Poslední recenze (1 095)
Equalizer 3: Poslední kapitola (2023)
Napotřetí a opět skvělé. Je zcela pochopitelné, že se jedná o poslední díl, neboť hlavní příběhová pointa se již dávno vyčerpala. Ale i když je to vlastně to samé dokola, já si to stále užívám. Je to takový kultivovanější John Wick pro starší publikum s daleko lepším příběhem a ještě nám hraje krásně na srdíčko. Danzel Washington je i ve svých skoro sedmdesáti letech ve skvělé formě. A i když akčních scén řádně ubylo, stále těch pár nezapomenutelných scén zvládá na výbornou. Jeho charisma a příjemný hlas dodává celému filmu něco navíc a bez něj by byla série poloviční. Kromě budování záporáků a klasického boje dobra se zlem, se ale režisérovi daří výborně porcovat napětí. Ocenit lze i hrátky s emocemi diváka. Obyvatelstvo v italské vesničce je sice pro vás velkou neznámou, přesto s nimi soucítíte do poslední chvíle. Režisér Antoine Fuqua vám to dokáže prodat i v jedné či dvou scénách a v tomto ohledu odvádí výbornou práci. „Poslední kapitola“ je skvělým zakončením příběhu Roberta McCalla.
Star Trek: Discovery - Mirrors (2024) (epizoda)
Jako něco se tam děje a dokonce už to není trapný jako kdysi - ale přesto se vůbec nedokážu vtáhnout a vůbec mě to nebaví. Uf, už jen pět epizod a bude konec.
Stovky bobrů (2022)
Jakožto blockbusterový divák se k těmto groteskním filmům příliš nedostanu, takže když už jsem na něj náhodně zavítal, byl jsem rád za rozšíření obzorů. Musí se smeknout všechna čest tvůrcům, že mají takovou (ujetou) odvahu s něčím podobným přijít. Jenže když se pořádně na film zakoukáte, tak on není vůbec hloupý – naopak, je velice promyšlený do každičkého detailu a někdo se musel na storyboardech pořádně vyřádit. Z hlavy na první dobrou to vymyslet nešlo. Téměř dvě hodiny sledujeme Martina Růžičku z HC Oceláři Třinec, jak přežívá v přírodě s králíky, bobry a vlky. A udržet divákovu pozornost bez takřka jediného slova po celé dvě hodiny je sakra umění. Navíc film má vkusné vtipy a jasně dokazuje, že zábava se dá šířit i jen přes obraz a slova nejsou potřeba. Naučit to dnešního diváka je ale nesmírně těžké, tudíž rozumím i těm, kterým film nesedne. Za mě je „Stovky bobrů“ na slušné čtyři hvězdičky, ale finále v bobří pevnosti mi už přišlo trochu navíc, nakonec tedy dávám tři.