Maskovaná milenka

Výpravná pamětnická romance s krásnými efektními kostýmy, sentimentálním příběhem a dobrým hereckým obsazením. I když je Lída Baarová spíše krásná žena než dobrá herečka, tak role v tomto filmu ji sedla a Gustav Nezval se v roli fešného důstojníka taky neztratil. Oddechový film s krásnou výpravou, škoda, že jen černobílý, ale celkově velmi příjemná pohodová podívaná. V době premiéry si dámy určitě braly do kina kapesníčky. (12.01.2013)

Na této adaptaci se mi hlavně líbila úvodní scéna z maškarního plesu, ta byla zinscenována a nasnímána dokonale (plus ještě výkon balerin v čele s J. Nikolskou!). Problematické se mi zdá obsazení L. Baarové, na roli nestačila (typově podobná Marie Glázrová by byla určitě lepší), Gustav Nezval byl výraznější, jen škoda, že už v té době nebyl starší Vladimír Ráž, ten by byl dokonalý (zajímavý by byl i Karel Höger). Představitelé menších rolí - J. Šejbalová, R. Deyl st. a Jiří Stemar jsou typově ( a intonačně vybaveně) přesní. (12.07.2010)

Lídě Baarové ta postava moc pěkně sedla, protože svým zjevem se k takovým rolím přímo hodila. Uvěřila jsem jí, že je opravdová šlechtična. Zazněl tu názor, že by se místo ní hodila do role spíše Marie Glázrová, která byla Lídě Baarové typově podobná. Dovolím si nesouhlasit. Jako dovedla bych si Marii Glázrovou v té roli představit, ale to by se celé ubíralo někam jinam. Navíc Lída Baarová působila mnohem jemnějším a citvlivějším dojmem. Gustav Nezval byl velmi okouzlující. Nedivím se, že kostýmy pocházeli od Hany Podolské. (22.11.2012)

Otakar Vávra se prostě i takovéhoto lehkého žánru chopil jako profesionál a vystřihl precizně natočený a výtečně vypravený romanťák. Gustav Nezval na rozdíl od jiných tehdejších milovníků dokázal svou roli zvládnout a Lída Baarová byla zkušeně vedena režisérem. Film , ač s naprosto banální zápletkou, je brilantní referencí žánru. Myslím, že si obecenstvo tehdy v kině dosti poplakalo. 85% (06.01.2012)

Štěstí že si mladá šlechtična pro svůj ďábelský plán zvolila vojáčka, vybrat si prosťáčka z lidu, tulili by se k sobě už po pětadvaceti minutách a divák by se pak neměl čím bavit (i když…), ano, vskutku, filmaři na to bezděky kápli, jen „zelené mozky“ jsou natolik odstřihnuty od reality, že je možno je ošálit škraboškou! Ale zase nemůžu říct, že jsem v závěru nebyl dojat. Byl. Asi stárnu. 70% (04.12.2016)