Režie:
Otakar VávraKamera:
Jan RothHudba:
Roman BlahníkHrají:
Lída Baarová, Jaroslava Skorkovská, František Kreuzmann st., Ladislav Boháč, Zdeněk Štěpánek, Adina Mandlová, Božena Šustrová, Jaroslav Průcha (více)Obsahy(1)
Významné sociální dílo z meziválečného období nastoluje složité vnitřní dilema mladé ženy, která pracuje jako prodavačka. Má upřímně ráda sympatického hudebního skladatele, ale zároveň ji milostnými návrhy pronásleduje i postarší zaměstnavatel. Jenže jen od něho by mohla získat potřebné peníze na nákladné léčení, které by tomu, koho opravdu miluje, zachránily život... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
Nebýt Vávrův sníměk o počestném děvčátku ve světě nadržených vobšourníků tak rozvleklý, patrně bych hodnotila výše. Scéna v bytě pana rady se vší tou symboličností (sochy, akvárium) a dědkovým konečným trestem je v rámci tohoto filmu režijním vrcholem. Závěrečné přijetí osudu mě v očekávání melodramatu příjemně překvapilo. Skvělý Štěpánek, tragický Boháč, jinak Kreuzmann v úlisné miniroličce opět pobavil. ()
Trochu moralisticky teatrálně vyhraněné drama dívky, jež má na výběr ze dvou stejně nepřijatelných možnosti: buď zůstat věrnou svému milému a dívat se na jeho smrt nebo si vzít svého šéfa a zaplatit milému lečení. Jako správná představitelka zamilovaných dívek z prvorepublikových filmů filmů se rozhodne obětovat. Za netradiční je možné považovat zejména okamžik, kdy se ukáže její oběť jako marná, protože pomoc přichází už pozdě - žádný šťastný happyend. ()
Mimořádně zdařilý dramatický film našeho předního tvůrce O. Vávry, zároveň teprve jeho druhý film v pořadí. Vypráví o prodavačce v jídelním automatu Haně (L. Baarová) která odejde od své matky a otčíma (F. Kreuzmann) který se jí snaží i opakovaně znásilnit naštěstí mu to ale nevyjde. O mladou ženu se nepokrytě zajímá její zaměstnavatel v podání Z. Štěpánka ale Hana je zamilovaná do skladatele Pavla Jimeše (L. Boháč) který je vážně nemocen a má se podrobit nákladnému léčení. Kde sehnat potřebné peníze na léčení svého nemocného přítele? Původně film J. Rovenského který ale po druhém natáčecím dnu ještě před dokončením svého předchozího mimořádného sňímku Hlídač č . 47 podlehl dlouhodobé nemoci, po krátkém přerušení převzal režii právě O. Vávra který souběžně natáčel ještě Filosofskou historii. Jeho tím pádem režisérský debut byl zcela nevídaný : dva mimořádné filmy najednou. Pozn. Ve filmu hrála i A. Mandlová (Lily) a byl to v pořadí již třetí film ale zároveň i poslední ve kterém se tyto dvě krásky a tak trochu i sokyně setkali, předtím Komediantská princezna a Švadlenka. Film měl na svou dobu i značný erotický náboj a to především ve scéně kdy L. Baarová stojí před zrcadlem a kdy se krouživými pohyby rukama hladí po celém svém těle. Pak zde byla ještě pěkná scéna, ta kdy obě dvě sedí na jedné postely, A. Mandlová tady něco vyšívá a společně si vypráví o svých problémech a o tom jak dál. Mistrovský film, s jedním z nejpůsobivějších hereckých výkonů Lídy Baarové, která tou dobou byla už skutečná, uznávaná mezinárodní hvězda. ()
Na tomhle filmu je zajímavé srovnání dvou tehdejších českých hvězd: Lída Baarová odehraje nejen svůj, ale i dobový standard, ke kterému patří deklamativní hlasový projev a i když lehká, přece jen celková topornost. Vedle ní pak Adina Mandlová působí - i přes menší prostor, který tady má - jako zjevení, protože svým civilním a přirozeným herectvím předběhla dobu nejmíň o deset let. ()
Tak tady si u me Baarova splhla! Uplne jak Hollywoodska star, perfektni. Jinak velice dobre udelanej filmek, jak po strance dramaticke, tak predevsim vizualni. Adina skvela a ti dva stari kocouri, kteri krouzili kolem tech vsech holek, byli taky vynikajici. Za zminku stoji tez ucinkovani Bozeny Sustrove. ()
Galerie (34)
Photo © Lucernafilm
Zajímavosti (8)
- Při natáčení se s Lídou Baarovou setkali dva muži ze společnosti MGM a nabídli jí natáčení v Americe. Ona ale nabídku odmítla. (Hallda)
- Ve filmu měli původně hrát také František Roland a Karel Dostal. (Marthos)
- Děj románu Marie Majerové se odehrává na počátku 20. století. Poprvé vyšel jako autorčina prvotina v roce 1907, kdy autorka byla jen o málo starší, nežli hrdinka Panenství Hana. Tvůrci děj filmu přizpůsobili tehdejší současnosti, tzv. jej posunuli. Původní pražskou restauraci z románu na poč. století nahradil moderní městský automat, služebné z kuchyně (spolupracovnice Hany) se staly prodavačkami, avšak hlavní psychologická osnova a postavy zůstávají stejné. (ČSFD)
Reklama