Skvělí Ambersonové

Orson Welles natočil monumentální vzestup a pád ságy Ambersenů s genialitou sobě vlastní, nakonec je ale výsledek lehce rozpačitý. Pročpak? Vidím několik hlavních důvodů - režisér Občana Kanea musel u svého druhého filmu přetrpět necitelný zásah do materiálu ze strany producentů. Ten je podle mě tak nešťastný, že vyvrací celý myšlenkový obzor, který Welles líčil. Samu režisérovy navíc u Ambersenů nezbývalo než se obejít bez jednoho z nejdůležitějších pojítek ke Kaneovi, kameramana Gregga Tolanda. Jeho hloubka záběru, divoké a agresivní průjezdy chybí, tlumenost oproti debutu dokresluje upozaděná role Wellese (byť je to záměr), v Občanu Kaneovi dominantní postavy. Nejhorší je ovšem vyznění převrácené naruby, což vedlo k oprávněným otazníkům. Welles opět dokázal pověst "v Hollywoodu naprosto nepoužitelného člověka" díky své nezávislosti a schopnosti kritizovat na ranách, kde to dosud bolí. Dokázal, že byl na tehdejší Hollywood až příliš dobrý. Vzhledem k rozpačitému výsledku se ptám, zda ten film měl vůbec vzniknout... (25.03.2006)

Skvělí Skvělí Ambersonové. Můj druhý dnešní film Orsona Wellese a opět za pět. Hned od počátku jsme vtáhnuti do bohaté rodiny Ambersonů, kde se vyjímá namyšlený syn George Minafer. Tak protivná postava se jen tak nevidí. A právě na ní Welles symbolizuje její pád. Jak se mění postavení rodiny, tak se mění i George. Ale velký posun nakonec nenastane. Welles zde ukazuje své typické novátorské věci a je vidět, jak jej to bavilo. Zejména hra se stíny, kolik postav vidíme jen jako siluetu? Dále třeba snímání osob přes dveře a podobně. Velmi působivý je i odraz v přilehlých krámcích během promenády na ulici. Trochu je vidět, jak do filmu zasahovali lidé ze studia. Mám na mysli citelné prostříhání natočeného materiálu a červenoknihovnový závěr filmu. Famózní herecký výkon Tima Holta. (10.05.2009)

Nesmírně mě to štve (mírně řečeno) ale kvůli té těžce fragmentární 2.pol. u které jsem měl pocit, že čtu Kafkův román, nemůžu na více jak 3.5:( Když si pomyslím, že zde údajně chybí dobrých 45min., jímá mě záchvat zuřivosti. Páč s plnou délkou by u mě došlo též na plnou palbu. No, minimálně na 4, určitě. Snad se ten zbytek válí opět někde v Buenos Aires, jako v př. Metropolis. Vrátilo se spousta lidí z Občana Kanea (krom Wellese před kamerou, což je další důvod mé nespokojenosti, ale aspoň díky za jeho hlas) včetně skladatele, takže mi právě ona sevřenější 1.pol. přišla jako takový Kane v 19.st. Ale těch 89min.........následuje dlouhý chladný povzdech. (03.10.2021)

Orwellovu genialitu podtrhuje to, že i zmrzačený film s násilným závěrem, nedokáže film zbavit jeho zpočátku velmi ironickému a postupem děje čím dál zatrpklejšímu pohledu na vyšší společnost, kterou jen pdotrhuje orpavdu nádherná atmosferická kamera s prvotřídním užitím hloubky pole a náznakových scén. Kdoví, třeba by původní verze strčila do kapsy i nedostižného Kanea. (07.01.2009)

Knihu jsem nečetl. K filmu jsem tedy přistupoval jako k něčemu úplně novému. Děj mi trochu připomněl „100 roků samoty“. Rozpad rodiny je tu provázen velkými společenskými a technologickými změnami v okolním světě. Režisér zvolil zajímavý styl vyprávění, kdy je děj členěn jakýmisi předěli, ve kterých dav komentuje postavení Ambersonovic rodiny ve městě. Víc než cokoliv jiného zajímá Wellese postava mladého Ambersona. Jeho výstupy mají často velice temnou atmosféru, blížící se svou vypjatostí Hitchkockovým psychothrillerům. O to překvapivější je poslední scéna, která celý film odkazuje do mezí těch nejčervenějších knihoven. Nevím, jestli je to chyba Roberta Wise, který film na příkaz studia přestříhával a snad i dotáčel, nebo jestli tento konec vyšel od samého Wellese, jisté je, že se ke zbytku filmu ani trochu nehodí. I přesto je tento film skvělým příkladem Orsonova režijního umu. (16.11.2005)