Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

Jo jo, doktore Mráčku... byla to tehdá taková dobová manýra strhávat "staré, ošklivé a buržoazní" stavby a nahrazovat je "novým, uvědomělým a krásným". Oněch strženejch baráků je mi líto. Vodníci si však svou krvavou genocidu zasloužili - pochopili příliš pozdě, že v době, kdy zítra znamená včera, jsou již pouhým přežitkem. Nepotřebujeme přece strašidla, když máme Národní výbor... No ne? (26.04.2011)

Macourek a Vorlíček jsou takovej Shakespeare naruby, on svými "typickými scénami plných mrtvol" ( (c) náš učitel češtiny) svá dramata končil, pánové těmito scénami svoje díla začínají. Což ovšem neznamená, že by jejich filmy automaticky končily šťastně, např. v tomto došlo ke zbourání historického skvostu na Kampě. Škoda, že se Hanzlíka nepodařilo včas utopit! Zatímco v jiných případech touhu nadpřirozených bytostí po tom, stát se člověkem, absolutně nechápu, tady v případě Šafránkové mi přijde zcela odůvodnitelná. Neboť mezi vodníky neměla žádný výběr, pokud byli všichni mladí stejní klouzci jako Hrzán s Masopustem. Čímž teda rozhodně nechci říct, že by Hanzlík byl nějakou výhrou v loterii. Zato moc nechápu takovýho Řehoře, ten si coby člověk rozhodně pohoršil, jako vodník totiž musel mít strašnou sílu, když dokázal kosou jedním máchnutím čistě amputovat Hrzánovi nohu. No, jinak je škoda, že už vymřeli, zvídavý člověk se už tak nemá šanci dozvědět odpovědi na všelijaké otázky, např. když jsou nesmrtelní, od jakýho bodu přestávali stárnout? (02.01.2016)

Jedinečná a dokonalá práce dalšího geniálního spojení československé kinematografie Macourek-Vorlíček. Triky používané v tomto snímku, by se mohly pouštět jako názorná školní pomůcka v Holywoodu. Tohle byli a jsou mistři svého oboru. Vše co dokázali vymyslet, zamotat a zase dějově rozplést, dokázali i natočit. Pomocí zrcadel, kamery, trpělivost a optického klamu dokázali vše, co je napadlo. "Copak se stalo, Karlíčku, ále Lojzik mu usek nohu, ale neni to nic vážnýho" (13.09.2011)

Scénáristicky kouzelně prokomponovaná taškařice v poctivém tempu z nejlepších let všech zúčastněných filmařů i herců s ♫ napadnutým hudebním kontrapunktem. Navrch pražské nábřeží z let, kdy tudy jezdily míchačky s betonem, a Žluté lázně s Cindou na okraji Prahy v jejích letech maloměstských s nevyhovujícími byty IV.kategorie, vodnictvem a poctivou paroplavbou. (29.06.2014)

Vorlíčkova klasika nezestárne pravděpodobně nikdy a to zcela zaslouženě, protože to množství originálních nápadů a nezapomenutelných scén na jeden metr pásky je skutečně obrovské, vše navíc za přispění skvělých speciálních efektů, kde obzvlášť vynikaly zlaté ručičky a vynalézavost. Jaromír Hanzlík a Libuše Šafránková jsou skvělý pár, o hvězdném složení vedlejších rolí není třeba hovořit, každý kdo se narodil v této zemi to musí vědět dobře sám! (23.02.2007)