Proti všem

Posledný diel tejto husitskej trilógie je určite najslabší. Má už viacero prázdnych pasáží a momentov, postavy, resp. celé hnutie je tu vyjadrené až príliš maximalisticky - naopak bitva na Vítkově je takmer dokonalá. Navzdory všetkým neduhám Boží bojovníci sú základnou kostrou naších dejín a celú trilógiu tu hodnotím predovšetkým ako celok. (01.12.2016)

Film, který drží pozornost různými prostředky od začátku až do konce, a také výborná komedie. Vynikajícímu režisérovi Otakaru Vávrovi se podařilo natočit zajímavou variaci toho, čemu se říká nadčasový snímek. Dílo má schopnost uchvátit diváka i v roce 2014, avšak z větší části z jiných důvodů, než tomu bylo v době jeho vzniku, se zřejmým potenciálem tímto proměnlivým způsobem oslovovat i generace příští. V původně oslavné ódě na velké Žižkovy bratry dostávají soustředěně vykulené výrazy jak po požití belladony, blouznění zcela šílených nadšenců, věčných nespokojenců se vším, kteří si to s pány vyřídí (ale pracovat samozřejmě nebudou, vždyť bude konec světa), či okrádání příchozích táborských o poslední mince do "společného", avšak s následnou všudypřítomnou táborskou bídou, která se nevyhne nikomu, něžně komický nádech. Díky dobovým replikám se film stává také nechtěným zdrojem milého slovního humoru. Přesto se jedná dle mého soudu s přihlédnutím k době vzniku o překvapivě realistický pohled na proběhlé události. Je s podivem, že místy velmi nelichotivé vykreslení "husitské" základny v padesátých letech nikomu z komunistických potentátů nevadilo - nejspíše měli za to, že je divák automaticky propojí pouze s onou zavrženíhodnou vrstvou kněží. I ústřední heslo "proti všem" je tu překvapivě zasazeno do reálného kontextu, který nenechává na pochybách o jeho skutečném, odpudivě nechvalném významu. Zdálo by se, že takřka jediný, kdo zůstává nedotčen a schematicky zidealizován na pilíři absolutní ctnosti, je lapka, nájemný vrah a později vynikající vojevůdce Jan Žižka. Je ovšem smutné, že i dnes se najde mnoho blouznivců, jež se aktivně hlásí nikoli k odkazu vřelé moudrosti Jana Husa, nýbrž tohoto náboženského fanatika a armádám jeho vnitřně znesvářených anarchistických šašků, kteří v zájmu bojů o moc mezi sebou a s církví jiného vyznání neváhali vyplenit takřka celé Česko. Je však pochopitelné, že jej do svého erbu přijala předchozí totalitní moc. Bojové scény z bitvy na Vítkově jsou špičkou tohoto žánru, která svou kvalitou nepochybně překračuje i dobu svého vzniku. Film má až omračující kulisovou a produkční základu, která musela ve své době přijít také na pěkné peníze. Ani detaily nejsou ponechány náhodě (například rozpraskaná skla v oknech, která se skutečně dlouho nechávala v trámech, protože sklo bylo drahé, atd.). (01.06.2014)

Nepřehlédnutelným motivem posledního dílu "husitské trilogie" je ideologické vypořádání se s "fanatickými" husitskými kazateli. Tento motiv snad poněkud překvapivě působí téměř jako hlavní téma filmu. Vedle praktických důvodů, jakými byla jistě nákladnost bojových scén, šlo nepochybně o výrazně ideologické rozhodnutí. Přestože v husitském hnutí skutečně vznikly a existovaly určité extrémní náboženské proudy, dokonce proudy, jejichž příslušníky Žižka vojensky potlačil, byl hlavní směr táborské teologie všeobecně přijímán a stal se také základem pozdější teologie Jednoty bratrské. Sto let před Lutherem zde byly formulovány základní důrazy protestantské teologie v podobě, která zůstává platná v podstatě dodnes. Náboženskou podstatu husitského hnutí pochopitelně potřebovali komunističtí ideologové v maximální možné míře zamlčet, takže se jim v zásadě okrajový jev náboženského extrémismu stal vhodným materiálem k vytvoření anachronického dojmu, že většina husitů "vlastně" neválčila pro náboženské přesvědčení, nýbrž pro onen nový spravedlivý řád, který byl dle marxistického výkladu v Táboře založen... A jak hodnotit ostatek filmu? Bojové scény opět impozantní, škoda, že jich není ve filmu víc než nějakých patnáct nebo snad dvacet minut... Celkový dojem: 55% (12.02.2012)

Na tehdejší dobu to vlastně byl Československý velkofilm, s velkolepou výpravou a napětím. Myslím že dozrál čas k tomu aby se natočil remake tohoto filmu, abychom si také konečně uvědomily kdo jsme a že né vždy jsme bývaly národem který se vždy všem jen vzdal, ale dokázal i statečně vzdorovat a nenechal si nařizovat diktát. Nebylo by od věci aby se postupně natočila série novodobých Českých výpravných velkofilmů z mezníků dějin našeho národa, za které se nemusíme stydět, ale můžeme být na ně právem hrdi. 75%. (03.03.2014)

Já si myslím, že ta Vávrova trilogie není tak špatná, jak se o ní říká. Jistě, je to didaktické, ilustračně popularizační, zjednodušující, místy i naivní, používá se tu slovník padesátých let, ale přesto je to dobře koukatelné. Jsou to velkoryse udělané filmy s výbornou režií. Na to, v jaké době filmy vznikly, je to dobrý počin. Rozhodně to mohlo být horší, kdyby to točil nějaký břídil a skutečný zaprodanec režimu. (17.07.2008)