Přijdu hned

Děj má slušně našlápnuto pro výbornou komedii. Bohužel zhruba v půlce z mého pohledu film začne ztrácet. Některé situace mohli být vtipnější a nebála bych se více rozvinout i romantickou zápletku. Ta je sice naznačená, ale ve finále vlastně vyzní pro hlavního protagonistu spíše smutně. Obecně konec, samozřejmě dopadl dobře, ale v tomto případě bych si přála jiný. Podobný už jsme viděli ve Fričově Tetičce. Přijdu hned není špatný film, moje pocity z něho ale uvízly někde mezi komedií a melancholií (hlavní protagonista končí opět bez ničeho). (01.12.2012)

Smutná ,ale přesto pěkná komedie ,či by se dalo říci moralita o jednom dědictví ,které je někde schováno ,ale když se do určitého data nenajde ,tak propadne. Příbuzní se hrnou a perou o každý kousek nábytku. Jako poslední se o tom dozvídá vycpavač zvěře Barvínek (S.Rašilov) a hned už se vidí jako milionář a celý dům ho se ho najednou chystá vítat. (další předchudce filmu Dědictví aneb kur...) tak ,když se rozjede pro dědictví najde už jen prázdný dům a bernardýna Ivana( Rašilův pes jak píše Karlos80) a takse ho ujme. No jo kdo by si taky vzal ,když by ho musel živit. A cestou ještě najde vypadlou dřevěnou krabičku co vypadla někomu z příbuzných. Když se vrátí jen se psem a všichni vidí ,že nic nemá tak se zase od něj odvrátí jak aktuální. lidi jsou stejný jako ted. naštěstí nakonec celé dědictví propadne opuštěným dětem a tak to má být. O A.Letenské se zminovat nebudu to už je tu zmíněno několikrát,jako malý kluk si to pomatuju jak to říkala před filmem hlasatelka a od té doby mě při tom docela mrazí. Jak to muselo být kruté. (23.12.2007)

Krásný a hluboce lidský film o jedné závěti a lidech bydlícím v jednom domě. Film byl točený v pro nás nejstrašnější době za okupace v období po smrti Heydricha. U mne je největší hvězdou tohoto filmu ,,domovnice'' Anna Letenská. V době natáčení již byla sledována gestpem a její manžel čekal tou dobou na popravu. Gestapo Letenskou milostivě nechalo film dokončit, ale po natáčení si pro ni přijelo a byla odvezena do Mauthausenu, kde byla zavraděna. Ve filmu na této neskutečně silné ženě nic nepoznáte, budete se u této komedie dobře bavit a mráz hrůzy i nesmírná úcta k paní Letenské vám dojde teprve při zjištění jak moc se musela přemáhat a jakou vnitřní sílu prokázala!!! Rašilov st. si tuto komediii pro sebe a svého psa prý napsal na tělo a já myslím, že se mu moc povedla... Čtyři cvočky z obojku. * * * * (24.02.2014)

Nedoceněná komedie se S.Rašilovem v hlavní roli. Málokdo ví, že jednu z rolí, konkrétně domovnici (či správkyni domu) hrála tehdejší "hvězdička" židovka Anna Letenská, které několik dní či týdnů před tím popravili manžela. Bohužel během natáčení tohoto snímku čekalo v zákulisí Gestapo také na ní. Svědci hovořili o tom, že po posledním záběru ji odvedlii, pozdějí se dozvědeli, že byla popravena. V Praze na Vinohradech je na její památku pojmenována jedna ulice (kolmá na Vinohradskou), jmenuje se "Anny Letenské". (03.08.2004)

Česká populárna hudba si pavlače sem tam berie do svojich textov. Náhodile: "Čtvrtá kategorie pavlačových domů pevný zdraví podryje bělochů i Romů" (Tři sestry) alebo "Na pavlači samé jé jé jé je, drby, drby jen o nás dvou" (Dalibor Janda). To sú však len také popevky, ukazujúce, že svet pavlačí má svoje neopakovateľné čaro. Dokonalý hold tomuto spôsobu života vzdal Otakar Vávra práve týmto dielom. Nielenže skvele zaznamenal svet spoločne zdieľaného života v tomto osobitnom spôsobe bývania, plného všímania si správania susedov, klebiet a milostných pletiek, ale zároveň pridal skvelý príbeh o jednom veľkom dedičstve, ukazujúci, akí my ľudia vlastne sme. Drobné výhrady sú len k takému tomu zmierlivému duchu, ale to beriem ako obetu komerčnej úspešnosti filmu. Inak plná spokojnosť. (12.09.2016)