Oldřich a Božena

Pěkně natočená freska zobrazuje jednu z etap zrodu raného českého státu. Soupeření křesťanství s původními pohanskými zvyky a kulty; potýkání v přemyslovské dynastii - Oldřich (Jiří Bartoška) nechá oslepit svého bratra Jaromíra (Ladislav Frej), který byl již předtím na příkaz jejich staršího bratra Boleslava III. vykleštěn. Otakaru Vávrovi se neoddiskutovatelně daří zpracování historických látek. Za zmínku určitě stojí i herecké výkony hlavních protagonistů. (24.11.2009)

Volání rodu s Votanem a Brunhildou, legenda z prastarých filmových dob o časech, kdy se Slované ještě svíjeli u ohňů jako nějací pohanští Prusové. "Tady vládneš, Jaromíre ? Nevypadá to tu dobře !" Stylizovaná režijní i hudební exprese už trochu po sezóně, Bartoška na prahu zrození svého erotického kouzla:"Udělám z tebe biskupa, kaplane !" Kleštění, asistované porody, práskači a další vymýcené zvrhlostě na úsvitu nového řádu. Divadlo v plenéru, dílo, nepřesahující kvalitu dobových tv inscenací s historickými náměty. 2-3* za dramatickou snahu (28.01.2014)

Inu, pohané si tady žili docela spokojeně a kromě občasných orgií se jim nedalo nic vytknout. Pak ale přišli militantní křesťané a tekla krev. Přemyslovec, kníže Oldřich vládl zemi kolem roku 1012. Jeho druhou ženou byla vesničanka a pohanka Božena. Zplození potomka se tuze nelíbilo neplodné první ženě Jutě, šlechtě ani církevním hodnostářům. Ani jejímu manželovi, protože byla vdaná. Vávrův film se mi docela líbil a překvapila mě otevřenost scén, vzhledem k době, kdy byl natočen. (23.02.2014)

Z krvi, chaosu a smilnenia zrodil sa zárodok českého kráľovstva. Ohrozený bratovražednou nenávisťou aj cirkevnými intrigánmi germánskej krvi. Mytologická linka, vyzdvihujúca príklon k nezasahovaniu cirkvi do svetských záležitostí, prirodzenosti plodonosného lona a lásky nepodmienenej mocou ani predošlým sľubom inej partnerke, je oslavou češstva modernej doby. Hrdosť na ateizmus, promiskuitu, relativizmus rodiny (vyše 50% - rozvodovosť, deti často nie sú biologickými deťmi zákonitých otcov) a prefíkané kľučkovanie medzi záujmami mocných. S ironickým úsmevom na perách sú Česi všetko zmienené pripravení kedykoľvek predebatovať v krčme a vniesť ako nosný prvok do rôznych umeleckých foriem. Divadelná prepiatosť je patrná aj vo Vávrovej filmovej adaptácii divadelnej hry Františka Hrubína. Expresivitu výrazu podtrhuje častou ženskou nahotou, pohanskými tancami (spätosť s prírodou). Náprotivkom divokej prírodnosti je kožene tvrdý xicht nemeckého intrigánskeho cirkevníka. Plus podivná kamera a ladenie do tmavých farieb, miestami polozrozumietľné brblanie. Snaha byť vláčilovejskejším než Vláčil sa vždy nevypláca. (29.01.2014)

Upovídaná legenda v pěkných oděvech, s nahými lepými děvami, v několika kulisách. Nejvelkolepější je herecké obsazení. Jinak chvíli po zhlédnutí už ani nevím, o čem to bylo. Jen že Oldřich chtěl dítě, Jutě to nešlo, Boženě mezitím ano, což se nelíbilo církvi. Přitom tam jeden z církve klidně zapíchl Navrátila. Doba holt byla jiná. (15.09.2018)