zajímavý a v českých končinách rozhodně originální film, je i dost poetický, ale chybí mu nějaký děj nebo to, co měla třeba Šulíkova Zahrada. Prostě něco, aby ten film nenudil. Tady jsem se ze začátku bavil a postupně můj zájem šel dolů čím dál tím víc. Posledních 25 minut už jsem se dost nudil a film mě už nebavil. Jako jo, ze začátku to je poetické a fascinující, ale později se z toho začíná stávat poetická nuda. Navíc přehrávání některých herců mě tu štvalo. Ale upřímně si myslím, že si tenhle film rozhodně zapadnout nezasloužil, už jenom proto, že je to něco jiného oproti klasické české tvorbě. Tady je i horor vybočením z klasiky. Ale napadla mě jedna věc - proč už v Česku nikdo netočí poetické filmy? Ty devadesátky jsou žánrově docela pestré a pak to celé upadlo na drama nebo komedii. Což je podle mě škoda. 3* (30.03.2019)