Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (137)

bari68 

všechny recenze uživatele

Posledný diel tejto husitskej trilógie je určite najslabší. Má už viacero prázdnych pasáží a momentov, postavy, resp. celé hnutie je tu vyjadrené až príliš maximalisticky - naopak bitva na Vítkově je takmer dokonalá. Navzdory všetkým neduhám Boží bojovníci sú základnou kostrou naších dejín a celú trilógiu tu hodnotím predovšetkým ako celok. ()

Mlle 

všechny recenze uživatele

Film, který drží pozornost různými prostředky od začátku až do konce, a také výborná komedie. Vynikajícímu režisérovi Otakaru Vávrovi se podařilo natočit zajímavou variaci toho, čemu se říká nadčasový snímek. Dílo má schopnost uchvátit diváka i v roce 2014, avšak z větší části z jiných důvodů, než tomu bylo v době jeho vzniku, se zřejmým potenciálem tímto proměnlivým způsobem oslovovat i generace příští. V původně oslavné ódě na velké Žižkovy bratry dostávají soustředěně vykulené výrazy jak po požití belladony, blouznění zcela šílených nadšenců, věčných nespokojenců se vším, kteří si to s pány vyřídí (ale pracovat samozřejmě nebudou, vždyť bude konec světa), či okrádání příchozích táborských o poslední mince do "společného", avšak s následnou všudypřítomnou táborskou bídou, která se nevyhne nikomu, něžně komický nádech. Díky dobovým replikám se film stává také nechtěným zdrojem milého slovního humoru. Přesto se jedná dle mého soudu s přihlédnutím k době vzniku o překvapivě realistický pohled na proběhlé události. Je s podivem, že místy velmi nelichotivé vykreslení "husitské" základny v padesátých letech nikomu z komunistických potentátů nevadilo - nejspíše měli za to, že je divák automaticky propojí pouze s onou zavrženíhodnou vrstvou kněží. I ústřední heslo "proti všem" je tu překvapivě zasazeno do reálného kontextu, který nenechává na pochybách o jeho skutečném, odpudivě nechvalném významu. Zdálo by se, že takřka jediný, kdo zůstává nedotčen a schematicky zidealizován na pilíři absolutní ctnosti, je lapka, nájemný vrah a později vynikající vojevůdce Jan Žižka. Je ovšem smutné, že i dnes se najde mnoho blouznivců, jež se aktivně hlásí nikoli k odkazu vřelé moudrosti Jana Husa, nýbrž tohoto náboženského fanatika a armádám jeho vnitřně znesvářených anarchistických šašků, kteří v zájmu bojů o moc mezi sebou a s církví jiného vyznání neváhali vyplenit takřka celé Česko. Je však pochopitelné, že jej do svého erbu přijala předchozí totalitní moc. Bojové scény z bitvy na Vítkově jsou špičkou tohoto žánru, která svou kvalitou nepochybně překračuje i dobu svého vzniku. Film má až omračující kulisovou a produkční základu, která musela ve své době přijít také na pěkné peníze. Ani detaily nejsou ponechány náhodě (například rozpraskaná skla v oknech, která se skutečně dlouho nechávala v trámech, protože sklo bylo drahé, atd.). ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Nepřehlédnutelným motivem posledního dílu "husitské trilogie" je ideologické vypořádání se s "fanatickými" husitskými kazateli. Tento motiv snad poněkud překvapivě působí téměř jako hlavní téma filmu. Vedle praktických důvodů, jakými byla jistě nákladnost bojových scén, šlo nepochybně o výrazně ideologické rozhodnutí. Přestože v husitském hnutí skutečně vznikly a existovaly určité extrémní náboženské proudy, dokonce proudy, jejichž příslušníky Žižka vojensky potlačil, byl hlavní směr táborské teologie všeobecně přijímán a stal se také základem pozdější teologie Jednoty bratrské. Sto let před Lutherem zde byly formulovány základní důrazy protestantské teologie v podobě, která zůstává platná v podstatě dodnes. Náboženskou podstatu husitského hnutí pochopitelně potřebovali komunističtí ideologové v maximální možné míře zamlčet, takže se jim v zásadě okrajový jev náboženského extrémismu stal vhodným materiálem k vytvoření anachronického dojmu, že většina husitů "vlastně" neválčila pro náboženské přesvědčení, nýbrž pro onen nový spravedlivý řád, který byl dle marxistického výkladu v Táboře založen... A jak hodnotit ostatek filmu? Bojové scény opět impozantní, škoda, že jich není ve filmu víc než nějakých patnáct nebo snad dvacet minut... Celkový dojem: 55% ()

Brusíček 

všechny recenze uživatele

Na tehdejší dobu to vlastně byl Československý velkofilm, s velkolepou výpravou a napětím. Myslím že dozrál čas k tomu aby se natočil remake tohoto filmu, abychom si také konečně uvědomily kdo jsme a že né vždy jsme bývaly národem který se vždy všem jen vzdal, ale dokázal i statečně vzdorovat a nenechal si nařizovat diktát. Nebylo by od věci aby se postupně natočila série novodobých Českých výpravných velkofilmů z mezníků dějin našeho národa, za které se nemusíme stydět, ale můžeme být na ně právem hrdi. 75%. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Já si myslím, že ta Vávrova trilogie není tak špatná, jak se o ní říká. Jistě, je to didaktické, ilustračně popularizační, zjednodušující, místy i naivní, používá se tu slovník padesátých let, ale přesto je to dobře koukatelné. Jsou to velkoryse udělané filmy s výbornou režií. Na to, v jaké době filmy vznikly, je to dobrý počin. Rozhodně to mohlo být horší, kdyby to točil nějaký břídil a skutečný zaprodanec režimu. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (14)

  • Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech. (Nick321)
  • V záběru svlékající se zfanatizované táborské ženy (Blanka Waleská) je vidět ramínko od podprsenky, která v 15. století ještě neexistovala; na poradě před bitvou na Vítkově má Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) v jedné scéně před sebou na stole červenou čepici lemovanou kožešinou, ale následně má před sebou místo čepice železnou přilbu; při útoku na Vítkov kopne jeden z jedoucích koní do velikého kamene, a ten odletí jako pírko; Jaroslav Vojta, který hraje ve filmu Šimona „Ohnivce“, se účastní bitvy u Tábora a je zabit jako fanatický Pikart na Příběnicích, ale vzápětí bojuje opět živý na pražském Vítkově. (krib)
  • Otto Lackovič (Ondřej) dostal počas natáčania filmu telegram od brata, že jeho mama je vážne chorá a leží v nemocnici v Nitre. Nevedel, ako sa má zachovať a pomohla mu pomocná režisérka Věra Ženíšková, ktorá zobrala od neho telegram a zaniesla ho produkčnému, ktorým bol František Milič. Ten následne po dohovore s hercom mu objednal aerotaxi lietadlo a dostal dva dni voľno. Keď sa Lackovič vrátil naspäť na natáčanie, povedal produkčnému Miličovi, že z vďačnosti sa zrieka honoráru za filmy Jan Žižka (1955) a Proti všem a bude hrať zadarmo. František Milič mu nato odpovedal: "Otíku, prosim tě, komunisti mají peněz jako smetí." (Raccoon.city)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama