Tři tisíce let touhy

Miller a jeho filozofovanie o láske, vzťahoch medzi „ľuďmi“ a miest nadprirodzených bytostí v dnešnom svete. Duo Swinton / Elba funguje na priemernej úrovni, ale paradoxne miestami sú silnejší v individuálnych scénach. Záver nie je tak emotívny, pekný a jednouchý ako napríklad v The Mountain Between Us. Osobné hodnotenie: 69% (**) (24.09.2022)

Škoda nó, ľúbilo by sa mi to viacej ak by to bolo natočené ako seriál, čo nebolo takže za mňa také príjemné sklamanie. Bol to fajn film, skôr pre štyridsiatnikov ale dalo sa. Nepamätám si už na veľa vecí čo znamená že film si už 2. krát nepozriem a to aj z toho dôvodu, že by ma to už nebavilo. Jednoducho, je to film ktorý ja by som si už druhý krát nepozrel. Čakal som 4* ale som spokojný aj s 3 hviezdičkami. 6/10 (10.09.2022)

Alithea: "Láska je dar. Je to dar seba samého, ktorý sa dáva zadarmo. Nie je to niečo, o čo by človek mohol niekedy požiadať." Tento film som si pridala do „Chci vidět“ asi vo chvíli, keď som zistila, že tam budú hrať Tilda Swinton a Idris Elba v hlavných úlohách. A tak som si film pozrela bez toho, aby som si pozrela recenzie a hodnotenie. Našťastie. Neovplyvnená - hodnotím 4+ hviezdičkami. V tomto filme som dostala možno aj viac, ako som čakala. Odrastená na príbehoch „Tisíc a jednej noci“, keď pre mňa sultán a hárem boli romantické pojmy. Ak vylezie Gin z fľaše v 21. storočí, neviem si pre neho predstaviť krajšiu tisíc-druhú poviedku, ktorá mi mohla byť ponúknutá. Preto tentokrát priemer hodnotení na csfd neberiem vážne. To vážne? (16.01.2023)

Překrásný příběh inspirující se příběhy tisíce a jedné noci. George Miller mi dokazuje, že ani pohádka mu není cizí. Příběh o tom, jak se vědkyně setká s džinem, který nejspíše je jejím předkem, mě naplnilo radostí z dobře vykreslených postav a skvěle propracované historii světa jíž jsou postavy součástí. Doporučuji všem, kteří rádi méně akční pohádkové příběhy, kde často hovoří jedna postava ke druhé. 80% (10.05.2023)

Jedna z nejosobitějších fantasy posledních let, dost možná vůbec, která však nejde nikomu naproti. Zdánlivě klasický námět překovaný v neotřelý originální koncept, který dokonale naplňuje žánrová pravidla, ale zároveň je rozbíjí a uvědoměle komentuje. Na jednu stranu dekonstrukce pohádky, na druhou čistá krásná pohádka s myšlenkovým přesahem. Film překvapuje / odrazuje / oslovuje již specifickou strukturou, jelikož valnou část stopáže tvoří příběhy-flashbacky a zbytek se odehrává povětšinou v jednom hotelovém pokoji. Skrze příběhy-flashbacky Miller prezentuje svůj osobitý vizuál a krásnou scénografii, zároveň dává jasně najevo, že si zakládá i na malých detailech, protože ty přece jen tvoří celek - postavy v Osmanské říši skutečně mluví turecky, nikoliv anglicky s přízvukem, archetypální dějové rámce i decentní implementace magických prvků dávají vyprávění kouzlo a pohádkovou atmosféru, příběhy na sebe tématicky přirozeně navazují. V rámci “hlavního” děje je hrdinka (ne náhodou vystudovaná naratoložka, ať už to je cokoliv) konfrontována s těmito archetypy a sama je konfrontuje, vzniká tak metažánrová hra, kde se obcházejí pohádková pravidla a naráží do sebe skutečný a magický svět. Film se bohužel v posledním dějství snaží neohrabaně dojít k rozhřešení a až příliš rozšafně a obrazně předává různé velké myšlenky, což mi silně brání dát vyšší hodnocení, nicméně se pro mě i tak jedná o jednu z nejzajímavějších a nejpodnětnějších fantasy, které jsem zatím viděl. Jinak scéna vypuštění džina z lahve je top a hýří nápady, miluju tu scénu! 8/10 (27.06.2023)