Jak ukrást Venuši

Úmorně dlouhá oldschoolová podívaná, která je totálně odtržená od reality. Pokud by bylo možno tento film personifikovat, vypadal by jako pitvořící se ztělesnění přetvářky. Za sebe nemám problém prohlásit, že zápletka i dialogy jsou u tohoto filmu stupidní, a celé to stojí a padá na herectví Audrey Hepburn. Z její maximálního hereckého nasazení mám skličující pocity, protože mi to celé vyznívá vniveč - celý ten prostoduchý film je jen dramaticky rozvolněná lovestory okořeněná artovým pozlátkem Gogha a spol., kteří zde hrají nedůstojnou stafáž. Osobně jsem nikdy nenacházel pochopení pro snímky, které podobným způsobem glorifikují krádeže uměleckých artefaktů, jako třeba Past nebo Aféra Thomase Crowna. Když si odmyslíte nostalgický nátěr a všechno to cukrblikování Audrey, vyjde vám jen přiblbá dobová komedie, na kterou by se při jiném hereckém obsazení dávno zapomnělo. U mě osobně strašné zklamání a nuda. (06.01.2013)

"Mám strach, že omdlím. - Nesmíte, není tu místo." Jak ukrást Venuši tu je s námi již pěknou řádku let, dokáže však oslovit i dnešního diváka - hlavně díky skvěle vypointovanému příběhu, úsměvným dialogům a úžasnému hereckému obsazení. Audrey Hepburn mě snad nikdy nezklame - do role křehké, avšak o to více odhodlané dcery podvodníka se vžila skvělým způsobem. Peter O'Toole, jehož modré oči by si mohly na místě potykat s Paulem Newmanem, má charistmatu na sto let dopředu a jako nejednoznačně mazaný zlodějíček byl velice přesvědčivý. Mezi oběma herci byla navíc cítit neskutečná a opravdová chemie, což není ve filmu vždy jistou samozřejmostí. Třešničkou na dortu byly humorné vedlejší postavičky - ať už šlo o otce padělatele, chtivého sběratele umění či partu hlídačů z muzea. Sekvence z kumbálu neměla chybu - nedivím se, že trvala natočit jedenáct dní. Vskutku nadčasová romantická komedie, která však dokáže diváka i pěkně napnout. (14.03.2020)

Pekný romantický, vtipný film so štipkou napätia, v ktorom vynikajúco zažiarila Audrey Hepburn. Výborný výkon predviedol ešte otec hlavnej hrdinky Hugh Griffith. Vo filme je aj mierna kritika ľudí čo prahnú po umení viac ako po všetkom ostatnom. Film obsahuje dostatočné množstvo vtipných a romantických situácii takže vôbec nenudí. Romantické spojenie Hepburnovej a O'Tooleho funguje perfektne od prvej scény kedy sa stretnú. Takáto komédia nestarne a je vždy príjemným spestrením večera. Po tomto filme sa treba pohrať s myšlienkou koľko veľmi drahých obrazov, naozaj namaľovali tí čo boli na nich podpísaný a koľko ich namaľovali ich pomocníci. Herecký potenciál rozhodne využitý na maximum a to ťahá tento film veľmi vysoko. (01.06.2015)

Klišé ,,Takové filmy se už dnes netočí´´ je právě zde na místě. Dneska by už kdekomu připadala podobná zápletka přetažená za vlasy. A není se čemu divit. Jenomže do tohoto typu filmů, který mě ponořil do krásného old schoolovového filmového světa, ve kterém mi bylo hezky se přesně hodila. Celkově je tohle taková typická šedesátková šarmartní komedie jak má být. S trochou jemného humoru, kusem napětí i nenucené romantíky a velmi pěkného zasazení do kouzelné Paříže. Největší podíl na celé kouzelnosti má ale především Audrey Hepburn s Peterem Ó´Tollem na které je radost pohledět. Audrey je  tady fakt stylová (už jenom ty oblečky.:D), vypadá skvěle i v nedbálkách uprostřed noci a Peter skvelě hláškuje.   Naivita Audrey a vychytralost Petera se dokonale doplňuji a sledovat je dohromady mě neskutečně bavilo. Spolu teprve vytvořili pořádně půvabné herectví.:o   Audrey s takovým moodraktým sympaťákem jsem si přece nemohl nechat ujít.:o Divácké dilema jsem měl jenom mezi originalem s krásnými hlasy Audrey a Petera, a původním dabingem  s krásnými hlasy Švormové a Munzara, ale nakonec  zvítězily originalní hlasy a film jako celek mě naladil do velmi příjemné nálady, která mě ani po několika hodinách od zhlédnutí neodpustila. (15.05.2020)

Krimi komedie, u níž jsem skoro půlku filmu téměř nic výrazně komického nevnímal. Dokonce i atmosféra Paříže ze strany Američanů mi připadala trochu fádní. Pár scén jako třeba jízda policejních aut po ulici bylo až málem zdlouhavých, ale zaposlouchal jsem se do pěkně napsaných dialogů, zaujalo mne téma kolem falšování výtvarních děl a pro mne nepříliš známý Hufh Griffith coby lehce svérázný mistr padělatel (aneb takový následovník legendárního van Meegerena :-)). Loupež nejrůznějších objektů bývala častým tématem soudobé filmové zábavy, tahle loupež mne překvapila mj. rychlým způsobem, s jakým se do ní téměř bez přípravy naostro pustila nenápadná dvojka pachatelů a jak si hlavní hrdina uměl invenčně poradit se všemi nečekanými nástrahy (např. u "akce" s klíčkem, magnetem a provázkem). Mezi půvabnou Audrey Hepubern a jejím velice sympatickým partnerem Peterem O'Toolem to začlo čím dále víc jiskřit, nevadilo mi ani, že během opakované romantické lichotky jsem to nestoudné tajemství Venuše odhalil a scény z těsného skládku č. 4 v muzeu patřily určitě k těm nejvtipnějším (hlášky modrookého Petříka o obsazených luxusních hotelích, nedostatku místa pro doktora a pod. mne velice rozesmály :-)). Z několika point příběhu, které celé dění hezky završily, se mi nejvíc líbila ta s oslovením a dotazem směrem k Vincentu van Goghovi. Kdybych měl filmu něco vytknout, byla by to v první řadě poněkud nemastná-neslaná hudební složka. 75% (15.05.2020)