Dracula

Je to len pár dní, čo som si opäť pozrel skvelú filmovú adaptáciu Stokerovho románu "Dracula" od režiséra F.F.Coppolu z roku 1992. Možno aj preto na mňa táto o poznanie staršia čiernobiela verzia z roku 1931 moc nezapôsobila. Ani toľko ospevovaný Bela Lugosi v titulnej úlohe grófa Drakulu sa mi nezdal až taký výnimočný. Celé to vidím ako trojhviezdičkový klasický vamp-horror. *** (10.11.2008)

Možno je chyba v tom, že som pred Draculom videl už zopár Stockerových adaptácií, takže som príbeh poznal, možno v tom, že som od Browninga po Freaks očakával podobne šokantný horor, ale určite je problém v Lugosim, pretože jeho sympatický výraz tváre vo mne nedokázal evokovať ani zďaleka takú hrôzu, ako Max Schreck, alebo nalíčený Gary Oldman. Postavy rozprávajú pomaly, výrazne a značne pateticky, takže je film výborným študijným materiálom pre mierne pokročilých angličtinárov. Pre mňa bol študijným materiálom v rámci filmového vzdelania. Ničím viac sa stať nedokázal. Občas som mal pri niektorých patetických scénach pocit, že sa z rohu vyrútia bratia Marxovci na bicykloch a začnú si z toho všetkého robiť poriadnu srandu. (15.12.2012)

Obrovské zklamání! Jedinným kladem je uhrančivý Bela Lugosi, ale jinak to je naprostá průměrnost. Ostatní herci hrají naprosto příšerně, akorát na představitele Van Helsinga se dá jakž takž koukat. Nejvíc ba přímo fatálně selhal režisér Tod Browning, protože vše je tak odfláknuté a nezajímavé. Nejhorší je, že vždycky naťukne nějaký vedlejší motiv (např. jak Lucy kousá malé děti) jenže ho pak vůbec nerozvine ani nedokončí. Z toho plynou rozpory s knižní předlohou, které by ale v případě dobře odvedené práce nevadily. Další výraznou chybou je absence hudebního doprovodu o který některé scény vyloženě prosí. Tenhle film mohl být bomba, bohužel není. Stáří filmu není žádná omluva, jelikož Friedrich Wilhelm Murnau svého "Nosferatu" natočil ještě o deset let dříve a jaký to je majstrštyk. (16.02.2006)

Browningovo zpracování je pro mě velkým zklamáním. Při té vší chvále jsem očekával něco propracovanějšího. O jakékoliv temné či hororové atmosféře se nedá ani mluvit. Už po prvních dvaceti minutách jsem měl spíše chuť se smát. A hrůza mě jímala pouze z toho, jak někdo mohl zprznit takto zajímavé dílo. Herecké výkony trapné (a obzvlášť ten stále vychvalovaný Bela Lugosi...vždyť se do té role vůbec nehodí...a jeho vystupování je spíše k smíchu, než aby někoho postrašilo...zlatý Max Schreck), vizuální stránka nebyla o moc lepší. (08.12.2006)

Draculovská verze Toda Browninga opouští dvě podstatné věci, charakteristické pro předchozí verzi Friedricha Wilhelma Murnaua: expresionistické mistrovství formy a vidění Draculy jako nelidského monstra. První odklon je jednoznačně ke škodě, film působí vizuálně dost nepřesvědčivě a určitá umělost narozdíl do expresionistických kulis boří genius loci filmu. Více než dvě třetiny snímku se odehrávají v nudném salónním prostředí Anglie, scénář prudce redukuje rumunskou expozici i finále v opatství ve Whitby. Prostřední část se zamotává do repetic podobných dialogů i scén a nemohu si pomoci, když není na plátně Dracula, je poněkud nudná. Browning působí jako filmař těžkopádně, střih je hodně uhozený a narozdíl od Jamese Whalea (téhož roku natočil Frankensteina) nemá takový dar pro kompozici obrazu. Druhý odklon však téměř vše napraví. Bela Lugosi dodal Draculovi aristokratický rozměr, který mu přihrblý Max Schreck upřel, a umocnil démoničnost a charisma, které z transylvánského hraběte čiší. Jeho "I am... Dracula" je jedinečným svědectvím o tom, jak hluboko se Lugosi do postavy ponořil a jak labužnicky s ní vychutnal každičké slovo. Detaily na jeho tvář s expresionisticky zvýrazněnýma očima nepůsobí při nejlepší vůli směšně ani v čase splatterů a slizu. Je to právě jeho díl zásluh, který učinil z této verze Draculy kult, byť např. Coppolova verze je filmařsky mnohem dokonalejší. (22.12.2005)