Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Režie:
Lars von TrierHudba:
Joachim HolbekHrají:
Jean-Marc Barr, Barbara Sukowa, Udo Kier, Ernst-Hugo Järegård, Erik Mørk, Jørgen Reenberg, Henning Jensen, Eddie Constantine, Max von Sydow (vypravěč) (více)Obsahy(1)
Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...
Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (165)
Filmů o tom, do jakých extrémů zahnali Němci situaci za druhé světové války, je mnoho. Naštěstí jsou ale také filmy, které ukazují, že do extrémů dění zahnali i Američané a spol. bezprostředně po konci války - mezi takové filmy patří i Evropa. Krásně ukazuje, že ať se dostane k moci kdokoliv, není to nikdy přínosem pro všechny a vždy se najde někdo, komu se to nechá sežrat... Moc prostě dělá z lidí zvířata... Evropa je neuvěřitelně krásný snímek natočený velmi originálním způsobem. Forma vyprávění i změn barev a prostředí je úžasná a fascinující. Promluvy vypravěče na začátku, na konci a nejednou i během filmu byly vynikající, umocňovaly atmosféru a především na úplném začátku jsem to opravdu cítila... Jak já toho Triera obdivuju... To je opravdu Umělec!!! ()
Adaptovanie sa je jednou z mnohých tém, ktoré vo svojich dielach Trier využíva. Spravil tak v prvku zločinu, v americkej trilógií a rovnako je tomu aj tu. Prichádzame do Nemecka tesne po vojne spolu z hlavným hrdinom. A spolu s ním máme možnosť cítiť podlomeného ducha povojnového Nemecka, ktorý kontrastuje s morálnym a idealistickým zmýšľaním hlavného hrdinu. Aspoň zo začiatku. Chtiac nechtiac sa hlavný hrdina dostane do víru udalostí, ktoré sú pre Nemcov na dennom poriadku a ktoré najprv nechápe, ktorým sa neskôr prispôsobí aby na konci proti nim bojoval. Toto jeho hľadanie "toho čo je správne" je dotvorené prepracovanou vizuálnou stránkou, ktorá okrem zadných projekcií, ktoré Trier využil aj v predošlom filme Médea, využíva hru s čiernobielym svetom a tým farebným. Využíva nájazdy, úzke priestory, ktoré striedajú tie široké a v ktorých sa kamera pohybuje z neuveriteľnou ľahkosťou. Vďaka tomu sme vťahovaný do sveta Trierovej Európy. V nemalom rade na tom má zásluhu aj Max von Sydow so svojim démonickým hlasom ako rozprávač. Herecké výkony ako obvykle bezchybné, rovnako aj miera vypovedaného a zobrazeného. Dôstojné zakončenie Európskej trilógie. ()
Zlomený svět plný zlomených lidí. Pokřivených duševně, válkou, mírem, bezmyšlenkovitou prací, naivitou, nenávistí, láskou, vinou. Dokonalé zobrazení poválečného Německa, a maximální absurdity společenského stroje - pro Triera typické, cynismus a smrt naivní humanity v chaotickém světě na konci pekla. Kafkova splněná noční můra. 9/10 ()
V USA tento film bežal pod názvom Zentropa, u nás pod názvom Európa, ale nesmie sa zamieňať s filmom Európa, Európa z roku 1990. Film nás nenecháva na pochybnostiach, že nacizmus bol extrémny prejav nemeckého národa. Odohráva sa tesne po 2. svetovej vojne v roku 0, v krajine ťažko traumatizujúcej svojou prehrou, beznádeje a kontrolovanej Spojencami. Väčšina obyvateľstva však skryto sympatizuje s nacistickými myšlienkami a niektorí sa dokonca aktívne zapájajú do deštruktívnych akcii. Tí sa združujú v tajnej organizácii „Werewolf" (Vlkodlak), ktorá si kládla za cieľ vyhnať Sovietov z východného Nemecka. Nakoniec aktérom nimi naplánovanej akcie sa stane aj mladý Americký pacifista nemeckého pôvodu, ktorý prišiel znovu budovať vojnou zničené Nemecko. ()
Jo tak timhle me Lars fakt dostal. Film se sice tvari jako nejaky desne osudovy dilo, hlavne diky hlasu vypravece, ale pribeh je vicemene jednoduchej a dobre srozumitelnej. Coz ovsem neznamena, ze by byl nejak hloupej, naopak je tu obsazeno hodne myslenek a celej film ma naprosto uchvatnou atmosferu, ze z filmu nemuze clovek spustit oci, obzvlast, kdyz je film natocenej fakt zajimave a svizne. Akorat to stridani cernobily s barevnou mi prislo vicemene zbytecny, precejen ta barva tu je jen tak nahodne, jedinej moment, kdy je fakt hodne pusobiva, je scena s vanou, jinak to moh klidne nechat cernobily cely. Film ma taky docela slusny herecky vykony, hlavne Jean-Marc Barr, jehoz postava ma fakt zajimavej vyvoj a pak Ernst-Hugo Jaregard, kterej je fakt paradne protivnej. Pak uz zbejva jen zminit, ze ma film paradni hudbu a vyjde jeden z Trierovo nej filmu. ()
Reklama