Sběratel

U Williama Wylera je tradičné, že sa pohraje s príbehom a dokáže ponúknuť nevšedný zážitok pri prepracovanosti postáv a námetu. V tomto prípade nás uvedie na samotu, kde zberateľ ( vynikajúci Terence Stamp ) vazní mladú študentku. Nič nápadité, keby bol režisérom niekto iný. Treba uznať, že zásluhu má aj kvalitný scenár a výborná hudba. (05.01.2014)

Mladý psychopat sbírá nejenom motýly, ale i ženy. Není s nima schopen fyzického kontaktu, ale rád se na ně dívá a vyžaduje jejich pozornost. Bohužel za cenu toho, že je vězní u sebe doma. Což, jak jistě uznáte, není příliš standartní a to samé si myslí i dívka, kterou vězní. Terence Stamp jako citově deprivovaný psychouš s ledovým výrazem je znamenitý. Ovšem co každého překvapí, aspoň tedy mně a to nemile, je neobvyklý konec. (08.05.2003)

Film naštěstí moudře vynechává veškeré flashbacky a salónní levičáctví z předlohy a soustředí se jen na vztah věznitele a vězněné v "hitchcockovsky" laděném thrilleru. Terence Stamp je typově přesný "Kaliban" a když nasadí svůj kukuč týraného štěňátka, tak ho skoro litujete. Samantha Eggar se také snaží, nicméně vypadá tak na pětatřicet (k čemuž přispívá i tehdejší móda) a moc se nehodí do role křehké studentky a milovnice umění. (13.10.2012)

Rozhodla jsem se, že se pokusím sehnat knihu a pak to třeba objektivněji ohodnotím. Ať jsem dělala, co jsem chtěla, tak hlavní představitelé mně nesedli. V mých představách kolovalo mnohem víc jiných hereckých es, kteří by to zvládly podle mého subjektivního názoru mnohem lépe. Terence na mě působil jak nevinné malé kotě sbírající nejen motýlky a postrádala jsem u něj alespoň trochu víc těch psychopatických rysů, které by celému příběhu trochu rozproudily krev. A Samantha se snažila seč jí síly stačily, ale nestačilo to k mojí lítosti nad jejím osudem. Konec konců tam měla poměrně dokonalý servis, mně do postele jídlo nikdo nenosí. Takže já bych s těmi nominacemi rozhodně tak nehýřila, ale jsem pouhý laik. (14.04.2014)

Jeden z filmů, kde jsem při sledování přemýšlel, jak asi vypadá Fowlesova předloha. Důvod byl jednoduchý, chtěl jsem se dozvědět něco o postavách. Southernův scénář totiž na postavy z vysoka kašle, na jejich myšlenky, pocity. Sem tam sice něco vypustí, ale je toho hrozně málo a je to povrchní. Zábavné je však pozorovat z větší části teatrální herectví od obou, které je ve výsledku hrozně roztomilé. Stamp zábavně přehrává a Eggarová roztomile koulí očima a to po celou stopáž. O ženskou hrdinku divák nemá obavy, z (anti)hrdiny naopak vůbec nejde respekt a už vůbec ne strach. Při fyzickém konfliktu jsem se vždy o Stampa bál, fyzická převaha byla viditelně na straně Mirandy, škoda, že nechtěla a nemohla (vyhrát). Jako thriller to tudíž absolutně nefunguje (snad možná úvodní "hon na ještěrku"), dramatických momentů to v sobě několik skrývá. Jenže, když máte na režisérské stoličce Williama Wylera, tak to by bylo, aby se na to dobře nekoukalo, navíc potěchou pro mé oko byl i vzhled Eggarové (hlavně ty culíčky) a ty přepálené dvě hodiny vlastně vůbec nenudí. Objektivně za tři, ale já si tu jednu přidám a klidně někdy dám opáčko. 75% (nad Oscarovými nominacemi naopak koulím očima já, koukám, že tyhle ceny se nikdy nedaly brát vážně) (10.04.2014)