Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Režie:
Lars von TrierHudba:
Joachim HolbekHrají:
Jean-Marc Barr, Barbara Sukowa, Udo Kier, Ernst-Hugo Järegård, Erik Mørk, Jørgen Reenberg, Henning Jensen, Eddie Constantine, Max von Sydow (vypravěč) (více)Obsahy(1)
Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...
Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (165)
Zatiaľ pre mňa najlepší Trierov film (keď si odmyslím jeho minisériu Riget). Film, v ktorom neuvidíte ani záblesk slnka, úžasná noir atmosféra rokov 0-1 rozbombardovaného Nemecka, krásny vizuál a podmanivý hlas Maxa von Sydow. Sledujeme tu postupné vytrácanie ideálov naivného mladíka až do trpkého konca. Niečo také v pochmúrnych a ťažkých časoch nemá miesto. Opäť ma zaujal aj E.H. Jaregard, ktorý bol v úlohe panovačného strýka s typicky nemeckými zásadami absolútne famózny. 85/100 ()
Vizuálne atraktívne a atmosférou dostatočne podmanivé s podporou charizmatického hlasu vyprávača, aby sa na to po celý čas dobre pozeralo, takže v tomto ohľade ma Lars von Trier opäť sklamal, ale horšie je to už po stránke scenára. Tématika Nemecka tesne po vojne mi prišla nadmieru sľubná, ale inak ma to dejovo síce nenudilo, na čom majú značný podiel dobré postavy a celý ten netradičný nápad s vlakom a povinnou skúškou, čo mi neskoršie prišlo tak zaujímavo absurdné, ale zase ani výraznejšie nezískalo a to dokonca ani v záverečnej fáze, kedy sa to už celé očakávane vyostrí. Takže určite skôr uprednostním viaceré iné z jeho filmov, ktoré ma už zaujali komplexne, ale aj Európa má určite niečo do seba. 68% ()
Lars von Trier rozehrává svojí atmosférickou hru na kočku, myš a loutku v neuvěřitelně temném období a také tomu podřizuje samotný film. Svérázná "laterna magika" implementovaná do filmu, barevností šetřící za účelem syrové atmosféry, kde barvy vyplouvají na povrch jen ve chvílích významných, dodává filmu experimentální ráz, jenž jde ruku v ruce s absurditou doby. Forma tedy jednoduše geniální. Do této doby vysílá démonický vypravěčův hlas diváka coby mladého člověka plného nezkažených ideálů aby pomohl rozervanému národu vybudovat novou zem. Než se však stačí rozkoukat je vržen do tohoto světa plného odcizení, oboustranné nenávisti a válku přeživšího násilí aniž by byl předem varován kdo je hodný, kdo je zlý a kdo je ošklivý. Kolotoč událostí spolu s odtažitostí strýčka se ukládá v čistém mladém těle s lehkostí parní mašiny společnosti Zentropa. Začíná boj s časem, s prostým lidským rozumem a s absurdní dobou kde nikdo není, nebyl a nikdy nebude vítězem. ()
Skvělá noirovka, ze které jde cítit ovlivnění Kafkou. Výtvarně je to překrásné. Každý záběr je do detailů promyšlen a fígl s částečně barevnými snímky je kouzelný. Do toho přidejme temnou, beznadějnou atmosféru. Neznámé a nelogické prostředí s nesmyslnými pravidly. Hypnotický hlas vyprače, který jenom podněcuje zdání neskutečnosti snu. A samozřejmě zpochybnění dobrého a zlého, které se dá aplikovat na nejen poválečnou dobu. ()
Je to skvělé, promyšlené, originální a silné. Jen jsem nepochopil (a bylo to i podle mě zbytečné) prolínání barevné a černobílé. Snad nejgeniálnější je scéna, kdy leopold souloží s Kate na vláčcích a pod nimi si Hartmann podřezává žíly, pak přijdou dolu, klepou na něj a zpod dveří začne vytékat červená voda, takových skvělých scén je tam spousta. Trier si podle mě celou svoji kariéru klade schválně nějaké překážky a snaží se je pokořit, v tomto případě se mu to skvěle podařilo. ()
Reklama