Oblíbení herci (10/10)
Oblíbené herečky (10/10)

Výborné filmy (Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec, O Lucky Man!, Caligula, Excalibur). Ve dvou z nich hrála s Malcolmem McDowellem.

Upírka z Near Dark. Groupie z The Wall. Bordelmamá z Young Guns II. Dívka, která zmizela.

Kristen z Dream Warriors, Alabama z True Romance a Mary Jo z Tales from the Crypt.


Mívala vynikající vkus při výběru kvalitních filmů.

Do you remember 80's?


Nejlepší jedubaba ze všech. ♥

Nejslavnější Charlieho andílek.

Můj typ.
Oblíbení režiséři (10/10)

Master of Horror: The Thing, Prince of Darkness & Cigarette's Burn.









Oblíbení scenáristé (4/10)
Oblíbení spisovatelé (10/10)

"Do posledního dechu" je nejen nejlepší autobiografie, co jsem kdy četl, ale jedna z nejlepších knih vůbec.

Tři mušketýři navždy! (A ti Po dvaceti letech možná ještě víc.)

Každý, kdo někdy tvrdě pil a těžce pracoval, ví, že Bukowski tahle dvě témata zvládl ze všech nejlíp.
Doporučuji zvláště "Těžké časy" a "Všechny řitě světa".

"Marťanská kronika" je jednou ze zásadních knih mého dětství a samozřejmě také jednou z nejzásadnějších sci-fi vůbec.
"451 stupňů Fahrenheita" je spolu s 1984 a Brave New World nejlepší antiutopií vůbec.
Seriál "Divadlo Raye Bradburyho" (zvláště pozdější série) je nejlepším možným televizním zpracováním Rayovy povídkové tvorby. Bradbury si tímto stvořil svůj vlastní osmdesátkový Twilight Zone.
Ze všech jeho povídek si nejvíce cením "Usher II" z Marťanské kroniky.
Je to: 1) nejlepší příběh o pomstě, jaký jsem kdy četl, 2) jedna z dvaceti nejlepších horrorových povídek, které znám, 3) nejlepší parafráze na jinou povídku, co znám, 4) důkaz, že Marťanská kronika se odehrává ve stejném světě jako 451 stupňů Fahrenheita.
Ray Bradbury, 1994: "Politická korektnost je skutečným nepřítelem dnešní doby. Černošské skupiny chtějí ovládat naše myšlení a vy nemůžete říkat určité věci. Homosexuální skupiny nechtějí, abyste je kritizovali. Je to kontrola myšlení a kontrola svobody projevu."

Jeden z nejsvéráznějších a nejoriginálnějších horrorových autorů všech dob. Mistr černého humoru a překvapivých point. Zkuste třeba "Jedenadvacet polibků Roalda Dahla".

Dvě slova: Den trifidů.
"Po sezóně" je nejlepší horrorový román 20. století.

V 70. a 80. letech, když ještě pil, kouřil a fetoval, to býval mistr horroru.
Napsal vynikající povídky, z nichž většinu najdete ve sbírkách "Noční směna" a "Hodina děsu".
Podle jeho knih bylo natoćeno několik skvělých horrorových filmů (např. Carrie, Shining, The Dead Zone nebo Misery). Z jeho tvorby si obzvláště cením novelu "Tělo" (zfilmováno jako Stand by Me).
Bizarníma rukama.
Jeho deníky (Celý život) jsou NĚCO! Plus má na svědomí druhou nejlepší horrorovou antologii, co u nás kdy vyšla (Lupiči mrtvol). Úvodní esej k ní, je radost číst. Ostatně jako vlastně cokoliv od něj.