Za zvuků hudby

Apfelstrudel, alpské scenérie, roztomilé úsměvy dobře vychovaných dětí a koňská dávka pozitivní energie. Rozum se bouří, haleká cosi o nasládlém kýči, ale není vyslyšen, neboť Julie Andrews je tak neodolatelně bláznivá a Christoper Plummer tak mužný a děti tak rozkošné a štrúdl tak dobrý. Cyničtější divák bude mít jistě problém tolik koncentrované laskavosti a něhy rozdýchat. I já jsem ke své škodě rozdýchával a bojoval s ironií a vyhrál - snad i proto, že jsem se na film díval sám a neměl se před kým zardívat. Nechal jsem se nad čtyřmi kousky skutečného jablkového závinu pozitivně nabít a totéž doporučuji i vám. (31.07.2006)

Pomocí tohoto filmu by se dali léčit pedofilové - zavřít je na týden do místnosti a nepřetržitě jim pouštět tento film. Sledovat Za zvuků hudby byl pro mě experiment - bez debat jde o velkovýpravný přeslazený kýč, ve kterém jsou písničky dětsky chytlavé (ve stylu Kroků Františka Janečka), všichni přehrávají zvláštním "childlish" způsobem, kamera k nevydržení barvotisková - jenže řekněme si upřímně, co jiného je vlastně James Bond nebo Rambo? The Sound of Music je pro ženy stejný návrat k dětskému vidění světa jako se muži pomocí Bondových dobrodružství vrací ke klukovským hrám na hrdiny a padouchy. Americké filmy jsou ve své podstatě dětinské stejně jako celá americká pop kultura - jsou to sny dospělých, kterým se nechce vyrůst, a kteří chtějí zůstat celý život malými dětmi. A tak jsem díky sledování tohoto muzikálu pochopil, jak se cítí žena při sledování kung-fu mlátiček či Arnolda a Stalloneho. (03.01.2011)

"The hills are alive with the sound of music... ." "Za zvuků hudby" je POZITIVNÍ film. Pozitivní v tom nejširším představitelném záběru; vstřebávajícím v sobě jak panensky krásnou přírodu a lásku k vlasti, tak pospolitost rodiny či morální čistotu drtivé většiny zúčastněných... předem nepřipravenému divákovi by se z toho všeho mohla dost možná lehce zatočit hlava, stejně jako se to stalo Wednesday z "The Addams Family" :-). V závěrečných zhruba 50 minutách však film přejde do vážnějších tónin a zbaví příběh jeho nevinnosti. Pozdější scény prosvicují stínem a jasem některé dříve zdánlivě jen jednobarevné postavy, a v kontrastu k idylickým pasážím, jež jim předcházely, vyznívají dramatičtěji a naléhavěji, čímž celý snímek řadí v kontextu muzikálové tvorby k vyjímečným a nezapomenutelným dílům. (23.01.2005)

85%. Po úvodu s jepťušema jsem uvažoval, že to vypnu. Nějak jsem na to neměl náladu, strašně se to táhlo, ani úvodní písničky se mi moc nelíbily... Po pauze (jiné povinnosti) jsem to ale ještě zkusil dál, Maria dorazila do nádherného domu, n. spíš menšího paláce, aby se starala o sedm dětí jakéhosi důstojníka/vdovce, který udržuje v domě disciplínu mj. i pomocí píšťalky. A film si mě začal postupně podmaňovat, já tomu všemu začal přicházet na chuť a... Za další dvě hodiny jsem byl... ehm, ale jo, přiznám to - docela naměkko a se zasněným úsměvem na tváři. Nádherná pohádka, tak povzbudivá, veselá, hravá, v závěru i napínavá. Krásný muzikál. Vím, že je tam hodně kýče a cukru, ale ty děti jsou perfektní, některé písničky mají něco do sebe, místy mě film dokázal nadchnout a i ty jepťuchy si napravily svoji reputaci svým závěrečným "zhřešením". (26.03.2018)

Má to jasný rukopis amerických filmov 60. rokov - sladkoboľne romantickú atmosféru, keď muži boli chlapmi na svojom mieste a ženy boli láskavé a milujúce. Tento muzikál je naozaj nabitý veľkou pozitívnou energiou (prvý raz v živote sa mi páčila pieseň z muzikálu - Do, re, mi ..), ale bohužiaľ v starom obale (mníška zamilovaná do vdovca, 7 detí - nech diváčky jasajú a kapitán s jasnými protinacistickými postojmi), to už bolo priveľa, 3,5 hviezdy 71%. (06.03.2009)