It
To
It
It
Režie:
Tommy Lee WallaceKamera:
Richard LeitermanHudba:
Richard BellisHrají:
Tim Curry, Dennis Christopher, Richard Masur, Annette O'Toole, Tim Reid, John Ritter, Richard Thomas, Jonathan Brandis, Seth Green, Emily Perkins (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Říjen 1957. „To" se probouzí a městečko Derry ve státě Maine už nikdy nebude jako dřív. Stephen King vdechl život ztělesnění veškerých dětských fóbií a obav a vystavil sedm dětí zlovolné síle, která na sebe bere nejrůznější podoby včetně klaunské tváře. Děsivý klaun (Tim Curry) žije v městské kanalizaci, odkud se vydává lovit a zabíjet. O mnoho let později se ti, kdo přežili, jako dospělí vrací skoncovat s další vlnou jeho bezuzdného vraždění – už jednou provždy. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (529)
Predloha je asi mojim najväčším knižným sklamaním, no myslel som si, že stačí to skrátiť a zamerať sa na správne momenty a mohlo by to fungovať minimálne ako film. Ako veľmi som sa mýlil. Ak knižné postavy šušťali papierom, netuším, čo povedať o filmových, ktoré nielenže zo seba vydávajú absurdné patetické vety, no ich charaktery sú zdegenerované na jednorozmerné škatuľky (vrodený architekt, hypochonder, vtipálek, žena...). Navyše ich herecké obsadenie je katastrofálne a to najmä u dospelých (medzi niektorými je až 14 ročný rozdiel a je to vidieť!). Vina padá jednoznačne na Tommyho Lee Wallacea. Nielenže nedokázal ukočírovať hercov a scenár, film má otrasný strih a mnohé scény sú strašne krkolomne nakrútené (hlavne tie, kde sú vizuálne efekty). Ak predloha nedávala veľmi zmysel, tak film už nedáva zmysel vôbec. Aj keď má tri hodiny, je to vlastne jedna dlhšia scéna pri vode nasledovaná trápnym schádzaním sa hlavných hrdinov, ktoré je popretkávané spomienkami a samoúčelnými ľakačkami. Všetko sa deje náhodne, od zjavenia zla, až po jeho zničenie. A hej, Tim Curry je úplne priemerný. ()
Film, který hrozně špatně zestárnul, ale stále ještě má pár momentů, které dokážou postrašit. Pennywise je nejlepším prvkem, hůř už na tom jsou lidští hrdinové. Ironicky jsou lepší ti dětští, jejich dospělé verze jsou naprosto nijaké. Bohužel se nepodařilo přenést na plátno to zvrácené kouzlo, které má předloha Stephena Kinga. Je to jedna z jeho nejlepších knih, protože se podrobně a přitom zajímavě zabývá vnitřními démony, dětskými sny i traumaty, které se pak táhnou do dalších dekád života hrdinů. Je to mistrně napsaný opus a pro fanoušky hororů povinnost a ze srdce doporučuji si ho přečíst. Což se o tomhle filmu říct nedá. ()
Hodnocení dvoudílného televizního snímečku se zákonitě bude rozcházet podle divákovy znalosti literární předlohy. Román To je nejlepším dílem Stephena Kinga a považuji ho za nejlepší moderní román v hororovém žánru. Na rozdíl od jiných Kingových děl nevyniká užvaněností postav a čtenář nemá pocit, že každá čtvrtá věta by se měla v zájmu spádu vyškrtnout. Naopak se naplno projevuje Kingova schopnost fabulace a neuvěřitelná imaginace. Jinými slovy - je to zatraněně sugestivní čtení, jeden z těch případů, kdy si čtenář bere knihu do ruky s tím, že si před spaním přečte 2 stránky a odkládá ji, když se ráno chystá do práce. Román King na první straně uvádí větou:"Děti, fikce je pravda uvnitř lži a pravda o této fikci je jednoduchá - kouzla existují." Není náhodou, že To psal jinak rychle tvořící King dlouhé čtyři roky. Tommy Lee Wallacemu trvalo pět neděl, než To natočil a chtělo by se říci, že podle toho To taky vypadá. Pro neznalého románové předlohy můře být přitažlivá odpudivá maska klauna Pennywisse, ale ostatní budou postrádat tu úžasnou románovou atmosféru, řadu motivů a především kingovskou imaginaci. Tenhle román k úspěšnému zfilmování potřeboval více peněz a především režiséra obdařeného výtvarným cítěním a fantazií. Zatímco první část filmu byla ještě na poměry televizního díla snesitelná, druhá zavedla snímek do přízemí a finále ( King ho rozehrává na neuvěřitelných 80 stranách) pak až do suterénu. Z mého pohledu se vzhledem k možnostem, které látka poskytovala, jedná o nejhorší kingovskou adaptaci, kterou jsem měl zatím možnost vidět. Celkový dojem 25 %. ()
V tomto případě se srovnání s knihou nelze ubránit. Děj tisícistránkového románu se povedlo převést celkem dobře (chybí pár scén z dětství, vysvětlení původu Toho a monumentální finále, na které v TV filmu asi zrovna nezbyly peníze). Výkony dětských herců jsou uspokojivé, ale dospělí to všechno kazí. Hlavně jsou neuvěřitelně špatně vybráni (to je spíš subjektivní, v knize jsem si je totiž zobrazil úplně jinak) a pak také silně přehrávají. Atmosféra se ve filmu občas vyskytne, ne že ne, ale rozhodně není tak silná jako v předloze. Závěr v kanále pak působí jako špatný vtip hlavně kvůli trapně vyhlížejícímu Tomu, ale i proto, že se najednou vytratí veškeré napětí. Plusem je hlavně klaun Pennywise, který, když se objeví, působí dost strašidelně. Film mi připomněl příjemné chvíle nad knihou, za což mu tři hvězdy s klidným svědomím dám. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (44)
