Prolomit vlny

Jeden z nejkrásnějších, nejopravdovějších a zároveň nejbolavějších filmů, co jsem kdy v životě viděl. Naprostá existenciální dřeň. To už vlastně ani není umělecký film, ani stylizovaná výpověď o našem odcizeném světě, to je fungující odcizený svět sám. Příběh mladičké a prostinké dívky Bess, která si ve svém idealizovaném vnitřním světě vysní svatbu a vezme si člověka zvenčí, ze světa mimo její rámec, nomáda Jana, který pracuje na ropné plošině daleko od břehů pevniny, jíž obývá zamilovaná Bess. Ta chce silou své lásky prolomit dálku, co ji odděluje od svého milovaného manžela, a tak počne své vroucí modlitby věnovat pouze jediné žádosti - prosbě o brzký Janův návrat... V tento moment přichází první bolavé místo filmu - pokud její prosby skutečně vyslyší Bůh, pak je to Bůh zmaru a zla, pokud tak učiní osud, pak je i lidský osud nespravedlivý a slepý! Bess skutečně svého Jana přivolá zpět, ten se však vrací kvůli těžkému pracovnímu úrazu, který utrpěl na plošině a který ho připraví o vládu nad svým tělem a díky kterému ochrne. Další bolavé místo přichází vzápětí - prostota dívky se nevyrovná se zraněním nejbližšího člověka a její vědomí si ho začne klást za vinu. Silný křesťanský rámec (v jehož ortodoxii je přítomen i silný prvek masochismu - viz např. tradice pochodů ukřižování či celibáty a půsty) jejího života ji velí za hříchy se kát a trestat se... Jako trest Bess proto přijme úlohu symbolické Máří Magdaleny, tedy nevěstky, která se za trest propůjčuje námořníkům. V nedalekém přístavu pravidelně kotví loď, kam místní prostitutky odmítají chodit...předchází ji totiž pověst toho nejhoršího sexuálního zacházení motivovaného různými sadistickými perverzemi. Krize v manželství Bess a Jana se zoufale prohlubuje (Jan navíc po Bess žádá, aby naplnila svůj domnělý chtíč stykem s jinými (zdravými) muži) a tak Bess podstupuje poslední krok k domnělé záchraně - nechá se převézt na prokletou loď... Lars von Trier tu buduje stavbu velké moderní tragedie plné různorodých symbolů (sama odlehlost a rozervaná krása skotské krajiny; síly moře; symbolická křehkost lidskou rukou opovážlivě sestrojené těžařské plošiny, kde se určuje osudový dějový zásah - další děj determinující zranění člověka; sama Bess a její psychická rozpolcenost, jsou její rozmluvy s Bohem projevem víry či šílenství?), navíc ale zapojuje do běhu filmu i účastnění diváka, nejde mu ale naproti (očištění zvony na konci filmu je neadekvátní citům během filmu prožitým), jde spíše skrze něj a přes něj. Z podstaty filmu nejde se s Bess neztotožnit, nejde se citově neangažovat, nejde jen sedět a sledovat, to by člověk již dávno odešel či přepnul. Prolomit vlny je film jdoucí proti kulisovému poslechu, proti trendu televizní obrazovky permanentně běžící v pokoji plném hovořících lidí, film doslova rvoucí se o vaše emoce tím, že se táže po otázce smyslu a významu života člověka a téhož člověka v celé jeho holé podstatě ukazuje a zobrazuje. Film o křesťanství? Film o symbolice víry? Film o lásce? Nevím...Ale silný a hluboký vskutku je... Podobné filmy: Rodinná oslava, Umění plakat (08.12.2006) (méně) (více)