Jak se budí princezny

Není to sice úplně top, ale pořád kvalitní pohádkový nadstandard s humorem, romantikou, výbornými Menšíkem a Krausem a jednou z nejsympatičtějších princezen žánru, pozdější rockovou dračicí z Dybbuku a Zubů nehtů. No a Hrušínský tady prostě "dělá prince" takže ještě není poznat jak bídný herec z něj vyroste. (11.02.2010)

Filmová mile humorně pojatá variace nestora československé pohádkové školy Václava Vorlíčka na klasické motivy Šípkové Růženky. Jak se budí princezny nese všechny rysy vysokého standardu režisérova tvůrčího rukopisu a jistě ne neprávem je tato pohádka ve zlatém fondu československých filmových pohádek a se železnou pravidelností se objevuje na českých vánočních obrazovkách. Nejen díky autorovi hudby Karlu Svobodovi, ale i době vzniku, je tato pohádka velmi podobná jinému pohádkovému hitu z dílny pana Vorlíčka - Třem oříškům pro Popelku... s bonusem neopakovatelného humoru Vladimíra Menšíka navrch... PS: V studiích genderových odbornic jsem se dočetl, že tahle pohádka je jednou z nejnebezpečnějších a nejtoxičtějších vůbec, jelikož princ políbí princeznu bez jejího předchozího souhlasu, čímž se dopouští čistokrevného sexuálního násilí! Děti by se na ni neměly tedy vůbec dívat! :-) (14.12.2006)

Přítelkyně říká, že nechápe tak vysoké hodnocení této pohádky, já naopak nechápal to, proč se tomuto ona diví :o) Já ji prostě považuji, za hodně zdařilou a v oblíbenosti Československých filmových pohádek, ji řadím určitě do první pětky! Takové se už dnes netočí a tenkrát k tomu nikdo nepotřeboval vizuální triky a efekty, stačil pěkný námět, trochu té řemeslné práce a kvalitní herecké obsazení. Pak už mohl jen Vláďa Menšík zalézt do medvědího kožichu a krásná podívaná byla na světě :o) (01.12.2014)

Přestože je takovou tou hlavní a především kladnou postavou Jan Hrušinský, pohádku táhnou především Jan Kraus a Vladimír Menšík. Zatímco Kraus se na padouchy a jim podobné role hodí znamenitě, Hrušinský spíš působí jako takový pitomeček. Je až moc přeslazený. No ale to nebudu tak kvalitní pohádce vyčítat. Je to ještě taková ta stará škola našich pohádek. A to se komančům musí nechat, pohádky točili perfektní. Anebo je to tak, že pohádky byly prostorem, kde se naši nejlepší herci mohli fakt vyřádit a ta kvalita tam proto byla. Dnes mají ti naši nejlepší tolik práce na různých projektech, že se logicky nemůže podařit dostat je ve stejnou chvíli na jeden plac. (31.03.2015)

Dříve jsme rozhodně měli v pohádkách krásnější princezny a pamětihodnější písničky, také jsme ale se ale napříč desetiletími dočkali množství tuctových témat, která se buďto zpracovala pořádně vtipně (S čerty nejsou žerty) nebo alespoň mile (Šíleně smutná princezna). Pak se ale objevila spousta pohádek, jež se staly kultovními zejména proto, že neměly ve své době téměř žádnou konkurenci. Nikoli díky tomu, jak si na nich dali tvůrci záležet. Česká variace na Šípkovou Růženku se bohužel ubrala právě tímto směrem. (06.12.2019)