Nejlepší léta našeho života

Skutečně velmi dojemný, trýznivý a zároveň vtipný a optimistický zážitek. ALE. Jen když je na plátně Harold Russel. Vždy, když se objeví tento muž s háky místo rukou, muž, který nemůže svoji přítelkyni pohladit po vlasech a kterému když se zabouchnou dveře, nedostane se z pokoje, diváka překvapí, jak odvážný a silný snímek byl o veteránech už rok po válce natočen. Bohužel ale když z plátna Homer sleze (a to se stává poměrně často), zůstane zde trochu banální a rozvleklý příběh nemanželské lásky (otec nechce dovolit své dceři, aby si něco začala s nešťastně ženatým mužem, jeho kolegou z války). Takový příběh se ale mohl stát kdekoli a kdykoli, neřeší válečné trauma a trochu odbíhá někam k romantickému melodramatu. Linka s Homerem, je nemilosrdná, psychologicky přesná, jde k jádru věci - chlapi se v ní třeba poperou v hospodě s chlápkem, který jim říká "vidíte, taková oběť.. a k ničemu!" Linka bez Homera používá všechna klišé hollywoodského studiového filmu - oči zalité slzami, nekonečné polibky, tklivá smyčcová hudba, happy end... Vzhledem k oscarové smršti a neustálému zařazování snímku mezi nejlepší filmy všech dob to asi může být každému jedno, ale pro mě z dnešního pohledu spíš průměrný snímek. A kdyby byl o hodinu kratší, taky by se nic nestalo. (06.09.2018)

Já ty filmy klasického Hollywoodu, Zlatého věku, prostě žeru. Tyhle velkobijáky jsou sice lehce uniformované, ale většinou tak nádherně zahrané, natočené a odvyprávěné, že jim dnešní produkce nesahá ani po kotníky. Wylerova Nejlepší léta našeho života obsahují všechno, co obsahovat mají - dokonce i ten sladký polibek na závěr. Parádajs po všech stránkách. (19.09.2013)

Situacia, v ktorej sa ocitli tito traja vojaci po druhej svetovej vojne nie je urcite zavideniahodna, pretoze nocne mory pocas spankov po roznych vybuchoch a strielaniach, pri ktorich len o vlasok prezili ich len tak neobchadzali a film musel byt v case premiery v roku 1946 o to zaujimavejsi, ze sa odohraval v sucasnosti. Z vojny tu ale nie ja ani jeden zaber, pretoze film ukazuje nasledujuce dni vojakov prichadzajucich konecne domov, kde si museli hladat pracu, zmierit sa so zraneniami - jeden z nich bol bez ruk, problemy s rodinou, s priatelkami v praci a podobne. Toto vsetko sa zmestilo skoro do troch hodin, ktore by som ja dnes kludne privital i v 120 minutovej verzii a mozno by som dal i plny pocet, tym ale nechcem tento film zhadzovat, ani kritizovat, pretoze ako som uz spominal, na rok 1946 musel mat velku odozvu. Film ziskal az siedmich Oscarov... 20.08.2010 ________ Myrna Loy - (Milly Stephenson) +++ Fredric March - (Al Stephenson) +++ Dana Andrews - (Fred Derry) +++ Teresa Wright - (Peggy Stephenson) +++ Virginia Mayo - (Marie Derry) +++ Cathy O´Donnell - (Wilma Cameron) +++ Hoagy Carmichael - (Butch Engle) +++ Harold Russell - (Homer Parrish) +++ Produkcia: Samuel Goldwyn +++ Hudba: Hugo Friedhofer +++ Nemecka Cinema - 100% (20.08.2010)

Williama Wylera povazujem uz dlhodobo za velikana filmu, a tymto filmom len potvrdil, ze preco. Drama o US vojakoch, ktori sa vracaju domov a maju traumy z prezitej II. druhej svetovej vojny je silnym nametom na film. Plus samozrejme herecke koncerty. Vadila mi len sialena dlzka 172 min, preto som si film videl len v telke, DVD by som kvoli sialenej dlzke uz nechcel. 89 % (10.05.2014)

Ten Wyler- něco mě od něj pobavilo (Lištičky, - Prázdniny v Římě), něco mě hodně nebavilo (Ben Hur). Tohle bylo tak neomaleně americké a utahané až to utahalo i mně (ani nepamatuju , kdy jsem byl na konci filmu tak příšerně unavený - a to i přesto, že jsem si párkrát klimbnul- a znuděný). Pro mě osobně přehlídka klišé s (některými) dobrými herci. (10.05.2020)