The Desperate Hours
Režie:
William WylerScénář:
Joseph HayesKamera:
Lee GarmesHrají:
Humphrey Bogart, Fredric March, Arthur Kennedy, Martha Scott, Dewey Martin, Gig Young, Mary Murphy, Richard Eyer, Robert Middleton, Whit Bissell, Ray Collins (více)Obsahy(2)
Dům plný rukojmí a čas ubíhá tak pomalu... Nejznámějším dílem spisovatele Josepha Hayese, jenž se specializoval na kriminální tematiku, byl román Hodiny zoufalství (1954) o předměstské rodině, terorizované trojicí uprchlých gangsterů. Hayes tento incident, založený na skutečné události, upravil pro jeviště a stejnojmenná dramatizace se s velkým úspěchem představila na Broadwayi a získala Cenu Tony 1955 za nejlepší hru. Další Tony si odnesl režisér divadelního představení Robert Montgomery (známý především jako herec). Od jevištní podoby k filmovému přepisu to byl už jen malý krůček, i když bylo třeba upravit hlavní postavu kriminálníka Glenna Griffina pro Humphreyho Bogarta (jako mnohem mladšího hrál Griffina na Broadwayi Paul Newman). Hayes sám napsal scénář filmu a režie se ujal William Wyler, který v zájmu větší autentičnosti natáčel černobíle, přičemž ovšem využil nového širokoúhlého systému VistaVision.
Vedle Bogarta se v rolích gangsterů objevují Dewey Martin (mladší z bratrů Griffinů Hal) a Robert Middleton (brutální Kobish). Jejich protihráči jsou Fredric March v úloze usedlého otce rodiny Dana Hilliarda a Martha Scottová jako jeho žena Eleanor. Kvalitní herecký soubor ještě doplňují mj. Arthur Kennedy (zástupce šerifa Bard) a začínající Gig Young (nápadník Hilliardovy dcery, advokát Chuck Wright). Snímek i po letech udrží diváka v napětí díky dobře napsaným dialogům a díky hereckému umění obou hlavních představitelů, kteří své role hrají s velkou vnitřní intenzitou. Wylerovo filmové drama už se na obrazovce ČT objevilo, ale Hayesova knižní předloha u nás nevyšla. Jevištní dramatizace Hodin zoufalství se v polovině 70. let hrála na prknech královéhradeckého divadla pod názvem Dům rukojmí. Z televize a z videa je u nás také známý filmový remake režiséra Michaela Cimina z roku 1990, v němž hlavní role vytvořili Mickey Rourke a Anthony Hopkins. (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Výborný krimithriller s takou atmosférou, že ten strach a napätie prežívate spolu s členmi rodiny, doslova ho cítite. Len škoda, že sa tvorcovia nevyhli niekoľkým naivným až nezmysleným scénam (hlavne v závere), inak by to bolo za plný počet. Tradične skvelý Bogart, ktorý mi v týchto úlohách gangstrov a zabijakov sedí viac, než v kladných úlohách. ()
Příběh starý jako sám svět, ale v úžasném a originálním provedení...Bogart uprchl spolu s dalšími dvěma muži z vězení a přechodně se usídlil v jednom americkém domku na předměsti Indianopolis. Zločinci ovšem netuší, že čtyřčlená rodinka, kterou teď drží jako rukojmí, jim dá pořádně zabrat. Fredric March je opravdová hlava rodiny a nenechá si od Bogarta nic líbit. Tak hustý a perfektní konec jsem snad ještě neviděla. ()
║Rozpočet $2,388,000║ V prvom rade ma prekvapilo obsadenie Humphreya Bogarta do negatívnej postavy zločinca, jeho postava je po celý čas na vážkach a nevieme čo spraví v tej nadchádzajúcej scéne, čo bolo veľké plus filmu, lebo jeho filmový bratia boli hneď od začiatku vyprofilovaný. Príbeh po celý čas drží diváka v napätí, ostatný herci tiež veľmi dobre vytipovaní a režisér William Wyler opäť dokazuje svoj vyprávacký talent, aj keď dej sa odohráva prevažne v dome Hillardovcov stále má čím prekvapiť a upútať pozornosť. /90%/ ()
Bogart opäť nesklamal. Tentoraz ako hláškujúci chladnokrvný záporak. Aj keď úspech filmu v žiadnom prípade nestojí iba na ňom. Zaujímavý je hlavne skvelý námet, viac než fungujúci scenár a dobre budovaná atmosféra i napätie. Aspoň vzhľadom na svoju éru. Aj vďaka tomu utečie takmer dvojhodinová stopáž relatívne rýchlo. Ostatné postavy sú tiež dobre zahrané a dobre vykreslené sú aj ich charaktery. Páčil sa mi ten malý chlapčisko, ktorý chcel byť strašne statočný, vzhľadom na svoj vek ale neuvedomujúc si rizík. Dokonca i občasný humor a kuráž jednotlivých postáv mala čo-to do seba. Vybičovaný záver mal zasa bližšie k trileru než k dráme. ()
Tři uprchlí trestanci s Bogartem v čele chtějí v domě spořádané rodiny Fredrica Marche přečkat dobu, než získají peníze k další fázi útěku... Film má výborný začátek. V elegantní zkratce představí všechny figury na výchozích pozicích šachovnice a navodí očekávání hitchcockovské kombinace melodramatu a krimi. Alfred Hitchcock by ale nikdy nedovolil, aby filmu v třetině došlo palivo a do konce se s tím deficitem potýkal, jako se to stalo Williamu Wylerovi. Nevím přesně, v kterém okamžiku, ale začal jsem mít dojem, že ten kriminální rámec není zdaleka tak zajímavý jako sociální konflikt, bublající pod povrchem. Humphrey Bogart a Fredric March teoreticky mohli jako děti sedět ve stejné školní lavici. Teď ale zosobňují dvě různé životní cesty, které z ní vedly. March se vydal tou "správnou", konvenční. Bogart vyrostl pro šibenici, což je snadné odsoudit, ale dobrodružný život ho naučil pohotovým reakcím a vytříbil jeho sociální inteligenci, kterou Marchova zlenivělá mysl postrádá. Momenty, kdy se ukazuje, že Bogart rozumí svým rukojmím lépe než jejich otec a manžel, měly IMHO větší dramatický potenciál než takové ty obligátní kriminální scény, které film upřednostňuje. Potenciál zpochybnit zdánlivě nenapadnutelně "správné" hodnoty, které obhajují pokrytectví a lhostejnost, prostřednictvím postavy, která o žádné hodnoty neusiluje. Ale nechci filmu podsouvat něco, o co mu snad ani nešlo. Chci jen vysvětlit mírnou rezervovanost svého hodnocení. Mezi chytrým začátkem a emotivním koncem (obé 100%) vidím pole problematické úrodnosti. 70% ()
Reklama