Zrůdy

Principál Browning po Draculovi, Alonzovi a dalších stvůrách přivádí do písku své manéže tentokrát celé panoptikum zrůd - s hodně ironickou tečkou, že největší zrůdou je tu zdravá kráska. Ačkoli nijak netrpím předsudky vůči komukoli (no, snad až na fanoušky Realu Madrid :-) ), nebylo mi z tohoto filmu dobře po těle, zvlášť z jeho druhé poloviny, kdy se bezrucí, beznozí a jinak zpotvoření pitoreskní trpaslíci a jiné hříčky přírody plíží tmou mezi maringotkami. Snad jen škoda, že finále, kdy se Cleopatra zoufale snaží před nimi uniknout, bylo málo vygradované, spíš jen tak lehce načrtnuté, dokážu si představit údernější scénu. Pointa je možná očekávaná, ale proměna ruské tygřice Baclanové v to, čím beztak byla, tedy "jednu z nich", na mě dopadlo jako rána Herkulovou pěstí. Není mnoho filmů černobílého období, které v člověku zachovají takovou nepříjemnou mrazivou stopu. A Freaks jsou na prvním místě. (20.07.2013)

Tak neviem, či tu máme do činenia s prevteľovaním, nesmrteľnosťou, klonovaním, exaktne sa opakujúcou históriou, či omnoho menej pravdepodobným javom - náhodou, ale postava Cleopatry Olgy Baclanovej vo Freaks, to bola čistá Gretchen Mol v Boardwalk Empire. A Henry Victor (Hercules) sa takisto pohybuje aj po súčasnom svete. A to ako rapper Ninja z hudobnej skupiny Die Antwoord. Podoba však nie je len vizuálna, zvykne sa tiež obklopovať liliputánmi a podobne, stačí si pozrieť ich videoklipy. Záverečné zohavenie Olgy Baclanovej, to je zase jednoznačne práca doktora Moreaua, o ktorom bol v rovnakom roku (1932) natočený film Island of Lost Souls. Ten mal so Zrúdami spoločného menovateľa nielen v podivuhodných tvoroch, ktorí nie sú práve oku lahodiaci, ale aj v peknej mladej herečke menom Leila Hyams. No a teraz mi povedzte, či sú to všetko len náhody, alebo slobodomurárske sprisahanie?! (06.02.2016)

Původně jsem chtěl dát jako většína 4*, ale za ten neuvěřitelnej konec dávám 5*. Celých 50 minut se ve filmu moc neděje(ale to neznamená že je nudný) je to spíše o psychologii zrůdiček a lidí co žijí s nima, ale posledních 20 minut je tak kulervoucích že prostě žasnu. Hlavně vynikajíc herec hrajícího toho zamilovanýho skrčka, celou dobu jsem myslel že ho hraje dětí, ale prostě jsem mu všechno sežral. Ostatní zrůdy byly ošklivé ale též jsem s nima soucítil takže jsem nevěděl komu fandit. Film doporučuju všem kdo má rád starší kousky a hlavně skandální. (28.07.2010)

Obsadit v době rodícího se star-systemu do hlavních rolí holywoodské produkce fyzicky znetvořené herce, to je opravdu velká odvaha. Stejně odvážné je narušení tradiční horrového modelu, ve které jsou reprezentatnti normálnosti napadeni (nenormálním) monstrem. Přitom sám Tod Browning natočil rok před Freaks klasického Draculu, který nejen, že výše zmíněný model důsledně dodržuje, ale vlastně jej pomáhal definovat. V cirkusovém prostředí Freaks je hranice mezi monstrem a normálním hrdinou naprosto převrácena. Fyzicky znetvořená lidská monstra jsou tak daleko lidštější než řada normálních hrdinů. Freaks tedy hned dvakrát podkopávají dobový kánon - výběrem hrdinů i celkovým vyzněním příběhu. Gooble gobble, gooble gobble, we accept you, one of us! (13.04.2006)

Freaks sú iste šokujúci, poburujúci, vzbudzujúci súcit, ale sú hlavne dobre vyrozprávaným príbehom s pevným a jasným scenárom. Takže sú okrem prehliadky autentických anomálnych postavičiek aj plnohodnotným filmom so silným katarzným záverom. Dnes ich môžeme vnímať aj ako dielo, ktoré bojuje s predsudkami ľudí a ich deformácie môžeme zameniť za ľubovoľnú farbu pokožky alebo náboženstvo. To, že sme všetci rovnocenní ľudia bola však v 30tych rokoch minulého storočia úplne nová myšlienka, ktorá ešte dlhé desaťročia nebola plno akceptovateľná. Obludnosť človeka sa totiž prejavuje jeho skutkami, ako ukazuje aj tento film. (23.10.2012)