Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Recenze (970)
Jakýpak brutal film. Naprostá realita sedmnáctého století v českých zemích, kdy probíhaly čarodějnické procesy zase o několik desítek let později než jinde v Evropě. Všemu vládla církev a proto se mohl i takový Boblig stát pánem nad životy v kraji. Vynikající Vladimír Šmeral, i když jako Zdeněk Nejedlý ve Skřiváncích na nitích byl rovněž perfektní. Josef Kemr a Václav Lohniský v roli deklamujícího jezuity nepřekonatelní. Samozřejmě, že souhladím s názorem,že všechno zlé pochází z lůna ženy. ()
Námět a zápletka: 4/10 ... Vizuální stránka: 5/10 ... Soundtrack: 4/10 ... Didaktický potenciál: 2/10 ... Celkový dojem: 4/10. ()
„Nám je už hej. Už s námi táhne zubatej. už s námi táhne zubatej“. Díky Václavu Kaplickému a za úctyhodné pomoci Otakara Vávry se ocitáme na konci 17. století ve Velkých Losinách na šumperském panství. Příběh nás velmi rychle seznamuje s ústředními protagonisty filmu. Snímek v sobě má zajímavou dávku poezie a uměleckého nadhledu, je podstatně sebejistější než většina filmů tohoto režiséra. Vlivem přirozené lidské touhy po senzaci dochází k první gradaci příběhu a do města je přivolán inkvizitor. Inkvizitor, který za sebou již nějakou minulost má, v úzkých kruzích není zapsán příliš dobře a jeho touha po majetku je více než nezdravá. Přijíždí aby utišil choutky místní šlechty po skandálu, aniž by ona šlechta vůbec tušila, jakým užitečným prostředníkem se v následné krvavé mašinérii stane. Na druhé straně se nám představuje katolický duchovní děkan Kryštof Lautner, kterého lze popsat jako zcela renesančního člověka, sbírá obrazy, miluje hudbu, kulturu i umění. Je pravým opakem Bobliga a tento povahový rozdíl je ve filmu geniálně vyobrazen (styl mluvy i užívání některých slov, postoje i styl oblékání) za což patří dík především scénáři, který měl na starosti právě Otakar Vávra spolu s Ester Krumbachovou. Děkan Lautner má množství přátel, mezi které patří především měšťanstvo. Boblig touží především po majetku měšťanstva, což rozpoutá bitvu morálních hodnot. První polovina filmu je podstatně lepší než zbytek, je to z důvodu toho, že Vávra dokázal téměř dokonale zachytit houstnoucí a gradující atmosféru. Druhá polovina filmu je nutná akce, kde nastává značný zmatek v jednotlivých postavách (v knize je jednotlivým postavám a jejich výslechům věnován podstatně větší prostor). V konečném důsledku se dle mého názoru jedná o jednu z nejlepších adaptací románu z Československého filmu a zároveň o jeden z nejlepších tuzemských filmů vůbec. Snímek byl uzavřen v trezoru, příliš připomínal monster procesy 50. let - to srovnání se samozřejmě přímo nabízí, o to naléhavějším snímek byl, je a bude. ()
„S kým jsi byla na Petrových kamenech?" ()
Jednoznačně jeden z nejlepších českých filmů! Vynikající atmosféru ještě přebíjí a dokonale ji tak vlastně dotváří herecké výkony s panem Šmeralem v čele. Nadčasovost a opravdovost snímku je více než zřejmá a člověka vede k zamyšlení, proč na světě jen člověk dokáže takhle (ne)lidsky ničit druhého člověka. Pro mne osobně je to první film, který dokázal překonat už tak velmi povedenou knižní předlohu. ()
Velice dobrý film, ale protože jsem četla předlohu, snižuji na ****. ()
Rozhodně film, který působí velmi autenticky a věrohodně, pěkně zfilmovaný, hudebně i slovně ponurá atmosféra mučení v kontrastu se zábavami a hostinami se šprýmky. Celkově velmi dobře zvládnuté, snad nejlepší historický film, co byl u nás natočen. Hodnocení: 95 % Podle mne mistrovské dílo pana Vávry. ()
Pravda,nic jiného než pravda.Totalitní režim v celé své kráse.Ale ty deprese! ()
Film s uchvatnou atmosferou. Velmi autenticky a jasne vymezujici dobro a zlo {coz casto chybi soucasnym filmum, ktere si nestastne hraji na umeni a snazi se pusobit zajimave tou radoby relativitou absolutni pravdy}. Ukazka filmoveho umu. ()