- Na knižnej predlohe Stephen King pracoval štyri roky. (ČSFD)
- Když Beverly (Annette O'Toole) slyší hlasy ve výlevce umývadla, jeden z nich je hlas Matthewa O'Connora (producenta filmu) a další patří Victorii Burrows, která zajišťovala casting pro film. (Rico96)
- Jim Carrey byl zvažován pro roli Eddieho Kaspracka (Dennis Christopher / Adam Faraizl). (Delock)
Související novinky
Kingův horor To konečně míří do kin
Hororový román To už se dočkal tříhodinové televizní adaptace, studio Warner Bros. se jej ale od roku 2009 snaží poslat přímo do kin. O režii se chvíli zajímal Guillermo del Toro (Hellboy) a v červnu… (více)
Ten film se realisticky jen tváří, ve skutečnosti se metaforicky vypořádává se ztrátou dětství. Klaun není sériový vrah dětí, ani nadpřirozená hmota otálející pod městem. Klaun je To a To je dětství. Klaun zabíjí výhradně děti a dospělé nejenže nechává být, ale je pro ně celkem vzato neviditelný. Když černoch po třiceti letech svolává zbylých šest přátel, nikdo z nich si nemůže vzpomenout, protože na svůj dětský věk do jednoho jako kdyby zapomněli. Právě proto, že zapomněli, pracují všichni na velice slušných pozicích a daří se jim, třebaže v dětství patřili mezi otloukánky. Za hlavní zdroj problémů, které nás v dospělosti sužují, považuje Freud dětství. To ovšem všech sedm vytěsnilo z paměti, proto jsou úspěšní, jak dokládá počátek druhé poloviny filmu. Nikdo z nich ale nemá stálého partnera, natož rodinu. V prvé řadě nechtějí vychovávat potenciální oběti pro klauna, v druhé rovině jsou zamilovaní do sebe navzájem. Klaun je tedy figura ambivalentní. Na jednu stranu spojil celou partu dohromady a zprostředkoval všem sedmi sic nebezpečné, přece však dobrodružné dětské zážitky, protože jak říká King, dětství je ten nejhezčí věk v životě každého z nás; ten věk mezi 5 lety a 15 lety, mezi nabytím rozumu a objevením nedětských neřestí, mezi batolením a sexem (jak jednoho dne sexualita procitne, dětství tím nenávratně skončí). Na druhou stranu je nám klaun nucen dětství připomínat tím nejkrutějším způsobem – přes zabíjení dětí. Že zabíjí v pravidelných intervalech už stovky let, aniž to komukoliv přijde k podivu, dokládá, že dětství je pro dospělé dávno zapomenutou kapitolou. Našich sedm hrdinů ale nezapomnělo, a i přes oněch šest napjatých telefonátů uprostřed filmu - vzpomenou si, nevzpomenou? - se na dětství rozpomnělo. Pronikání nevědomých obsahů z dětství do vědomí nad sny zvítězilo a oni se probudili jakoby ze snu, jehož úkolem bylo chránit jejich spánek-dospělost. Sny, které se vyrovnávají s tělesnými podněty, jsou nejlepším dokladem Freudovy domněnky, že jedním z hlavních úkolů snu je automaticky přetváří tyto podněty do podoby, která se snaží naše vědomí uchlácholit a ponechat v nečinnosti. Dobrým příkladem jsou sny, ve kterých vykonáváme nezbytnou tělesnou potřebu na toaletě. Sen se nám při takové příležitosti doslova snaží namluvit, že můžeme klidně ve spánku pokračovat, neboť naše potřeba je právě uspokojována. Což nás přivádí k tomu, odkud klaun vstupoval do naší reality – ze sprch, umyvadel, z kanálů. Jak sprcha, umyvadlo nebo záchod odvádějí naší špínu do jiné dimenze, přičemž šokující je pro nás případný návrat tohoto, v některých filmech zpřítomněný kupříkladu vylévající se krví ze záchoda. Tato krev, tento návrat zmizelého, nás zpravidla děsí a znepokojuje. Film, potažmo kino se setmělým sálem a náhlou „záplavou" obrazů, je pak explicitoriem onoho. Některé filmy na to vsázejí. Například u scén vraha, čistícího krev po oběti, pak vyvstává, zda se divák, toužící nečistoty a krev vidět co nejdříve zmizelé, protože do naší reality nepatřící, s vrahem identifikuje, nebo zůstane v opozici na straně dobra. Mimochodem, v knize Tma 2.0 přichází Ondřej Neff s představou světa, ve kterém elektřina přestala fungovat jako technická síla, následkem čehož se navracíme před ´89 a kdesi cosi, ovšem co je zde pro nás podstatné, k moci se dostanou sanitární inženýři, hajzlbáby a žumpmani a jim podobní, protože co začne v této staronové civilizaci churavět nejprve, jsou ucpané hajzly. Stalo se prostě mánií ukrývat lidský tělesný odpad, jako by pouhý pohled na něj mohl člověka ochromit. V útrobách trubek se rozpadá řád světa, je v něm přítomno jakési nevědomé podsvětí, od něhož se obvykle chceme distancovat. A tak i klaun z filmu představuje exkrement, který k nám zavítal z jiné dimenze. Dimenzí je pak ono navracející se zapomenuté dětství, představující vpád reality do světa či Lacanovými slovy „symbolického řádu“, který udržuje a chrání trvání dospělosti. () (méně) (více)