Reklama

Reklama

Obsahy(1)

PRVEK ZLOČINU je spolu s dalšími filmy EPIDEMIE a EVROPA součástí tzv. evropské trilogie, kterou si Lars Von Trier otevřel bránu do světa uznávaného filmu.
Vyšetřovatel Fisher (Michael Elphick) žijící v Káhiře vypráví v hypnóze o svém návratu na starý kontinent. Byl povolán k případu brutálních vražd malých děvčátek prodávajících loterijní losy. Temný příběh se odehrává v apokalypticky vyhlížejícím Německu a vychází na povrch, že vrah zabíjí podle geometrického vzorce. Film mimo jiné obsahuje spousty odkazů na světovou literaturu. Narace si v tomto případě „vzala dovolenou“ a snímek se skládá především z působivých výtvarných obrazů, které podtrhují poutavou atmosféru. Debut tohoto oslavovaného i zatracovaného režiséra získal v roce 1984 v Cannes cenu za technické provedení. (Zrzunda)

(více)

Recenze (79)

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Musím se na to podívat znovu. Přijde mi, že hodně návratných motivů jsem vůbec na první pohled nepobral. Nicméně, už na první pohled bylo jasné, že je Element of a Crime je hodně sevřený film. Pokud jsem u Truffautova stylu mluvil o silně odstředivém stylu, pak ranné období Lars von Triera považuji podle Prvku zločinu za ukázku dokonale dostředivého filmu. Všechny jeho součásti, i ty nejmizivější mají své opodstatnění v dalším průběhu děje. ()

Renfield 

všechny recenze uživatele

Hypnotický a těžký jak jen Lars von Trier může být! Uvedení do evropské trilogie je to více než slušné, přesto kvalit Evropy nedosahující. Snová, nebo ještě lépe depresivní cesta za dopadením vraha, či do jeho mysli, nebo snad...? Hlas detektiva Fishera něco málo vysvětlí, na ostatní si divák musí přijít sám, což se mi napoprvé nepovedlo. Technická stránka filmu je úchvatná, co záběr to skvost. K tomu dopomáhají použité filtry, věčný déšť a industriální města... jednoduše atmosféra deprese a beznaděje je tu na maximu. A to vše ve velmi pomalém, opravdu hypnotickém tempu... co dodat, silný debut velkého mistra. 75% ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Film nasáklý atmosférou noir. Trier opět vyladil svůj film do vysoce umělecké roviny, tudíž se na něj takřka po celou dobu hezky kouká. Díky zvolenému způsobu vyprávění není rozhodně závratně obtížné se v ději zorientovat, pokud tedy neztratí snímek na delší dobu vaši pozornost. Příběh není ve výsledku nikterak složitý ani úžasný. Co dělá snímek vydařeným je úžasná atmosféra beznaděje a nádherně odporné prostředí, kam byl celý děj zasazen. Z mého pohledu tedy určitě vydařený počin, která mě sice nandchnul, nicméně mě bavil! Lepší tři kousky. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Abych měl potřebu to někdy vidět znovu (a tím pádem třeba i dát víc než tři hvězdy), muselo by mě to přimět aspoň trochu se zabývat tím, co mi to říká a jaké pocity to ve mně vyvolává, a ne pořád jenom tím, jak dovedně jsou naaranžované záběry, jaké jsou tam ňuňu střihy (autíčko!) a kolikrát to cituje Tarkovského. Nebo by vyprávění muselo být opravdu těžko rozšifrovatelné a ne se jenom strašně tajemně tvářit a furt strkat člověku před obličej oslí hlavy. Nicméně sodíková vyšisovanost, všudypřítomný rozklad a rozmlženost, mumlající vnitřní hlasy a vůbec atmosféra prima, moc prima, za ***1/2. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nedá sa nič robiť, na Element of crime cítiť, že ide o začiatky, pretože ešte nedisponuje takou istotou v rozprávaní a nakoniec ani vo vizuálnom stvárnení, ako neskoršie Trierove do detailu vypiplané diela. Film sa dá sledovať aj ako zástupca neo-noir s typickými noirovskými elementami, i keď detektív vo svojom ohoze mi trochu pripomínal Dona Johnsona v Miami Vice. Každopádne ide o vizuálne jeden z najtmavších farebných filmov a jednu z najtemnejších krimi vôbec. Osobne mám dojem, že ide "tak trochu" o európsku odpoveď na Blade Runnera, keď niekto stretnete Larsa v Cannes tak sa ho na to prosím spýtajte. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (3)

  • První film von Trierovy trilogie "Europa", která zachycuje problémy Evropy v budoucnosti. Dalšími filmy trilogie jsou Epidemic a Evropa. (D3VIL)
  • Unikátní technologie natáčení vedla k téměř monochromatickému vizuálnímu podání, transformujícímu podobu světa do intenzivních sépiových tónů jen občas narušených kontrastní modrou nebo červenou barvou. Snímek pochází ještě z doby před digitálním colorgradingem, barevné řešení tedy vznikalo pomocí svícení a patřičné chemické úpravy filmového materiálu. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama