Tři oříšky pro Popelku

...joo joo..kdyz sem byl jeste malinkej...mel sem takovej sen, ze jednoho dne prijede krásnej princ na bílým koni, chytne me za ruku a rekne, "pojď....pojeď se mnou"...já bílý plesový šaty, zlatý střevíce, přisednu si k němu a pojedeme spolu dááál a dááál....v tý době mi bylo sedumnáct let, kouřil sem trávu, toulal se po venku špinavej jak prase, zkrátka já a popelka sme toho meli moc a moc spolecnyho...jako bysme si z ucha vypadli....este ted když si na to vzpomenu, chce se mi z toho brečet, ale protože mam ucpaný slzný kanálky, tak mi akorát hnisaj voči.....teprv loni sem si uvedomil, jaka je ta popelka krava...kurna kdyz mi vysypou na zem z jedny osatky hrach a z druhy cocku, tak to zametu, vyhodim a do osatek nasypu lusteninu novou..proc zbytecne riskovat H5N1?... ale jinak za 80/100 a ja si du vykapat voči (02.02.2007)

Z těch nejprovařenějších českých pohádek mám tuhle společně s Pyšnou princeznou nejradši, i když o stupeň výš řadím skvosty S čerty nejsou žerty a Šíleně smutná princezna, které jsou myslím české (alespoň mé) povaze bližší... Přesto - Libuška je skutečně tou nejmilejší českou princeznou, i ten Trávníček je tady zajímavý a to je co říct... Tak jeď Goťáku, jeď!!!! "Kdepak ty ptáčku!" 80% (21.06.2006)

Zdá se, že Libuška Šafránkovic se od této role stala dvorní princeznou režiséra Vorlíčka, ale i dalších režisérů nádherných československých pohádek. Také Pavlík Trávníčků v roli přitepleného prince nezklamal a tak také mohl pokračovat ve slibně rozjeté kariéře dobývačů dívčích srdcí. Zatímco Libuš dnes už hraje většinou jen babičky nebo si občas střihne nějakou tu roli královny, tak dřív jsme jí mohli vidět v něžných rolích tak trošku někdy i naivních děvčat. V této tak trošku počesku zprzněné klasické pohádce můžeme vidět story o hodné, obětavé, půvabné divce, kterou nazývali Popelnice a která si šla po dvacetihidinový šichtě tak trošku zakřepčit na bál, kde byl náhodou princ a ten se do ní náhodou zamiloval, tak mu utekla, protože to plachá děvčata dělají a samozřejmě ztratila střevíček a tím začíná policejní vyšetřování záhadného střevíčku, který pomatená, nevyspalá popleta zapomněla na bále, jen jestli si trochu nepřihnula, to už tam nebylo vidět, ale nám filmovým fajnšmejkrům nic neunikne. Samozřejmě nikdo netuší, že záhadnou dívkou je naše hrdinka, která má radši zvířátka než lidi. Ono není se co divit, z psychologickýho hlediska je to pochopitelné, jelikož má dvě milující sestry a líbezně půvabnou macechu, kteří se s ní nemazlí a šikanují ji od rána do večera, doslova jak se lidově říká, že jí dávaj čočku, teda doslova jí nechávaj přebírat hrách. Za příjemnou zábavu nejen na nedělní odpoledne dávám 100% (25.04.2021)

Popelka zamete podlahu a pak si sedne k cukroví a ..... ne, u toho cukroví sedím já, Popelka jde na chvíli k Juráškovi. U smrčku sesedne z koně a otevře krabici s ozdobami .... ne, tak ten stromek taky zdobím já. Popelka u potoka v ledové vodě pere jemné prádlo své nevlastní sestry a potom jde obalit rybí řízky .... to vlastně taky nedělá ona. Prostě Tři oříšky pro Popelku a Vánoce mi naprosto splývají. (27.08.2010)

Tváře umouněné od popela, ale kominík to není. Klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není. Šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane. České pohádky opravdu nemusím, ale jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo a na Drei Haselnüsse für Aschenbrödel se každý rok na Vánoce rád podívám znovu. Podle mě nejlepší pohádka, jaká kdy u nás vznikla. Je skrz naskrz vtipná (Hele, princi!), pěkně odsýpá, má tu správnou atmosféru a rozverná Popelka s kuší, provokující prince s jeho družinu, je prostě úžasná. Pojď dolů. – Pojď ty nahoru. (23.12.2008)