Matrix Revolutions

Matrix Revolutions se nedá nazvat jinak než epické finále. Matrix je trilogie speciálně pro lidi, který chtějí filmy, co jim mají co povedať. Což já nejsem...Matrix vůbec nechápu a nesnažim se porozumět jeho složitému příběhu, to je na mě moc. Hodnotím tedy všechno okolo (výkony, triky). Ty jsou na špičkové úrovni. Poslední část je jedna velká válka a řeže se to tam pořádně, kdybych na to tenkrát šel do kina, určitě bych si to užil...hudba k tomu je parádní. PS : Trinity mi nikdy nesedla, není to můj typ...90% (12.01.2013)

Pokračování odvážného pokračování geniálního filmu. Dlouhá cesta je u konce a vše lze nejlépe s odstupem pár shlédnutí nebo let hodnotit. Svým způsobem je jistě Revolutions nejslabším dílem trilogie, hlavně kvůli své slabší první půlce, ale to je vynahrazeno v závěru, který bych řekl překračuje nejméně o pár světelných let většinu akčních/sci-fi filmů. Megalomanský závěr, kterému nechybí snad nic (podle někoho možná trochu přebývá délka). Stylovost celé trilogie vybroušena do posledního záhybu Neových brýlí a choreografie akce úplně z jiné planety ( i když Club Hell mohl být trochu lepší... vzhledem k fyzikálním zákonům:)). Pro mnohé diváky tohle bude velká stopka, protože právě závěr je opravdu jak pro koho. Mě osobně však i po letech dokáže zmrazit před obrazovkou (raději bych projektor tak 50x50m :-))) a nepustit do prvních náznaků titulků. Slabé 4* jsou hlavně kvůli "modrému poli" a celkovým 67%, protože závěr trilogie si aspoň to červené pole zaslouží. Jinak jediná výtka k trilogii, kterou ani styl ani akce ani postavy nedokáží utlumit, je, že Wachowski natočili tolik mnohavrstvý příběh a tak komplikovaný svět, že ho nedokázali "dostatečně" vysvětlit o představit divákovi pouze z filmového plátna, ale pro bližší a možná i úplné pochopení je nutné hledat dále ve zdrojích jako jsou hry, internet, knihy a další.... (05.06.2004)

Přihlouplých dialogů konečně ubylo a přišla pořádná adrenalinová akce, která svým drajvem diváka zarve do sedačky. Bitva o Zion je úchvatně natočená. Nesmí chybět nazelenalé kamerové filtry a typický vizuální rukopis Wachovských. Don Davis odvádí stoprocentní práci a skládá svojí nejlepší hudební kompozici. Těžko Revolutions nějak hlouběji srovnávat s díly předešlými, které tvořili jen jakýsi opěrný bod pro závěrečný díl. Největší, nejmonstróznější a nejrozmáchlejší z celé trilogie. Završení jak se patří ve velkém stylu. (05.11.2003)

