Pohádka o putování

Pohádka o putování nikdy nepatřila ke stálicím vysílání českých televizních stanic, dokonce ani v 80. letech, kdy mohli tvůrci programu ocenit pohádku jako výsledek československo - sovětské spolupráce. Svým temným pojetím navazuje na práce Hanse Christiana Andersena a připomíná, že pohádky kdysi hrály úlohu, kterou dnes má žánr fantasy - byly to dobrodružné a mravoučné příběhy určené často dospělému publiku. Nejen u nás, ale ani za hranicemi nebývá zvykem ukazovat v pohádkách utrpení a umírání - notabene jednoho z hlavních hrdinů. Scény morové epidemie vyvolávají u dospělého tíseň a dítě je může vnímat jako nefalšovaný horor. Snahu režiséra Mitty o filozofický přesah taky každý neocení. Na jednu stranu je nutné uznat, že snímek vyčnívá svou originalitou a vymezuje se vůči přesládlému disneyovskému světu, na druhou stranu ho těžce sráží přehnaná ruská lyričnost a emoční výlevy hlavní hrdinky, které působí rušivě. Film je zároveň podivně nedotažený: z chlapce se během putování stane dospělý muž, zatímco jeho sestra prochází příběhem, aniž by ji zub času jakkoli poznamenal... Celkový dojem: 55 %. (15.01.2014)

Tohle má k pohádce daleko. Kromě draka/nedraka a Májovy schopnosti vycítit (a později přitáhnout) zlato zde není prakticky nic "nadpřirozeného". A i tenhle "čuch na prachy" lze považovat za jistou parafrázi. O to víc nutno zdůraznit žánry takříkajíc v druhém sledu: sociální drama, historická freska, postapo survival, psychologické podobenství. Vše s hmatatelným ruským rukopisem. Hloubku bezradnosti a beznaděje ze ztráty smyslu života po shledání sourozenců dokáže svou působivostí přebít jen morová epidemie. Hutné, působivé, strašidelné... Ke komentáři gudaulina nutno podotknout, že i Marta zestárne, jen to na ní není tak patrné. (26.10.2017)

Tak konečne som objavil moju obľúbenú a zároveň na tú dobu strašideknú ruskú dobrodružnú rozprávku , ktorú si síce pamatám len trochu ale viem že v kine som na to bol aspon 5 krát však čo to vtedy bolo koruna alebo 0,50 halierov na detské predstavenie.Každopádne nezabudnutelné scény s morom alebo s drakom a zničenie zámku na konci poprípade dojímavý záver !!Tu sa proste sudruhovia riadne vytiahli !!Jedna z rozprávok môjho detstva ! (11.08.2013)

To bylo... to nebyla pohádka. Já bych to svému dítěti rozhodně jako pohádku nepouštěla. Nemůžu to popsat jinými slovy než To byla haluz. Zároveň ale velmi chytlavé a plné neuvěřitelných nápadů. Jako by v tom byla zakleta ruská duše. Chudí lidí, kteří zůstanou chudými ale mají svou hrdost. Ten strach ze zimy, touha po teple. Nevraživý a krutí lidé co mají moc, nikde žádná zázračná pomoc a žádné růžové konce. Když přežijete uječenou hlavní hrdinku a její naprosto nekonstruktivní řešení problémů a užijete si to jako jízdu plnou neuvěřitelných zvratů a podivností, užili jste si to jako já. Čtvrtou hvězdu dostává film, protože ho nemůžu dostat z hlavy. (03.01.2015)

Môj najväčší filmový zážitok z detstva. V telke to vtedy dávali možno tak 2-3 roky po vydaní a ja som pri nej ani nedýchal. Morová nákaza ma potom strašila ešte mesiac. Pravdepodobne aj tento film sa pričinil o to, že vo mne začala tlieť iskrička záujmu o drámu, horor, históriu a neskôr aj fantasy. Z každého je tu kúsok. Opätovne som sa k filmu dostal po takmer tridsiatich rokoch a aj keď na mňa už taký účinok nemal, stále ma dokázal zabaviť a udržať si vynikajúci filmový dojem. (13.05.2014)