Corpsegrinder

Diabetikům vstup zakázán. Dá se říct že ačkoliv se jedná o oddychový anime, po příběhový stránce toho zase tolik nenabízí a tempo je stejně jako hlavní hrdina trošku pomalejší, Kubo-san svoje kvality ovšem schovává pod povrchem a záleží hlavně na tom jak moc dokážete sympatizovat s kreslenejma postavama. Hlavním tahákem je sama Nagisa která je upřímně jedna z nejlepších holek v celým žánru anime. Je idealizovaná, ale uvěřitelným způsobem, a vše od jejího hlasu a vzhledu až po animaci je tak nechutně roztomilý že by to snad v jiný formě ani nemohlo fungovat. A díky ní funguje i hlavní hrdina, většinu času trochu pablb z kterýho to nejlepší tahá právě ona. Humor se zde tolik nespoléhá na skeče a rádoby přehnaný situace, usmíval jsem se spíš tý hezký a upřímný interakci mezi těma dvěma. Ale i vedlejší postavy si dokážou ukousnout pozornost pro sebe, jako např. starší Akina nebo gumovej žvatlající Seita. Úspěšně se to vyhejbá i některejm klišé který by tu asi člověk čekal, i proto docela překvapil (a potěšil) komorní závěr kterej sice nechal pootevřený vrátka k pokračování, ale i kdyby nebylo tak vás tvůrci nechali víceméně ujištěný že ty dva budou v pohodě.

Hrozně moc jsem tomu chtěl dát aspoň 4 hvězdy, ale moje nadšení bylo bohužel druhou řadou naprosto rozdupáno. Ta první je super, Futaro je na tenhle žánr ne uplně hloupej hrdina a ústřední pětkou se nenechal válcovat tak jak je zvykem, no a paterčata měly každý něco do sebe a ačkoliv jsou představeny jako na první pohled jasný stereotypy, postupně je každýmu daná překvapivá hloubka a charakterní vývoj. Příběh se vyvíjel organicky a líbilo se mi že na romantiku to tolik netlačilo, o to víc fungovala ta občasná jiskra mezi postavama. Jenže pak přišla ta druhá série, a vše bylo jak vyměněný. Najednou se z toho stala taková divná klišoidní telenovela a některý postavy se proměnily v ne uplně sympatický karikatury sebe sama. A nejhorší na tom je to, že když se to konečně dokopalo k závěru... tak to vlastně žádnej nemělo. Ten časovej skok kterým celý anime začne vůbec není vysvětlen, respektive si člověk musí vygooglovat odpověď (jsem aspoň rád že si vybral tu nejlepší z nich) a vlastně z toho člověk má pocit že ho tvůrci okradli o to na co se celou dobu čekalo. Velká škoda.

Toradora první půlkou trochu klame jelikož se to tváří jako celkem průměrná vztahová komedie, v polovině se to ovšem přepne a stane se z toho plnohodnotný drama. Mě ta druhá půlka bavila víc, i když se na to často příjemně nekoukalo, hodně postav se zde totiž trápí a korunu tomu nasadil závěr kde spolu sice dvě hlavní postavy skončí, ale já měl celou dobu pocit že Minori byla ze všech holek ta nejlepší a měla to bejt ona. Celý anime se bohužel točí kolem myšlenky že život nikdy nejde tak jak by člověk chtěl. Dávám 4 a mizim i se svojí depkou.