Cindy

Přidávám se ke skupině nadšených fanoušků/fanynek, kteří jako sotva náctiletí sledovali příběh hubaté zpívající Popelky a toužili zpívat jako ona, vypadat jako ona a zažít to co ona. Jeden z filmů s velkou citovou vazbou a krásnými asociacemi na dětství, u kterého je úplně jedno, že třebas hlavní hrdinka neumí vůbec hrát. (10.11.2008)

Kdo má rád osmdesátky, ten si tento povedený, atmosferou nasáklý osmdesátkový romantický biják vychutná. Je sice pravdou, že některé scény svou kostrbatostí atakují hranice českých papundeklových pohádek ze sobotního odpoledne, ale patos k osmdesátkám prostě patří. Jen taková poznámka, flegmatický maminkovský dabing Dany Černé se k temperamentní hlavní hrdince moc nehodí. (21.12.2013)

Krásná romantická pohádka o popelce z 80. let, viděl jsem to jako malý školáček těsně po pádu železné opony a byl to možná první snímeček podobného ražení, který jsem začal hltat. Dnes s odstupem let už je na něm možná příliš podepsán zub času, ale s trochou nostalgie se dá prohlásit za zdařilý slaďáček. Btw. také jsem si uvědomil že je to možná jediný romantický film kdy hlavní hrdinka dostane od svého protějšku i facku...holt italové se nezapřou :-) (11.09.2007)

V českých titulcích na začátku je řečeno vše: italská rocková pohádka o Popelce. Je to tam tak doslova. Nic víc od toho nečekejte. Navíc točeno v roce 1983, co byste čekali jiného? Když se s tím vším smířite, já to udělal, byl jsem nadšený. Bonnie Bianco je fakt roštěnka a navíc s jedním z nejúžasnějších hlasů, jaký jsem kdy slyšel. Něco jako Jennifer Rush, a to je těžký kalibr. I když je můj hudební vkus trošku jinde, Bonnieiny písně JUST A FRIEND, LOVE YOU TOO MUCH a IT´S GOODBYE jsou jedny z nejlepších rockově tanečních písniček 80. let. P.S. Viděl jsem i původní čtyřdílnou sérii, ze které nastříhali tenhle ten film. Je zbytečně zdlouhavá, nicméně vysvětlí některé dějové zvraty, jako například: jak se na začátku Harry dozvěděl, že jeho dcera natáčí ve studiu písničku (řekli mu to ve škole, kde Cindy hledal), scéna v Harryho snacku byla fakt zbytečná, ale moment, kdy se ptá ustrojená Cindy livrejovaného sluhy v paláci: "Tak co, už dobrý? Můžu dál?" dává smysl jedině tehdy, když si pustíte nesestříhanou verzi: Cindy chtěla na bál vtrhnout v civilu a tento konkrétní strážný ji nechtěl pustit dál. Musela proto ukrát růžové šaty jedné ženské. A taky potěší vystřižená scéna, jak Marianne šermuje mečem s Mizziovou matkou kněžnou. (04.01.2013)

Byla jsem znechucená, když tento film přinesly moje spolužačky na hodinu hudební výchovy, a já se na něj musela povinně dívat. A i když jsem ho nesledovala s velkým nadšením, musím uznat že hudba byla velice dobrá. A i když byl příběh hloupoučký až hrůza, není hloupější než většina soudobých muzikálových výtvorů tohoto typu, spíše naopak. Přesto můj šálek kávy to tedy není. (31.10.2008)