Dogville

Tak nějak ani pořádně nevím, co napsat. Přitom ale cítím nutkavou potřebu vyjádřit se k právě zhlédnutému filmu i nějak víc než jen hodnocením... Už jenom proto, že celé skoro 3 hodiny jsem se nenudil a s otevřenou pusou jen zíral a žasl, to se mi u podobně dlouhých projektů snad ještě nestalo. Těžko se to dá vyjádřit, ta perfektní a originální forma kulis je tu omýlaná ve většině komentářů a je naprostá pravda, že svůj účel plní víc než dokonale - divák má možnost, co možnost, dokonce povinnost sledovat příběh a postavy a není rozptylován žádnými formálními kudrlinkami. A koneckonců, jak znám Larse von Triera, bude v tom i nějaká ta symbolika. Třeba protiklad těm těžko proniknutelným a na první pohled neviditelným povahám jednotlivých postav či něco podobného. Ale ne, vůbec jsem tu o tom nechtěl psát a hle, půlka komentu zaplněna jenom tím. To hlavní jsou ale samotné charaktery a jejich chování v kontextu příběhu. Jak to na každého zapůsobí a co si z toho odnese, to je na každém osobně. Zde režisér nabízí hodně prostoru pro subjektivní interpretaci a nedivil bych se, kdybych se zeptal deseti různých lidí, kdo je podle nich největší svině, a dočkal se deseti různých odpovědí. Shrnuto a podtrženo, už se rozkecávám nějak moc a nikam to nevede, von Trier nám dal další morální facku se slovy "A poraď si s tim sám!". A já mu to žeru. 95%. (04.01.2008)

║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $1,535,286║Tržby Celosvetovo $16,680,836║ Režisér Lars von Trier natočil obdivuhodné dielko odohrávajúce sa po celý čas na jednom "divadelnom" pódiu čo by mohlo vyznieť dosť nevýrazne až nudne a hlavne na slušnú dĺžku filmu. Ale výhodou filmu sa stávajú dialógy, čo ani na moment nezbehnú do fádnosti či určitej planej zbytočnosti a herci ich prezentujúci kde exceluje hlavne Nicole Kidman či Paul Bettanny, ostatný zúčastnení ich pozíciu svojimi slušnými výkonmi len upevňujú a citovo umocňujú do takej podoby, že si nakoniec mestečko Dogville a ich obyvateľov pretransformujeme do ich skutočnej "ohavnej" podoby a nie takej ako vypadli na začiatku, koniec filmu je určitý nevyhnutný vrchol tejto snímky a zadosťučinenie vnímania toho slušného penza obsiahlych dialógov. /75%/ (01.03.2008)

Lars von Trier rád překvapuje svými inovativními filmařskými postupy a překvapil i tentokrát. Spíše ale v záporném slova smyslu. To, co vás asi ihned praští do očí, je volba prostředí, do něhož je celý děj koncipován. Jeden malý prostor, do kterého jsou stylizovány postavy městečka Dogville, sice zaujme originalitou, kolísající děj ovšem díky uzavřenosti prostředí dostane ještě jasnější kontury. Toto divadelní aranžmá Trier prostě nedokázal ukočírovat, což mu asi nejvíce uškodilo. Samotný příběh se opět pokouší o navození destrukčně emocionální nálady, výsledek ale zůstal tak na půl cesty. Pocit vykonstruovanosti tu budí velmi silný dojem, který se zviditelní hlavně v přehnaném „očisťujícím“ závěru. Pravdou zůstává, že film je nabyt spoustou zajímavých úvah, myšlenek o lidskosti, lidech, vztazích..., na Triera je to ale nestoudně málo. (03.01.2004)

Dogville jsem viděl v té skorotříhodinové verzi a musím říct, že jsem se navzdory obavám vůbec nenudil, naopak. Rovněž bych měl zmínit, že jsem dopředu věděl, že většina objektů je pouze nakreslených na zemi, a tak jsem s adaptací na toto prostědí neměl problémy. A co bych dále ještě řekl... jak se mi moc nelíbil Trierův Tanec v temnotách, tak mne Dogville uchvátil... všechno tam si IMHO zaslouží menší či větší pochvalu. Jen jsem mírně zmatený ze závěru - při sledování filmu jsem z něj byl tak nadšen, že jsem měl chuť začít tleskat, ale když jsem si přečetl Dadelův komentář, tak jsem znejistěl, jestli jsem třeba něco špatně nepochopil :-) (30.06.2005)

První Trierův film, který sem viděla. A naprosto mě uchvátil. Nejenže byly skvělý herecký výkony a hudba, ale ten příběh! Díky stylizaci skvěle vynikl a von Trierovi se u mé osoby přesně podařilo to, co asi zamýšlel. Když jsem odcházela z kina, všimla jsem si jak nějakej chlápek nadával cikánovi a ten nezůstal o mnoho za ním. V tramvaji pak jiný muž v obleku vůbec nepustil sednou staršího pána o berlích na místo pro postižené, na kterém seděl. Když jsem vstupovala do dveří od našeho paneláku, na schodech sedící děti nebyly o nic lepší než dospělí. Nechci moralizovat, ale von Trier dokonale vystihl lidskou společnost. Depresivní film o depresivní a kruté lidské společnosti. (10.04.2004)