Šest vražd stačí, maminko!

Na tenhle film jsem málem zapomněl. Je to taková ta černá, šílená komedie které se dnes už moc netočí. Kathleen Turner je báječná a celkově je to prostě úchylnost jak má být. Hned mě zaujala i hudba a jak by ne když je od Basila Conana Poledourise. Pokud máte rádi černí podivné komedie tak hurá do toho. (23.04.2015)

Ačkoli ten film operuje s mnoha klišé, všechna jsou vlastně tak trochu mimo; mají parodický potenciál, ale nadsázka nejde do absurdna, spíš se všechno děje tak normálně a přirozeně, že si jeden ťuká na čelo. Už jen ta premisa: vraždy za maličké neřesti, kvůli kterým by jeden vraždil. Proces je krásná ukázka rétorických (a nepřípustných) kliček, kterými seriáloví Perry Mason, Matlock a já nevím kdo usvědčovali vrahy, ovšem opět naruby. Kathleeen Turner jako dokonalá manželka a máma byla opravdu k zulíbání (03.10.2010)

Mám docela rád nejrůznější černé komedie nebo parodie na horory, i když je pravdou, že valná většina z nich moc kvalit vskutku nepobrala. Tenhle film mezi nimi zaujal místo někde uprostřed. Hororového žánru se to dotýká opravdu jen velmi okrajově (minimálně), za to se u toho člověk i docela pobaví. Zvláště pak poté, co se z Kathleen Turner stane bláznivá sériová vražedkyně, která své oběti rozhodně nešetří a zabíjí je nejrůznějšími způsoby – čím se tak dost odlišuje od většiny jiných „sériových vrahů – kteří mají rádi svůj osobitý styl“. Byla jasnou tahounkou této černé komedie.   Na rozdíl od většiny ostatních herců, kteří se zrovna dvakrát nepřetrhli. Samozřejmě potěšila i přítomnost Suzanne Somers, která si tu zahrála samu sebe, byť jen na velmi krátkou dobu. Ale abych se ještě vrátil k hlavní hrdince: mít doma takovou rodinku, tak z toho jebne asi i mně. Milovníky vulgarit jistě potěší sprosté telefonáty se sousedkou, nebo šmírák na záchodcích (který to nejvíc rozjede v soudní síni). On celkově byl ten soudní proces takovou třešničkou na celém filmu.   Šest vražd stačí, maminko! je vcelku snesitelná černá komedie, která mi rozhodně lehce zvedla náladu, tahle časně v nedělní ráno.  Byli tu samozřejmě i slabší místa, ale celkově v tom vidím průměrnou záležitost, kterou jsem rozhodně neviděl naposledy. 50% (13.06.2021)

Silné momenty to má, ale je ich pramálo a Watersov humor mi očividne nesedí, čo som zistil už v plameniakoch. Tam som však kvitoval, že ma dokázal zhnusiť a zaskočiť, toto je divácky určite prístupnejší film, ale aj nudnejší. Pravdupovediac, neviem či ma mali baviť repliky alebo teatrálnosť vrážd, každopádne to vo všetkých rovinách zostalo mdlé. Nefungovalo to ani ako vážny film, ani ako čierna komédia, to by bolo treba viac tlačiť na pílu spoločenskej nekorektnosti. (19.07.2020)

Zkuste si představit Doris Day v roli sériové vražedkyně, ale v obvyklém kontextu jejích filmů, a získáte docela přesnou představu o kreaci Kathleen Turner v této komedii. Její Beverly Suthpinová je přesně taková "správná mamka" z paralelní reality rodinných filmů z amerického předměstí. V tomto světě nenajdete neposekaný trávník, neroztříděný odpad, neuklizený byt. Snad tam ani neprší. Jeho obyvatelé chodí i doma vždy perfektně upraveni, ke dveřím sousedů se neodváží jinak než s čerstvě upečeným koláčem a thymolinovým úsměvem na rtech. Možná vás to překvapí, ale tohle všechno není samo sebou. I za neposkvrněnými bílými ploty žijí tací odpadlíci, kteří nerecyklují papír, občas jim ujede nějaká ta kletba a dokonce mlaskají při jídle. Ne, takoví se do světa, vonícího leštěnkou na nábytek nehodí a obětavá Beverly ví, co musí udělat... Narozdíl od filmů Cry-baby a Dirty Shame, kde mi připadalo, že John Waters skvěle napodobil povrch, ale nevěděl si rady s podvratným obsahem, má Serial Mom výrazně lepší scénář. Z evropského pohledu je to Watersovo "tepání maloměšťáků" možná až moc zdůrazňované, ale film pěkně odsýpá a i když se dělí na dvě poloviny, předtím a potom, co je Beverly odhalena jako sériový vrah, obě jsou stejně zábavné. Osobně se mi Serial Mom líbí o něco víc než tematicky podobné Stepfordské paničky. 70% (14.08.2010)