"Hele, Larry, byl za mnou Joel Silver." - Jo? A co chtěl ten starej lišák?" - "Ale, říkal, že má pro nás třista melounů, jestli bychom si prej nechtěli střihnout další dva díly." - "No super člověče. Tak něco sesumírujem. Nápadů máme mraky, nakopeme to na jednu hromadu, ono se z toho něco vyvrbí." - "Dobrý, takže tady bude tohle, sem zase dáme tohle, sem kopnem tu dlouhou dialogovou scénu, je to sice samá slovní vata, ale nevadí, voni to přežijou a hlavně to má deset minut a člověče, destiminutovka k desetiminutovce a jsou z toho čtyři hodiny, dva celý filmy!!" - "Jo, jo, máš recht. A sem bychom mohli šoupnout nějakou sekvenci laděnou do anime, Japonci na tohle uslyší a jsou druhej největší filmovej trh na světě, tím nic nezkazíme." - "Jo a taky nějakou love-story." - "Hele, Andy a taky hrdinský momenty by nebyly marný a ......" ....A DOST IRONIE!!!! Teď budu mluvit smrtelně vážně, budu tak vážný, jako jsou hrdinové Matrixu. Tak vážní a vznešení, že div samou vznešeností, slovy Amadea ze stejnomenného filmu, neserou mramor.....Jednou z možností, jak uchopit Matrix, je hledat a pídit se po smyslu. Hledat klíč k pravdě. Jenže je to něco podobného, jako kdyby mi spadl klíč, tentokrát od baráku, do kaluže. Já ten klíč najít musím, protože bych se nedostal do bytu, ale po pravdě řečeno, hrabat se v kaluži není příliš "interesantní" zábava. Stejně tak prohrabávat se kupou slovního balastu a trpět při vážně míněných patetických dialozích, které postrádají aspoň špetičku nadhledu. Já bych tak hrozně rád hledal a nacházel, ale Wachovští mi to díky formě svého vyprávění nedovolí. A přitom MATRIX REVOLUTIONS mohl být velkým filmem. Scéna ze stanice metra, z "mezičlánku", byla vtipná a parádní. Stejně tak samotný konec, nebojím se říci, byl ÚCHVATNÝ!!! Ale to mezi tím - strašné!! Patetické bojové scény jak vystřižené ze sovětského filmu Osvobození. Wachovští dokázali, že jsem si vzpomněl na svá dětská léta, kdy jsem zadarmo v rámci FFP chodil na sračkovité sovětské válečné filmy, plné patosu toho nejhrubšího zrna. "Kolik ti je, chlapče?" - "Osmnáct." - "Kdyby jsi řekl šestnáct, tomu bych věřil." - Tak dobře, šestnáct." - "Jsi příliš mladý na to, být vojákem." - "Vždyť je to jedno, kolik mi je, stroje mně stejně zabijou."....Toto nebyla ukázka ze sovětského JURKA, SYN VELITELE, ale z Matrixu. Americký "Jurka" chtěl bojovat a nakonec dokázal velkou věc. Ne, opravdu některé vzorce se ani po padesáti letech nemění a nezáleží ani na zemi původu...."Dokázal jsi to." - "Ne. my jsme to dokázali!"....Mimo tyhle excesy není Matrix hloupý film.. I když některé jeho výklady jsou úsměvné. Např. změna podoby Vědmy se u zastánců Matrixu vysvětluje jako Merovingianův trest, ale skutečnost je mnohem prozaičtější. Představitelka Vědmy ,Gloria Foster, během natáčení zemřela a tak si Wachovští pomohli takovouto ubohou kličkou. Proti myšlence Matrixu nic nemám, ale ta forma, přátelé, ta forma........ (11.11.2003)

„Veštkyňa, ako môžeš čakať, že ti po tom všetkom ešte uverím?“ – „Nečakám nič, drahý Morpheus. Len to, čo som od teba očakávala vždy.“ Bože to sú dialógy... nie je to už až blbé? Hm. No nič. Filozofia po americky alebo trilógia MATRIX sa konečne zatvorila a my sa v nej (znova) stávame svedkami fyzicky takmer až terminátorovsky namakaných hercov, bombastickej vizuálnej žranice, šialene siláckych schwarzeneggerských drístov („Cez tie dvere prejdeš len cez moju mŕtvu riť.“ – „V poriadku.“) a desať-a-viac-významových slov (Strojvodca, Karma, Program, Láska, Vírus, Predurčenie, Vďačnosť, Obeta, Boh, Veštkyňa, Francúz). Vlastne ani neviem, ako to skončilo a mám na práci dôležitejšie veci, ako nad tým rozmýšľať. Je pôvabné, že MATRIX REVOLUTIONS to v technických oscarových kategóriách schytal od komornej drámy SEABISCUIT - DUPOT KONÍ (Wachowskí, otcovia bullet-timeov, aj keď ich v skutočnosti nevynašli, hoci sa klame, že vynašli, sa utopili vo vlastných bullet-timeoch a prestali ich používať v rozumnej miere). (24.10.2004)