Jeden z vrcholů tohoto žánru a to nejen u nás, ale celosětově. Spolu se Spalovačem mrtvol největší klenot naší kinematografie. ()
A nic dobře nedopadlo a upalovali se až dokud jim sláma stačila. Přes první půlhodinu jsem se dostala napotřetí. A napotřetí jsem už jen fascinovaně zírala a bylo mi špatně, přesto jsem byla naprosto unešená. Dramatická hudba a skvělé herecké výkony proti krutému námětu. Knížku jsem si přečetla ještě předtím, tak jsem věděla do čeho jdu, ale upřímně- nebylo vám z toho trochu blbě? Depresivní. Filmařsky skvělý. ()
Jedna věc je vnímat Kladivo na čarodějnice jako historický film, druhá jako paralelu s komunistickým režimem a za třetí tak, jak film vnímám já a co jej činí nadčasovým, je všelidské svinstvo, které je tu pořád, jen mění svou podobu, stejně jako Satan sám. Film má skvěle hnusnou amosféru, vymakanou režii, casting neuvěřitelný (tyhle babky jen tak nikdo neobsadí) a mrazivé herecké výkony (brrrrrr, ten vypravěč). Obvykle potřebuji strhnout emocemi, ale zde mi vyprávění s odstupem vyhovovalo a koneckonců pomohlo oné kýžené recepci a vyznění: zlo nikdy nespí a ani nepotřebuje Ďábla, jsme to my, naše bludy, lidská tupost, a ta když se spojí s mocí, končívá to takto. Všelidská platnost. Otevřené vyprávění. Silný zářitek! ...a náprava v nás nikde.. ()
To, že film tak silně zapůsobí na lidské emoce ještě neznamená, že je po všech stránkách bez chyby. Protože jsem ho viděl už víckrát, všímám si i jiných věcí, než mučení a absolutní moci inkvizitora. Pokuste se na film také podívat jinýma očima. Je jistě jedním z našich nejlepších, ale na plný počet bodů to u mě nemá... ()
[Literární předloha: Václav Kaplický - Kladivo na čarodějnice] ()
doporučuji ještě přečíst si i knížku - v kontextu jakékoliv doby je možné to brát jako podobenství o zvůli vládnoucí kliky vůči obyčejnými nevinným lidem.... otřesné; a Vávra to natočil navíc správně démonicky, ta hudba, šeptání, celkově atmosféra je hutná a dost mrazivá od začátku až do konce, takže člověk stejně nemůže od té hrůzy odtrhnout oči.... ()
V době svého vzniku musel tento film nadzvednout mandle nejednomu soudruhovi. To je neuvěřitelné jak se několik století staré procesy nápadně podobají těm komunistickým. ()
Na rok 1969, je to hodně dobrý film. V této době natočit takové téma....., klobouk dolů. ()
Bezmoc, zlovůle, dogma, úchylnost. Vše velmi přesvědčivě ztvárněno. Maleus maleficarum jsem četl a toto filmové ztvárnění v podání posledních čarodějnických procesů u nás je na svou dobu velmi podařené. Musela to být velmi zvláštní a surová doba. Na jedné straně objevy v zámoří, vědě, myšlenky o humanismu a jako protiklad inkvizice a dogmatické vidění jsoucna církve. Z tohoto filmu bychom si měli vzít především ponaučení vtom, že bychom měli "děkovat bohu" za to, v jaké době jsme se narodili. 30KČ poplatek u doktora je oproti upálení za to, že jste šli zrovna kolem, když měl inkvizitor blbou náladu, opravdu malichernost. ()
Ako cestovať v čase do čias inkvizície a zúčastniť sa priameho prenosu procesov. Veľmi temné a autentické. ()
Tento film je důkazem , že i v naší zemi se točili vysoce hodnotné filmy a dneska při stavu české kinematografie můžem pouze vzpomínat na to , jak kvalitní náměty a scénáře , herecké výkony a režiséři byly . Je to film , který vás vezme do dob procesů čarodějnictví , které je v rámci zpracování velmi autentické a působí věrohodně . Poukazuje na morální a etické chování lidí velké moci , které jsou ve skutečnosti imoralní , zkažené a povrchní a absurdnost myšlení lidí , kteří své bezcitné činy ospravedlňují vírou v boha . Pro mě je to nejlepší historické podobenství zachyceno ve filmu. ()
Reklama