Dogville

Mrzí mě, že neumím nalézt vhodná slova, která by popsala co jsem viděla a co cítila. Velmi netradičně pojaté exteriéry a interiéry posazené do velké haly, místo obrazů často jen zvuky, pohledy beze slov a vážné diskuze, vše se mi nějakým zvláštním způsobem líbílo a Dogville mi nedovolilo ani minutku nudy. Středobod filmu je morálka, v rámci které se obyvatelé městečka ujmou pronásledované Grace, balancují na její ostré hraně a ta se posouvá stále dál. Z hlediska morálky a životních hodnot analyzuje své nitro především Tom, který je jakýmsi můstkem mezi Grace a ostatními obyvateli městečka. Snímek je plný emocí a citů, syrový a realistický. Tom i Grace nakonec řeší svá morální dilemata po svém, což se nutně dotýká celého města. Opět zde musím vyzdvihnout velký herecký talent a půvab Nicole Kidman. (08.03.2010)

Zprvu pomalé, postupně gradující příběh skoro až kafkovské bezmoci, vynikající kontrast formy a obsahu, kamera ulítlá stejně jako jednotlivé charaktery, fenomenální konec a vším se prolíná nádherná Pergolesiho, Vivaldiho a Handelova hudba. Dlouhé, ale stojí to za to! (04.06.2011)

Na Dogville jsem se dívala s maximální skepsí, jako ostatně skoro vždycky na všechno. Ale musím říct, že mne zcela originální provedení celého filmu, výborní herci, a ponurá atmosféra imaginárního maloměsta nakonec úplně dostala. Nemám ráda Nicole Kidman, vůbec ne. Ale když v každém záběru vypravěčův hlas mluvil o myšlenkách postav, a všechno ostatní jsem si musela domyslet jen díky vlastní fantazii, neměla jsem ani čas se soustředit na jednotlivé herce, nebo drobné názorové neshody s celým vyzněním filmu. Ale nebylo jich moc. Jde jenom o to, vybrat si mezi zlem a menším zlem. Nebo o to, že i v odpuštění může být arogance. Kdo si to dneska dovolí říct? (06.09.2011)

film tak natiahnuty, nudny a divaka rozculujuci, ze má uz na mysli len jedno.....a prave to jedno na konci dostane - a to ho velmi, velmi potesi :) (10.10.2011)

S přehledem naprostý vítěz mého soukr. filmového žebříčku. Má vše, co od filmu čekám: hloubku (co je vlastně pomocí - ostatním či sobě, proč se vůbec "snažit"?), čistotu (forma a elegance) a výborné herce (škoda jen, že se nepodařilo zachovat N.Kidman i do Manderlayi (celou dobu se mi tam vtírala) a Wasingtonu (imho tento film nebude nikdy natočen právě pro její absenci). Jinak opakuji: DOGVILLE je pro mne skutečným vrcholem (nejen Trierovy) filmařiny. (21.01.2012)

Originální, poutavé zpracování. No a ten závěr.. pro mě nečekaný, a proto perfektní. (10.07.2012)

Ve společnosti lidí usilujících o poctivost a spravedlnost se někdy vyskytuje faleš, pokrytectví a tvrdost ve znepokojivé míře. Larse to štve, a tak natočil tento snímek. (22.12.2013)

Zde je alespoň Nicole Kidman, na kterou se vždycky dobře kouká, jinak je to ale podobně příšerné jako Tanec v temnotách. Dalším "filmům" tohoto šílence už se raději vyhýbám jako čert kříži. (27.12.2013)

Nejhorší a nejlepší ze všeho jsou lidé, co to s etikou myslí vážně. Zajímavá (a přitom nerušivá) velmi originální minimalistická forma, ne zcela uvěřitelný střed a skvělý konec. Tenhle film mi z hlavy asi hned tak nezmizí. (02.01.2014)

Docela dlouhá stopáž a kvůli kulisám to připomíná divadelní hru. Spíše než jsem se díval jsem to poslouchal jako mluvené slovo a jen chvílema, když mě něco upoutalo, jsem se díval. Po půlce filmu, kdy na Grace začala být páchána nespravedlnost, jsem čekal kdy nastane odplata a dočkal jsem se. Kvůli konci filmu dám 4*. (11.04.2015)

Bez rekvizit, bez scény, budovy namalované křídou na zem, filozofická otázka: je jednodušší všechny postřílet, nebo je napravit?..., špatní kamera — točeno z ruky, jakýmsi dokumentárním způsobem? Proč? (08.10.2017)

Velmi zajímavý a temný příběh vyprávěný neotřelou formou. Dokonce jsem chvíli i měl pocit, že chápu čeho chtěl LVT doscílit. Ale třeba je to jen můj dojem ;) (16.03.2004)

Čirý hnus uvařený z lidského nádoru. Stojí za pozornost. (14.12.2005)

Ano, i v 21. století se dají točit filmy bez zbytečných kulis a efektů. Lars von Trier je totiž člověk, co zná život a umí ho ukázat. Bravo! (14.06.2006)

Tak tomuhle stylu jsem opravdu na chuť nepřišel.Vydržel jsem koukat 7 minut a to sem si mezi tím ještě odskočil na záchod.Ale nechci kritizovat,nemám na to po 7 minutách právo. (23.02.2007)

Skvělá "divadelní hra", kde se Lars von Trier vykašlal na formu a vše vsadil na druhou kartu, vítězství obsahu se téměř podařilo, celé to bylo dokonalé až na hroznou amatérskou kameru. Trierovi samozřejmě nešlo o to natočit film s profesionální kamerou, ale o přesný opak, ale zatímco na kulisy jsem si během chvíli zvykl, na kameru do konce filmu ne. (23.01.2008)

L v. T se nezapřel - vyznění filmu pro mě za 5, ale vzhledem k tomu, že pro mě bylo opravdu náročné se prokousat 1. půlkou filmu, dávám nakonec 4. (31.05.2008)

Je mi líto, ale u tohoto filmu jsem v kině usnul - ale fakt. Vzbudila mě až závěrečná píseň Young Americans od Davida Bowieho. (16.11.2008)

Lars von Trier je skutečně mistr deprese. Originálně pojatý film mě potěšil. Ani ne tak svým dějem, ale hlavně originalitou, hereckými výkony a hlavně a především svým závěrem. Film je sice moc dlouhý a místy opravdu depresivní a v průběhu jsem se začal bát, že to skončí nějakým bláznivým koncem jak jsme zvyklí z americké produkce, ale spletl jsem a jsem opravdu rád. Závěr byl jedním slovem vynikající a za ty tři hodiny to stálo. (09.03.2009)

Na začátku mě trochu odradila prázdná scéna s křídovými půdorysy. Po třetině filmu jsem si zvykl a přestal jsem to vnímat. Na konci snímku mi to přišlo jako geniální nápad a stále jsem koukal, co kde kdo dělá. Holt na vesnici nikdo žádné soukromí nemá a nic se tam neutají. Především za režii 9/10 (21.01.2010)