Dlouhá míle

Ještě než se režisér Jiří Adamec umělecky naplno rozvinul v režírování estrád a ,,zábavných" pořadů na Nově a než různé ty Cesty domů a Pojišťovny štěstí odhalily jeho skutečný talent, natáčel kdysi před sametovou revolucí řemeslně kvalitní, byť mnohdy na ideologickou objednávku vznikající televizní seriálové projekty (vzpomeňme především propagandou skrz na skrz prosáklé Rodáky, ale i dobovou ideologií mírně čpící Sanitku). Dlouhá míle pak vlastně v ohlédnutí rekapitulujícím jeho uměleckou tvorbu patří k tomu nejlepšímu, co tento tvůrčí duch kdy natočil. Pokus o vhled do psychologie vrcholového sportu podpořený řadou ucházejících hereckých výkonů (ale i sportovních - kupříkladu sekvence z posilovny Svatopluka Skopala či inscenované záběry z atletických závodů, které vypadaly hodně autenticky), trochu překvapivý casting a tři zajímavé skupiny herců - skuteční charakterní herci (autentický Čepek, Radoslav Brzobohatý, ale koneckonců i představitel hlavní role Svatopluk Skopal...), režisérovi oblíbenci (především Jan Čenský obsazený už ve Zkouškách dospělosti) i herci-neherci a nakonec i herečtí bafuňáři (Petr Haničinec, Jan Teplý ...), kterým jsem jejich hrdiny vlastně věřil ze všeho nejvíce, protože v podstatě nikdy nic jiného než bafuňáře nehráli... Jiří Adamec prostě umně kolaboroval jak s minulým režimem, tak i s tím současným. Všichni komentátoři, kteří si tady na čsfd tak často stýskají nad tím, jaké že se dříve před rokem 1989 točily duchaplné seriály a co že se točí dnes, by si měli uvědomit, že je všechny točí dokola stále jeden a tentýž člověk... (09.08.2011)

Pot a slzy. Slušně proporčně rozvržený a scénáristicky rozvíjený příběh o vytrvalosti, motivacích, vítězstvích a prohrách. Na to, kolik toho bije od očí po herecké stránce u marginálních postav, je výsledek s vážně pojatým příběhem a hereckými výkony postav nejen ústředních sportovců, ale i celé řady epizodních bafuňářů, stálicí seriálové tvorby. Režijní a hudební řemeslnost, kameramanská kvalita po stránce přispívání příběhu. (15.11.2014)

Překvapivě realistický seriál ze sportovního prostředí. Ostatně jako Nemocnice a Sanitka ze zdravotnictví. Sice je to místy sranda ne moc chtěná, ale oproti jiným žánrovkám ze současnosti je to paráda. Pro trouby, co tu napíší, jak je to pitomý: o pár bodů stouplo hodnocení, když se seriál dostal do povědomí atletů, takže na tom srandovním pobíhání přeci jen něco bude. Jeden z dílů plný příšerného Baselidese se teda skoro nedá vydržet, ale závěr je po těch strávených hodinách docela nezvykle příjemný. (03.05.2011)

Před Adamcem musím smeknout klobouk, protože tohle v mých očích předčilo i jeho kultovní „Sanitku“. Pomalu se rozjíždějící, ale každou epizodou víc a víc gradující drama z prostředí vrcholového sportu, s perfektně padnoucími herci (tedy až na ženské postavy, protože jsem naprosto nechápala, co Skopal s Vašutem na „své“ Lence vidí), údernou hudbou a dojemným příběhem. Jen mě trochu mrzelo, že postava Jana Čenského neměla vlastně zase takový prostor a přátelství Ondřeje s Michalem (proklamované i v titulkové písni) se divák dočkal o dost později, než by čekal. Přesto zážitek, který si ráda při nějaké repríze zopakuji. Silné 4*. (28.05.2020)

Po letech ČT vytáhla ze svých notně zaprášených šuplíků ze zadních řad uskladněných materiálů seriál, o kterém jsem nikdy předtím neslyšel. Mám rád sportovní filmy nebo seriály, ale od Dlouhé míle jsem očekával spíše přiblblou českou slátaninu, která bude realitě na míle vzdálená. Avšak jakého milého překvapení se mi dostalo - realistického příběh Ondřeje Veseckého, světového běžce na sklonku kariéry, který se nedokáže rozhodnout, kam vést nejbližší kroky svého osobního života. Klobouk dolů před S. Skopalem (a vůbec před všemi atlety-herci) a jeho fyzickou připraveností, se kterou se zhostil hlavní role. Velmi mile působí výkony vesměs všech hlavních představitelů (výborní Čepek, Brzobohatý, Potměšil, i Čenský, libová role Vašuta - naopak takový Baselides nebo slečna O. Veseckého byli dost neherečtí), na vysoké úrovni byla výpravnost celého seriálu, kde bych zejména ocenil jednotlivé atletické mítinky ze skutečných (zaplněných) stadiónů, kapitolou samotnou o sobě je potom závěrečný maraton (nemohl jsem se však nesmát při pohledu na keňského běžce v čelní skupince). Krom toho, že Dlouhá míle opravdu věrohodně zachycuje prostředí vrcholových sportovců, byl celý děj nanejvýš nepředvídatelný (některé zvraty hodně překvapily) a v některých momentech velice silný, že musím Dlouhou míli označit za vůbec nejlepší český sportovní seriál. (16.08.2011)