Přijdu hned

Druhé stanné právo, vyhlášené bezprostředně po atentátu na Heydricha, vneslo do života obyvatel okupované země další neklid a strach. Represe nacistických úřadů posílených o příslušníky gestapa a wehrmachtu dosáhly nevídaných rozměrů: statistika hovoří o třech tisících perzekuovaných osobách, mezi nimi se tehdy nacházeli také architekt Vladislav Čaloun (1907 – 1943) a MUDr. Břetislav Lyčka (1903 – 1942). A také Anna Letenská (1904 – 1942), oblíbená filmová a divadelní herečka. Osudy všech se uzavřely krátce po odhalení odbojové skupiny Anthropoid, která měla na svědomí Heydrichovu smrt. Ještě předtím, než Letenská zahynula společně s dalšími českými ženami v koncentračním táboře Mauthausen, sehrála vedlejší komediální roli ve Vávrově filmu Přijdu hned. Ten v humorném sledu pavlačových epizodek sleduje samorostlého malostranského vycpavače zvířat v neodolatelném podání Saši Rašilova, člověka zdravě poťouchlého, přitom dobrosrdečného a poctivého. Rašilovův výkon uchvacující neokázalou hloubkou hercova nespoutaného individualismu je zčásti podpořen také sličnou Vlastou Matulovou v roli půvabné květinářky a mladinkým Svatoplukem Benešem, milovníkem moderním, jiným, než byli předváleční hrdinové bez bázně a hany. Vynikající je ale také Pištěk, jehož k smrti uražený hostinský je figurka v lecčems snadno zaměnitelná, přesto v partnerství s neukázněným Rašilovem odkrývá dosud netušené stránky komediálního herectví tohoto vskutku nepřehlédnutelného muže. Film je zvláštním způsobem doslova prodchnut podmanivou atmosférou, která jako zázrakem ignoruje všechny ty běsy venku. Popravy. Výslechy. Vypálené Lidice a Ležáky. Strach, zalezlý do chodeb domů. Ale také smích diváků, kteří v kinech neměli ani ponětí o tragické smrti oblíbené herečky. Smát se a nemyslet. Alespoň na chvíli na nic nemyslet. (06.10.2008)

Tato sentimenální maloměšťácká komedie o svérázném vycpavači zvěře V. Barvínkovi (S. Rašilov) který se nečekaně stane spoludědicem velkého majetku a kdy ho k tomu ještě ve filmu doprovází jeho osobní a krásný bernandýn Ivan mě vždy když jí vidím dokáže mile potěšit ale na druhou stranu z ní mám i velmi nepřijemné a smíšené pocity. A to především, neboť jak už napsal Bart, kvůli A. Letenské, která už prakticky jen dohrávala ve filmu svou poslední větší roli pod přímým dohledem gestapa a později někdy po dokončení snímku byla za ilegální odbojovou činnost popravena. Na jejím výkonu to však téměř vůbec nebylo znát, prostě profesionál každým coulem. Nicméně díky všem těm zdařilým skečím a výstupům všech herců dávám 4*. (28.05.2006)

Filmů se Sašou Rašilovem starším v hlavní roli moc není, a proto je třeba vážit si každého lepšího. A tento je opravdu dobrý. Jasně, nic nového než klasický příběh o dobrákovi, který k bohatství téměř přišel, nás nečeká. Ale i tak jde o milou, pohodovou, lidskou a příjemnou komedii, navíc i dost krátkou, aby ani chvíli nenudila. Příjemné zastavení v denním shonu. (14.03.2016)

Neskutečně lidsky hrál Saša Rašilov nejen v tomto filmu. Tlustý strýček s dobráckýma očima, který má všechny rád a na nikoho se nedovede dlouho zlobit. Podmanivá Vlasta Matulová, škoda, že jí nebylo v českém filmu víc využito. Začínající Svatopluk Beneš. Ohromná zápletka s dědictvím ukrytým v obojku psa. Milý gag s vycpaným psem bez ocásku. Hamižní příbuzní, kteří jsou schopni zničit pro milión celé své dědictví - obrázek z dnešních časů jak vyšitý. Dobrý film. (09.10.2014)

Děj má slušně našlápnuto pro výbornou komedii. Bohužel zhruba v půlce z mého pohledu film začne ztrácet. Některé situace mohli být vtipnější a nebála bych se více rozvinout i romantickou zápletku. Ta je sice naznačená, ale ve finále vlastně vyzní pro hlavního protagonistu spíše smutně. Obecně konec, samozřejmě dopadl dobře, ale v tomto případě bych si přála jiný. Podobný už jsme viděli ve Fričově Tetičce. Přijdu hned není špatný film, moje pocity z něho ale uvízly někde mezi komedií a melancholií (hlavní protagonista končí opět bez ničeho). (01.12.2012)