Odloučení

Promyšlené, napínavé, vtipné, dojemné... skvělá hudba, vynikající herci... Nápad - jednoduchý, originální. Po dlouhé době jsem měl pocit, že se nedívám jen na další seriálový recyklát. Severance je pro mě překvapaním roku, a jen doufám že to tvůrci nebudou natahovat do nekonečna. Byla by to strašná škoda. (14.09.2022)

OK... Když pominu brilantní kameru, kterou seriál má (a já si obvykle kompozice a práce s ohniskem na první dobrou nevšímám) a to, že první řada je neuzavřená (což je obecný problém amerických seriálů), tak Severance patří mezi absolutní špičku v seriálovém storytellingu posledních let a doufám, že druhá řada tenhle trend udrží.  O kameře se nechci bavit, protože nejsem kameraman a nedokázal bych správnými slovy popsat, co se na obrazovce děje, a americké vs. britské seriály jsou téma samo o sobě, ale klaustrofobické drama Dana Ericsona (v režii Bena Stillera) je ztělesněním Čechovovy pušky - celá řada detailů, které se v seriálu objevují (počínaje Irvingovou fascinací uměním, konče fotografiemi, které na firemních párty dělá Milchick) má později v příběhu odůvodnění. A to je něco, co velice obdivuji... Pro mě tenhle způsob vyprávění (pokud má každý setup odpovídající payoff) představuje vrchol scenáristiky. (30.04.2022)

Musel jsem se z počátku ( vlastně celou první půlku ) obrnět velkou dávkou trpělivosti, někdy i nucenou, ale naštěstí má vše svůj důvod i své pevné místo a s ohlédnutím se zpět... Opravdu nic není navíc a nic není vata. Ben Stiller si sice velmi umě hraje na režisérské židličce, ale dost často ( právě v první půli ) zbytečně natahuje a místy velmi pomalu, až únavně, buduje celkovou expozici. Za trpělivost nedůvěřivým a pozornost zaháčkovaným se ale Severance odmění vrchovatě. Závěr první série je přesně takový jak to u seriálu mohu jen z celého srdce nenávidět a stejně nabízí naprosto uspokojující pocit, jaký jsem už dlouho neměl. Jak to? Už je to nějaký pátek co jsem byl po skončení čehokoli tak vyveden krásně z míry a to především proto, že jsem “na cestě” mnohokrát zapochyboval. Všechno tady ve svém celku šlape jak švýcarský hodinky a může za to především režijně i dramaturgicky zmáknutá ("top class") našlapaná závěrečná epizoda. (08.04.2022)

1. séria: Je to skvelé a pokiaľ si to chcete čo najviac užiť, tak si nič viac nezisťujte a rovno do toho. Už len vyzradenie základného konceptu seriálu zníži pôsobivosť prvého dielu, v ktorom pomaly zisťujeme, či ide o niečo nadprirodzené až pekelné alebo to má racionálne vedecké vysvetlenie. A pokiaľ nemáte radi seriály, ktoré ústredný koncept naťahujú donekonečna ako to robil Lost, tak budete trpieť viac ako ústredné postavy. Za mňa skvelý koncept a bavilo ma sledovať hlavne dianie vnútri. Pomalé spoznávanie jak to tam funguje a psychologické vykreslenie postáv. To som si užíval a pomalé tempo mi vôbec nevadilo.  Pripomínalo mi to sci-fi filmy o antiutopii v ktorých sa hlavný hrdina po precitnutí snaží bojovať proti systému. Preto ma najviac bavilo prvých 6 dielov, kým sme poriadne nevedeli kto je na čele toho všetkého. Pointa, že za všetkým je nejaký zlý jednotlivec, ktorý sa ten systém ešte len snaží rozšíriť do celého sveta, ma dvakrát nepotešila. Viac by sa mi páčilo, keby tak už fungoval celý svet a my by sme sledovali formujúci sa odpor proti systému. Ďalej ma trochu sklamalo, že príliš nevyužili premiešanie vzťahov medzi vnútornými a vonkajšími verziami postáv. Napríklad keby diabolská šéfka Harmony Cobelová bola vo vonkajšom svete naozaj len otravná neškodná susedka, by bolo oveľa vtipnejšie. To s Markovou ženou prišlo príliš neskoro a nepôsobilo to na mňa tak silne ako malo. Snáď z toho viac vyťažia v druhej sérii. Finále je dokonale podvratne vygradované a v tom najlepšom pokračovanie nabudúce. Už sa ho neviem dočkať a snáď si to udrží kvalitu. 8/10. (30.04.2022)

Odloučení je ten typ seriálu, kde dostanete jednu odpoveď a hneď sa objavia tri nové otázky. Zároveň seriál, v ktorom si musíte pracne hladať pointu toho, prečo Vás vlastne baví sa na to pozerať. Po dlhej dobe zasa raz úvodná znelka, ktorá zaujala. Človek v nej rád hľadá skryté indície. Celkom dlho som si zvykal na ústredného hrdinu. Pôsobí, ako keby ste AI zadali otázku: Ako by vyzeral Tom Cruise, keby nebol fešák? Ďalej čítať, len ak ste videli kompletnú prvú sériu. SPOILER: Bavili ma ksichtové „výmeny“ v rámci výťahu. Čím viac dielov vidíte, tým viac je Vám jasné, že cieľom seriálu nie je na Vás vybafnúť šokujúce tajomstvo. On len tajomný spôsobom servíruje vizuálne skvelo stvárnenú, výborne zahranú a do dôležitých detailov premyslenú satiru na prácu v korporáte (nezmyselné pracovné oddelenia, bizarné interné smernice,...). Seriál Vás čoraz výraznejšie núti premýšľať o dôsledkoch odlúčenia. Jeden žije na úkor druhé. Robí z neho otroka, ale pritom zotročuje seba samého. Otrok neustále myslí na svojho šéfa, chce ho spoznať, zároveň ho neznáša, chce dať výpoveď, ale pritom nechce, lebo koniec v práci je koniec všetkého. Teším sa, kam sa dej v ďalšej sérii posunie skrz dôsledky pracovnej cesty mimo firmu. A aká bude pointa nadstavby, ktorá buduje tajomný zámer všetkého. (11.08.2023)