Poslední recenze (384)

Opice (2025)
Na výživný splatter je to málo vynalézavé a v poslední třetině až úmorně zdlouhavé s velice banální message o problémech sourozenectví. Ani ne elevated a už vůbec ne vtipné, čvachtavé hororové béčko. U Longlegs jsem leccos odpouštěl, ale tentokrát už to Perkinsovi nehodlám dát jen tak zadarmo. I ty nejhorší díly Nezvratného osudu vedle toho působí jako scénaristický majstrštyk. 4/10.

Vetřelec: Romulus (2024)
Když jsem před 7 lety vyšel z kina ze Scottova Covenanta, byl jsem přesvědčen tím, že jsem viděl naprostý úpadek a dno vetřelčí ságy. A měl jsem pravdu. Nový film Fedeho Alvareze se sice hluboce nepropadá do cringe festu plného nesmyslů a směšných pokusů o mytologii, ale naopak až příliš opatrně kráčí vyšlapanou cestičkou plnou citací a odkazů na první díl. Je to vlastně takový suck up Ridley Scott s nulovou atmosférou a absentujícím gore. Jediným světlým momentem je posledních 15 minut, kde se film začne konečně ubírat svým vlastním směrem. Bohužel tak činí velmi pozdě. Už by opravdu měli ty chudáky xenoformy nechat spát jednou provždy.

Byla to divoká noc (2015)
Vánoční klasika. Rogen a jeho kamarádi mně vždy byli se svým zkouřeným humorem velmi sympatický. Miluju to.