Zrůdy

Dost šokující. Přiznávám, že jsem byla morbidně fascinovaná pohledem na zdeformované lidi. Poselství filmu je jasné: není důležité co je vidět navenek, ale co je uvnitř. Tady v naprosto vyhrocené formě. Film, u kterého jsem se zasmála i vyděsila pokřiveného charakteru, která je dost častý, ale tady v konfrontaci se zrůdnými těly vynikla jeho ošklivost. (06.01.2010)

Slonieho muža som videl prvýkrát asi v roku 2005, keď sa u nás v rámci Projektu 100 vrátil do kín, a v tej dobe som ho považoval za najlepší film vôbec. To len okrajovo, pretože sa chystám porovnávať, a aby to nevyznelo tak, že sa mi nepáčil. Niečo podobné som čakal od Freaks, ibaže oni vlastne rovnakú myšlienku zobrali z úplne iného konca. Sloní muž sa (byť umierneným) lynchovským spôsobom snažil rozprávať o tom, že všetci sme ľudia, a že aj v tej najškaredšej telesnej schránke môže žiť pekný človek. Zrůdy zostali pritom, že všetci sme ľudia, a to znamená, že všetci máme kopu negatívnych vlastností; žiarlime, podliezame, ide nám o peniaze, pomstu... To je proste dokonalý prístup! Čakal som aspoň nejaké moralizovanie a nič, ani na sekundu. Browning a jeho Freaks o päťdesiat rokov skorej prišli s vyspelejším obsahom ako David vo svojom opuse, čo je obdivuhodné, nielen na dobu vzniku. Pár výhrad samozrejme mám, SPOILER! (teda ak sa to pri 80 rokov starom diele píše) hlavne k výslednej podobe Cleo na konci filmu Koniec SPOILERU, ale to nič nemení na tom, že keď film končí liliputánskym vyznaním lásky a nepôsobí to smiešne, ale neuveriteľne dojemne, a zároveň je to stále funkčný horor, tých päť silných hviezd si proste zaslúži. (02.05.2013)

Ve své podstatě banální milostný příběh, ve kterém je však všechno jinak než obvykle a také všechno jinak než se na první pohled zdá. Nabízí nejen přehlídku skutečných, fyzicky postižených "zrůd", ale také otázku, jestli právě ony jsou opravdu těmi zrůdami na než odkazuje název filmu. Protože zrůdné je tu lidské a lidské naopak zrůdné. Výborné, originální a neskutečně působivé i po osmdesáti letech. Plné nápadů a výborným způsobem, v několika detailech vykreslující postižené jako lidi s obyčejnými tužbami a obvylými lidskými slabostmi i přednostmi. Jako koentrast jejich běžného života nechybí ani mrazivé a vskutku děsivé finále, i když trošku hopem odbyté. Nedostatky doby, jako jsou třeba občas poněkud prkenné dialogy, nepříliš dynamická režie, zahozené a nevyužité nápady, situace a postavy, nebo i vinou prologu od počátku poměrně předvídatelný děj, jsou v tuhle chvíli nepodstatné. Ten film je prostě klasika, která funguje i dnes. (12.12.2012)

Poselství filmu je jediné a jasné - ukázat, že pojem zrůdnosti není odvislý jen od vzhledu a věci, na pohled se zdající nějaké, nemusí být stejné i uvnitř. Tomuhle účelu se pak podřizuje vše a je to poznat na určité (byť nijak velké!) umělosti scénáře. Na svou dobu ovšem Freaks překvapují značnou vyspělostí, jak čistě technickou, tak režijní. Atmosféra je povětšinou posmutnělá, přesto se vás film ani v náznacích nesnaží přivést k tomu, abyste hlavní protagonisty litovali - spíše naopak, a i to mu přičítám k dobru. Mrzí mě, že jeho součástí nezůstaly ty "vyřazené hororové části", protože konec, jenž se nese v tomto duchu, je famozní a mění se v regulérní horor. Možná vám připadne ústřední myšlenka laciná a ohraná, není na škodu si tuto skutečnost ovšem občas připomenout, zvlášťě je-li podána tak vkusným způsobem. (28.12.2006)

Nejen ve své době, ale i kdyby se něco takového natočilo nyní, tak by většina Freaks odsuzovala, nebo k tomu měla odpor. Já patřím do té části publika, která na takové věci nehledí. No, popravdě dějová linka je velmi prostá, to ale nemění nic na tom, že tento snímek přeci jen něco v sobě má a proto jsem přidal čtvrtou hvězdu. (23.03.2014)