Proces

Pocit viny za to, že člověk žije. Bloudivá cesta Josefa K.(jako všech vědoucích i nevědoucích). Když jsem četl prvně tenhle nedokončený román, tak mi mimo jiné přišlo na um, že se vše odehrává jen v hlavě autora. Později zase, že jde o odraz lidské existence. Člověk je zde, aniž by měla jeho existence jakýkoli smysl. Může být šťastný, může být smutný, ale to nic nemění na tom faktu, že dočasnost lidského života platí pro každého a nesmyslnost života rovněž.***Filmy, které byly natočeny podle knih F.Kafky ukazují jak je nemožné dostat do nich atmosféru a zvláštní kouzlo autora, který je psal. Nejvíce se mi osobně líbí film KAFKA z roku 1991. Jenomže J. Irons není Kafka, jen hlavního hrdinu přibližuje.***Tento film ukazuje výklad Orsona Wellese. Že se mu povedl jak se mu vyvedl, tak to je jako s výkladem každého, kdo se pouští do díla F.Kafky. Každý k tomu něco řekne, ne každý něco zajímavého...***Bezesporu jde o zásadní dílo světové literatury.*** (17.10.2010) (18.10.2010)

No co k tomuto Procesu říci. Snad jen že jsem toho názoru, že z velmi podivné knížky je velmi těžké neudělat velmi podivný film. Orsonu Wellesovi se to moc nepovedlo. A ačkoli zde uznávám jakous takous generační propas, která zde určitě mezi mnou a snímkem z roku 1962 nastala. Franz Kafka určitě byl jedinečným autorem a tak jsem rád, že mi Welles dokázal zprostředkovat děj románu trošku nenásilnější cestou nežli by bylo čtení Kafkova díla. Pro zajímavost určitě dobré, ale skvost to pro mě rozhodně není. (15.03.2011)

Narušené súkromie. Neusporiadaný milostný život. Nespokojnosť so súdmi, advokátmi. Život v betónových monoblokoch. Pracovné sily vyťažované monotónnou, ubíjajúcou prácou. Šašovia-umelci tvoriaci chtiac-nechtiac na objednávku tých čo vládnu. Vzbura proti systému končiaca na odkladisku v pustine za hranicou mesta. Súčasťou procesu je každý, nik presne nepozná svoje miesto, zaradenie, náznaky sú dôležité, ale správny kľúč aj interpretáciu neponúkne nik. Bežný človek sa dostane jedine k tým, čo poznámkujú poznámky. Oslobodenie je zapovedané. Aj po rokoch od nakrútenia aktuálne posolstvo o svete, v ktorom je nemožné obsiahnuť svoje práva a povinnosti. Kde geometricky rastie kvantita prijímaných noriem a zároveň ich šarlatánskych náladových vykladačov (justičný, policajný systém). Základné jednoduché odpovede pritom ostávajú ukryté. Prekrývané sú haldou kníh (dnes už aj iných médií) s falošnými proroctvami a pomýlenými filozofiami výkladu, zavádzajúcimi interpretáciemi a kalkulom nikdy dopredu neodhadnuteľného zisku alebo výhody za toto roky opakované cielené mätenie hláv. (09.10.2012)

O tvorbu Franze Kafky jsem se nikdy nezajímala a na snímek jsem se dívala především kvůli Anthony Perkinsovi a také kvůli jménu velikána Orsona Wellese. Proces se nedá pochopit běžným způsobem. Ve snímku se stále hovoří, ale nic se v podstatě neděje. Když se Perkinsova postava dostala do budovy, kde byli v různých místnostech pozavíráni lidé, kteří takto zastávali jakési absurdní pozice, jsem začínala chápat, že tento snímek nemá "logické" vysvětlení, ale jedná se o jakousi bizarní a nesmyslnou verzi popisující fungování soudnického systému. Film má osobitou atmosféru, která vyzařuje podivný neklid, hrůzu, obavy a jakési nekonečno a spletitost věcí, které se vždy budou řídit podle vlastního řádu. (29.10.2012)

Predlohu som nečítal, a tak mi asi unikla podstata. Chlapík je obvinený z čohosi a ani do konca filmu nie je vysvetlené, z akého dôvodu a nie je tiež vysvetlené, prečo sa on a aj ostatné postavy chovajú, ako by boli z inej reality. Dvakrát počas filmu ma chytali driemoty, raz ma z nich vytrhla rozkošná Romy Schneiderová, druhýkrát už bohužiaľ nič. Bizardná záležitosť plná absurdných scén, ktorá stojí na mieste a nikam sa nepohýňa. (04.01.2017)