Oblíbené filmy (10)
Dobyvatelé ztracené archy (1981)
Tady není co řešit, jeden z mých srdcových filmů. Když Indy nasadí klobouk a vezme do ruky bič, nechal bych si od něj klidně naložit na holou.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
To by mě zajímalo, jak Travolta s Jacksonem mohli přistoupit nějakýmu šmírákovi z videopůjčovny na to, aby si nechali na hlavě udělat takovýhle atrakce a hráli s tím ve filmu. Fakt už blbnou na kvadrát a vezmou všechno. Taková slova jsem použil, když jsem před lety zaregistroval první plakáty na tenhle film. Pak jsem ho viděl a shledal, že odpověď na moji otázku je prostá: přečetli si scénář. Uff, takhle nabušený text v ústech takových herců hrajících takové postavy jsem do té ani od té doby ve filmu neviděl. Jeden z mých soukromých kultů.
Bláznivá střela (1988)
Nesmím říkat, že Bláznivá střela je nejlepší parodie v dějinách ... Nesmím říkat, že Bláznivá střela je nejlepší parodie v dějinách ... Nesmím říkat, že Bláznivá střela je nejlepší parodie v dějinách ... Nesmím říkat, že Bláznivá střela je nejlepší parodie v dějinách ... Ehm, ehm.... Takže, vážení kolegové, úvodem svého referátu bych rád řekl, že Bláznivá střela je nejlepší parodie v dějinách ...a kurva...
Smrtonosná past (1988)
Až budete chtít pro sebe a kámoše získat balík peněz a zajistit si tak bezstarostný důchod, nikdy se nechovejte tak naivně jako Alan Rickman. I kdybyste přepadli jenom ubytovnu někde v Horní Dolní, buďte ostražití a podívejte se nejdřív do koupelny, jestli se tam neráchá John McClane . A kdyby ano, máte posledních pár vteřin na to vzít nohy na ramena a s křikem zmizet v nedalekém remízku. Je to totiž TEN John McClane co srovnal do latě přizdisráče z Nakatomi v nejlepším akčňáku všech dob.
Temný rytíř (2008)
Schindlerův seznam (1993)
Pan Špilberk natočil skvělý film, syrový a brutální. Na druhou stranu všechno asi není úplně tak, jak je v něm ukázáno. Schindler v Liamově podání je takový buržoazní Mirek Dušín, sice občas popije, cigaretku vykouří a za cizí sukní se ohlédne, ke svým židovským zaměstancům je však vlídný a jeho jednání a pohnutky jsou zcela korektní. Ale no tak... Tento poněkud zrůžovělý portrét páně Schindlera vyvažuje do normálu Ralph jako slizký, psychopatický a krutý nácek Amon Goeth, který za svůj výkon ne nadarmo obdržel Oscara. Zajímalo by mě, kolik piv a utopenců padlo na ten krásně odporný pupek, kterým se Ralphova postava přímo vyznačuje. Na první pokoukání jsem byl nadšený a řičel Bravo! , jako zanícenému hnidopichovi mé nadšení již při druhé domácí projekci poněkud opadlo, Liamova teatrální lítost na konci filmu, že nezachránil více lidí, mě trochu hýbala žlučí, naštěstí přišlo Ralphovo rozloučení Heil Hitler! než se zhoupl na provazu , takže stejně pod 4* jít nemůžu.
Jméno růže (1986)
Annaud není padlý na hlavu, aby zfilmoval Ecovu knihu ve všech vrstvách, to je jako chtít po Moby Dickovi, aby si zaplaval v zahradním jezírku. Vypreparoval z poměrně obsáhlého díla detektivní dějovou linii a tím utnul tipec zbytečným slovním masturbacím odborníků z filmové vědy fundovaně debatujích nad pro běžného diváka skrytým teologickým a filozofickým významem patnáctihodinového eposu o rozkolu církve v důsledku její zkostnatělosti a nenažranosti. Vznikla tak vynikající středověká detektivka pro široké publikum. Sean je v roli ctihodného bratra Williama okouzlující a obdařil postavu anglickým šarmem, jemným humorem a nadáním téměř renesančním, což ostře kontrastuje s mrtvolnou šedí a zapšklostí ostatních postav. K ruce má svého Watsona, nezkušeného novice Adsa z Melku, který ještě může být zachráněn od náboženských dogmat a omezenosti. V tom mu vypomáhá i nádherná Valentina Vargas, mezi všemi těmi gotickými ksichty působící jako zjevení, která Adsovi dopřeje jeho první a pravděpodobně zároveň poslední heterosexuální styk v životě a ukáže mu, že existují i jiné druhy lásky než ta k Všemohoucímu. Děsivé kulisy středověkého kláštera připomínajícího továrnu na mletí čistých lidských duší pak už jen umocňují ponurý děj a strhující inkviziční finále.
Muž z Acapulca (1973)
Adéla ještě nevečeřela (1978)
Pro mě asi nejlepší česká komedie všech dob. Proradný Kopecký, co se špatně učil a nedokázal ani najít bliznu, si teď vybíjí svůj mindrák na svém bývalém profesorovi botaniky a chystá jeho zmizení ze světa pomocí opravdu neotřelého vražedného nástroje. Leč v patách mu jsou Dočolomanský s Hrušínským a jeho zločinecká kariéra již nemůže mít dlouhého trvání. Příjemné prostředí staré Prahy, originální a opravdu vtipný scénář a především bezvadné herecké obsazení v čele s uvedenou trojicí. U tohoto filmu platí dvě klišé, která za normálních okolností odmítám používat, ale zde jsou na místě: Takové filmy se už netočí a Takoví herci se už nerodí. Nebo si snad dovedete představit Adélu s Donutilem v roli komisaře Ledviny?
„Marečku, podejte mi pero!“ (1976)
Ale já jsem Tuček, pane profesore. Geniální komedie o tom, že i dospělí se můžou chovat jak malí fakani. Přesně vystižené charaktery – raubíři Tuček a Šlajs, snaživec Plha, třídní hňup Kroupa, šplhoun Hujer, dámička Týfová. Jen je mi líto, že některé z nich už na školním tablu neuvidím. I když znám tenhle film prakticky zpaměti, nikdy si ho nenechám ujít ani při dvousté repríze.