Titan

Julia Ducournau ako režisérka/scenáristka zaujala "hororom" Raw. Znovu obsadila Garance Marillier, tentoraz len do malej vedľajšej role, a odprezentovala pekný bizárek. Plné nahoty, ale nie sexu. Dosť vrážd, ale všetky spáchané v prvej štvrtine filmu. S veľkou vášňou pre autá prerozprávaný príbeh o pokrivenej láske, ktorú sprevádzajú netradičné komplikácie. Oproti Raw tu bola len jedna zapamätania hodná scéna, a to tá s lámaním nosu. Netreba vidieť. (02.08.2024)

Dát 4* s nepříjemným pocitem / dát 3* s příjemným pocitem. Já byla vždycky sobec. "Cronenberg" bez znepokojivosti. Střepy bez tmelu. Nebo se mi jen ozývá ten titanový čep v zubu. (3,5* vztah taťka syn ňuňu; za 20 let kult) ..... P. S. Jestli to vyhraje Oscara, dávám 4* a jdu slavit na nejbližší parkoviště. (09.11.2021)

Nevím, nemohu se zbavit dojmu, že kdyby Julia Ducournau (talent má, ne že ne, i když odcházím ne až tak spokojen, určitě chci vidět i Grave) nepracovala s oněmi "tetsuovskými prvky" (těhotenství; motiv, který v posledku nepřináší nic než ošklivé, rádoby drsné scény), které snad filmu daly i jeho název, kdyby divákovi nabídla pouze surrealismu-prostý (co měla sakra znamenat SPOILER ta soulož s autem? SPOILER) melodramatický příběh o setkání a sblížení dvou životních ztracenců (Vincent a Alexia), kterýmžto vztahem si Vincent nahrazuje otcovskou lásku, jež mu byla odejmuta únosem syna, Alexia pak paralelně k tomu kompenzuje roky trvající nezájem otce, nalézá místo, kde se konečně může cítit bezpečně, pak by byl Titan lepším filmem. Inu, škoda. Tahle se nemohu neubránit dojmu dramaturgického selhání (ostatně i s motivem Alexie jakožto vražedkyně se zde plánuje - ehm - "nehospodárně"), prvoplánovitosti a laciné šokantnosti. 55 % (31.01.2023)

Videné v SND na Be2Can. S Titanom mám dva zásadné problémy. Po prvé mu uškodila povesť kontroverzného filmu, aký sme ešte nevideli, pretože takým jednoducho nie je, aspoň nie tak úplne. Po druhé pôsobí ako dve rozdielne, na seba umelo našróbované žánrové koncepcie, alebo teda dva rozdielne filmy (body horror a rodinná dráma - obe v bizarnom, no nie šokujúcom šate), z ktorých by som si teda ja pozrel omnoho radšej ten prvý. Prečo to však vyhralo zlatú palmu je viac menej jasné, za mňa však tak trochu nezaslúžené. (22.10.2021)

Pod tou drsnou (póza?) a značně ujetou slupkou se schovává překvapivě křehký film o nenaplněné lásce. Bohužel (pro mě), v tomto případě víc než kdy jindy, zbytečně násilný - nic proti násilí ve filmech, ale proč musela být hlavní postava masová vražedkyně, krom samoúčelného zabíjení (v jeden moment i velmi úsměvného), mi hlava prostě nebere, nebo jsem to nepochopil. Vincent Lindon je vyloženě vynikající. Jeho postava člověka, který je ochoten darovat hluboce raněnou a pomatenou lásku "komukoliv" je nezapomenutelná. S jeho příchodem na scénu film otáčí a dostává jiný náboj, navíc se nebojím říct, že prakticky každá scéna s ním je vynikající. Divákovi pak Julie servíruje citlivé i překvapivě živé i vtipné scény ( macarena při resuscitaci ), které z hlavy nevymažete. Vyšinutost z toho ale pořád šilhá na obě strany. No a pak přijde závěr. Nevím co tím básnik chtěl říci. Zklidnil bych hormon se zlatou palmou. (07.10.2021)