Operace Poštmistr

Ritchie, nesourodá sebranka “antihrdinů” a vládou neschválená vojenská operace. Parádní obsazení s osvalenými sympaťáky v čele jako kati nácků při první misi speciální jednotky. To zní jako recept na zábavný film a důvody proč máme Guye rádi. Jenže je to roztahaný, nudný a nevýrazný. Svižný cool vibe to nemá ani trochu a vlastně bych kohokoliv nedokázal přesvědčit, že to natočil režisér tak výborných a výrazných kousků. Nevýrazný a neurážející lehký nadprůměr s nezáživnou akcí, u kterého doufám, že to není další z hřebíčků do kariérní rakve Cavilla. 6/10, 3*. (28.05.2024)

Další efektně natočená ritchieovka o nesourodé bandě antihrdinů, která je sice takovým slabším odvarem Hanebných panchartů, ovšem z hlediska vrcholných akčních scén a svého celkově zábavného pojetí má rozhodně co nabídnout. Byl by asi nesmysl porovnávat dialogy a postavy (Tarantino je zkrátka někde úplně jinde), na druhou stranu taky jsou tady náckové, které masakruje sympatická skupinka antinácků, a to s náležitým entusiasmem. Je to taková přepálená a v jistých momentech dost nereálná blbina, která ale zároveň dovede být nesmírně zábavná a v nejlepším slova smyslu „ritchieovská“. [70%] (18.05.2024)

Vlastně mě na tom nejvíc překvapilo to, že jsem se na konci dozvěděl, že se to tak trochu zakládá na skutečných událostech. Je to totiž divoké a šílené tak, jak se od Guye Ritchieho dalo čekat. Zarostlý Cavill byl super a měl to správně charisma, "Reacher" Ritchson si svou roli taky užil a vlastně celá skupina fungovala velmi dobře. K naprostému nadšení tomu přeci jen něco chybělo, ale bavil jsem se docela dobře. Nejvíc tomu asi ublížilo to, že od toho i díky tématu diváci čekali další Hanebný pancharty a dostali "jen" stylovou akčnárnu. (02.09.2024)

Na tento snímek jsem se velmi těšil, jelikož Guy Ritchie patří k režisérům s nejpestřejším filmovým záběrem. Bohužel, po zhlédnutí The Ministry of Undgentlemanly Warfare musím smutně konstatovat, že Ritchie tentokráte zůstává daleko za veškerým očekáváním. To je dáno především nuzným scénářem, který po většinu poměrně dlouhé stopáže pouze lacině šustí papírem, což má za následek vskutku nelichotivé množství hluchých či zbytečných scén. Dalším hřebíčkem do rakve zoufalého průměru je pak nezajímavá akční stránka, u níž jsem se musel vážně ještě jednou ujistit, že tohle opravdu točil Guy Ritchie – člověk, pod jehož rukama vždy vznikaly skvostné akční sekvence. Ve finále tedy tento projekt nespasí ani sympatické herecké výkony či fakt, že je to celé inspirované nezměrným hrdinstvím malé skupiny agentů za Druhé světové války. Je tedy vážně velká škoda, že výsledný produkt je jen jedna velká smutně průměrná promarněná šance. „If Hitler isn't playing by the Rules, then neither shall we?“ (17.05.2024)

Pohodovka pro dobrou náladu. Ritchie se podíval na Tarantinovy Bastardy a řekl si, že něco takového ukuchtí v pohodě taky. No není to sice taková paráda, ale kouká se na to dobře. S chutí natočená válečná kydlírna s westernovou hudbou, skvělým Cavillem a Ritchsonem jako ultimátní mašinou na zabíjení, která nenudí a je natočená tak nenuceně, že postrádá jakoukoliv osudovost nebo zásadnější napětí. Nejlepší akce padne v první půlce filmu, kde osvobozují Jabko.Pasáže bez hlavní party nejsou moc zabavné i když to Eize Gonzáles moc sluší. Chtělo to kino, závěr je komplet v noci a ta chlístající krev je špatně vidět. Špatně… vás slyším, strašně… blbne příjem… a teď jděte… do prdele. (20.05.2024)